Uvažujeme o tom, že budeme pohledávky naší firmy zajišťovat směnkami. Setkal jsem se ale s názorem, že je to riskantní. Často se prý stává, že je směnka sepsána nesprávně. Skutečně se to děje? Jaké jsou nejčastější chyby? Lze spoléhat na internetové vzory směnek?
Autor: Jakub Stadler Jan S., Choceň
My se s takovými případy nesetkáváme často, ale to je dáno tím, že většina směnek, s nimiž se v rámci své praxe potkáváme, bývá připravena právníky nebo alespoň za jejich asistence. Ke vzniku neplatné směnky dochází většinou v případech, kdy je směnka sepsána některou ze samotných směnečných stran (neprávníky), aniž by postup byl konzultován s odborníky.
K sepsání směnek bývají poměrně často využívány směnečné formuláře, které již mají předtištěn text základního směnečného závazku a mají připraveny kolonky pro vyplnění všech povinných náležitostí směnky. Směnečné strany proto obvykle nechybují v tom, že by zapomněly uvést některou z povinných náležitostí směnky. Častějším důvodem neplatnosti směnek bývá skutečnost, že osoba vyhotovující směnku chce určitou ze základních náležitostí směnky formulovat méně obvyklým způsobem.
Problém může způsobit rovněž snaha využít směnečnou doložku, která není zcela standardní. Pokud osoba není dobře obeznámena s požadovanými náležitostmi a právními účinky takových doložek, může udělat chybu. Může se stát, že příslušnou náležitost formuluje způsobem, který směnečný zákon neumožňuje, nebo se na směnce ocitnou údaje, které si vzájemně odporují a působí její vnitřní neurčitost.
Typickým příkladem bývá určení splatnosti směnky. Směnečný zákon zná pouze čtyři možné varianty, jak určit splatnost směnky, a to – směnku splatnou v určitý konkrétní den (fixní směnka),
– směnku splatnou v určité lhůtě po vystavení směnky (datosměnka),
– směnku splatnou v určité lhůtě po viděné, tedy předložení směnečnému dlužníkovi (lhůtní vistasměnka),
– směnku splatnou na viděnou, tedy na základě předložení směnečnému dlužníkovi (vistasměnka).
Obvykle nepůsobí problémy, když se výstavce směnky rozhodne nastavit splatnost směnky na určité konkrétní fixní datum, které jednoduše doplní do příslušné kolonky směnečného formuláře. K chybám dochází častěji, když se osoba sepisující směnku rozhodne z nějakého důvodu učinit směnku splatnou v určité lhůtě po vystavení nebo viděné. Stává se, že v takovém případě uvede jako údaj splatnosti například formulaci „do x dnů (měsíců) od vystavení (viděné)“.
Tato formulace ale znamená stanovení splatnosti ve prospěch směnečného dlužníka, tedy to, že dlužník může hradit podle svého uvážení kdykoli v rámci uvedené lhůty. Takovou splatnost ovšem směnečné právo nezná a příslušná směnka je potom neplatná. Správně formulovaná splatnost by měla znít například „za x dnů (měsíců) od vystavení (viděné)“.
K sepsání neplatné směnky dochází někdy také v případech, kdy chce výstavce směnku umístit (domicilovat), tedy ji učinit splatnou u třetí osoby (domicila). Směnky se v praxi domicilují téměř výlučně u bank. Směnečný dlužník, který má u příslušné banky veden účet, tak vlastně umožní provést úhradu směnky bezhotovostně. S domicilační doložkou počítají i směnečné formuláře, kde je připravena kolonka „splatno u …“. Obvykle se uvádí název banky a konkrétní pobočky, u níž má být směnka proplacena, například „splatno u Komerční banky a.s., pobočka Rakovník“. Tím je vlastně zároveň určeno i platební místo směnky. Některé osoby sepisující směnku si toto ovšem neuvědomí a ve snaze vyplnit maximum kolonek nabízených směnečným formulářem doplní ještě údaj místa platebního, často bohužel tak, že je v rozporu s údajem domicilační doložky (třeba Praha). Takováto směnka je pak v důsledku vnitřní rozpornosti a neurčitosti neplatná, protože není jasné, kde má být placeno.
Pokud jde o internetové vzory směnek, nelze doporučit jejich mechanické používání bez konzultace s odborníkem. Jejich kvalita je různá a obvykle není zřejmé, zda byly připraveny někým, kdo dané problematice skutečně rozumí. Takové vzory jsou také obvykle připraveny na určité typické skutkové situace, které ovšem mohou být odlišné od situace, jíž chce pomocí směnky řešit někdo jiný. Takováto vzorová směnka nemusí být potom vůbec vhodná pro úpravu konkrétních vztahů, což laikovi nemusí být vždy zcela zřejmé.
Norbert Hink, advokát kanceláře PRK Partners