Čeho by se měly vyvarovat osoby samostatně výdělečně činné Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se v důsledku neznalosti právních norem platných ve zdravotním pojištění dopouštějí nejrůznějších chyb.
Čeho by se měly vyvarovat osoby samostatně výdělečně činné
Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se v důsledku neznalosti právních norem platných ve zdravotním pojištění dopouštějí nejrůznějších chyb.
Tyto chyby následně vedou ke vzniku dlužného pojistného a návazně penále, popřípadě jsou provinilcům ukládány ze strany zdravotních pojišťoven pokuty za nerespektování příslušné legislativy. Mnohdy se přitom jedná o drobné či triviální nedostatky, které podnikatelským subjektům zbytečně komplikují život a „vytahují“ peníze z kapes. Na základě praktických poznatků můžeme přiblížit nejčastější pochybení, ke kterým u osob samostatně výdělečně činných dochází. Jedná se především o tyto chyby:
Neoznamování zahájení, příp. ukončení samostatné výdělečné činnosti nebo neoznamování těchto změn v zákonem stanovených termínech.
Platí, že oznámení je nutno provádět do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje. Některé OSVČ si rovněž neuvědomují povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti v případech, kdy jsou současně zaměstnány a pojistné za ně odvádí zaměstnavatel, nebo za situace, kdy jejich výdělečná činnost nezakládá povinnost podání daňového přiznání (například vyplacené honoráře - viz dále).
Neplnění povinností spolupracující osoby.
V této souvislosti je zapotřebí mít na zřeteli, že osoby spolupracující s OSVČ, na které taková OSVČ převádí část příjmů a výdajů, mají vůči zdravotní pojišťovně tytéž povinnosti jako OSVČ. To znamená, že musí v zákonné osmidenní lhůtě oznámit zahájení spolupráce, platit měsíční zálohy (nejsou-li od placení těchto záloh zákonem osvobozeny), podat po odevzdání daňového přiznání PŘEHLED apod.
Neplacení záloh na pojistné pravidelně, případně jejich placení opožděně nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem.
Zálohy na pojistné se platí v návaznosti na podaný PŘEHLED pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce, připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší následující pracovní den. Od pravidelného placení záloh jsou osvobozeny pouze OSVČ, které jsou souběžně se samostatnou výdělečnou činností zaměstnány, přičemž příjmy ze zaměstnání jsou pro ně hlavním zdrojem příjmů (viz dále). V prvním roce podnikání nemusí platit zálohy ty OSVČ, za které je plátcem pojistného současně stát.
Neoprávněné placení snížené zálohy.
OSVČ si sama nemůže snížit výši placené zálohy na pojistné, o snížení zálohy musí rozhodnout zdravotní pojišťovna na základě žádosti OSVČ. O snížení zálohy může požádat OSVČ, u které příjem po odpočtu výdajů připadající na jeden měsíc v období od 1. ledna do konce kalendářního měsíce předcházejícího měsíci podání žádosti o snížení zálohy, je po dobu nejméně tří měsíců po sobě jdoucích alespoň o jednu třetinu nižší než obdobný příjem po odpočtu výdajů připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v předcházejícím roce. Žádost o snížení zálohy je možno v kalendářním roce podat nejdříve 1. dubna. Snížit zálohu na základě žádosti lze jen na tři měsíce. Pokud po třech měsících již příjmy po odpočtu výdajů neodpovídají příjmům po odpočtu výdajů, na základě kterých byla záloha snížena, musí OSVČ opět zálohu zvýšit na hodnotu vypočtenou v PŘEHLEDU za předcházející rok. Pokud trvají podmínky pro snížení zálohy, může OSVČ podat novou žádost o snížení zálohy na další tři měsíce.
Uvedení chybného čísla účtu nebo chybného variabilního symbolu při platbě zálohy na pojistné.
Pokud osoba samostatně výdělečně činná uhradí zálohu na pojistné jinému subjektu než příslušné zdravotní pojišťovně, považuje se tato platba za neuhrazenou a důsledkem této chyby je vznik penále. Platí-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné pod nesprávným variabilním symbolem, způsobuje potíže jak sobě, tak zdravotní pojišťovně, která za dané situace registruje nesprávně poukázanou platbu jako svoji pohledávku. Po dohodě s OSVČ pak musí být tato platba dohledána a plátci přiřazena.
Neprovedení změny trvalého příkazu.
OSVČ si neuvědomí, resp. uvědomí opožděně, že platí-li zálohy na pojistné formou trvalého příkazu a změní-li se částka zálohy v návaznosti na podaný PŘEHLED, musí neprodleně změnit trvalý příkaz v peněžním ústavu. Jinak dochází k porušení zákonného ustanovení, podle kterého je nutno od měsíce, ve kterém je podán PŘEHLED, platit novou výši zálohy ve vazbě na výsledky podnikatelské činnosti v předcházejícím roce.
Neplacení pojistného z vyplacených autorských honorářů.
Autoři píšící články do novin nebo časopisů či přispívající do rozhlasu a televize obdrží za tuto svoji činnost honorář zdaněný desetiprocentní sazbou přímo u subjektu, který honoráře vyplácí. Tyto osoby mají ve sféře zdravotního pojištění stejné povinnosti jako OSVČ. Musí provést oznámení o této činnosti u zdravotní pojišťovny, podat PŘEHLED a zaplatit příslušné pojistné. Při stanovení vyměřovacího základu se vychází z „hrubého“ příjmu před zdaněním. To tedy znamená, že za příjem se považuje plná, stoprocentní výše honorářů, od které je možno odečítat výdaje. Připouští se uplatnění výdajů v paušální výši 30 % ze stoprocentní výše honoráře nebo v prokazatelné výši.
Neplacení pojistného za měsíce, ve kterých byla OSVČ nemocná.
Za kalendářní měsíce, ve kterých je osoba samostatně výdělečně činná uznána po celý kalendářní měsíc práce neschopnou, není sice povinna platit zálohy, ale pojistné se po podání daňového přiznání doplácí i za tyto měsíce. Zvýhodnění spočívá ve skutečnosti, že v měsíci, ve kterém po celý kalendářní měsíc pobírala osoba samostatně výdělečně činná nemocenskou z nemocenského pojištění, nemusí dodržet minimální vyměřovací základ.
OSVČ se nesprávně domnívají, že jim bude vzniklý přeplatek na pojistném vrácen vždy v plné výši.
Přeplatek pojistného používá zdravotní pojišťovna na úhradu splatných závazků (dlužné pojistné, penále, pokuty), pokud je pojišťovna vůči plátci eviduje. V této souvislosti upozorňujeme, že dluh na pojistném i penále se stává splatným závazkem ihned následující den poté, kdy nebylo pojistné uhrazeno v zákonné výši do dne splatnosti, nikoli až po nabytí právní moci platebního výměru.
V případě změny zdravotní pojišťovny jsou OSVČ povinny předložit PŘEHLEDY do osmi dnů po podání daňového přiznání všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byly v daném roce pojištěny.
V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není výdělečná činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmu.
Pokud úhrn čistých příjmů ze všech zaměstnání převyšuje příjem po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší zdroj příjmů. Protože příjmy po odpočtu výdajů ze samostatné výdělečné činnosti jsou zpravidla známy až při podání daňového přiznání, vycházejí zdravotní pojišťovny z údajů a vlastního posouzení osoby samostatně výdělečně či
nné, příp. z prohlášení uvedeného na 1. straně PŘEHLEDU.
Některé OSVČ při podání PŘEHLEDU nedoloží doklad o dni podání daňového přiznání.
Ve smyslu příslušných ustanovení zákonů platných ve zdravotním pojištění jsou ode dne podání daňového přiznání stanoveny lhůty pro splatnost doplatku, vracení přeplatku apod., proto je plátce povinen předložit zdravotní pojišťovně i doklad o dni podání daňového přiznání. Jako doklad zde slouží buď finančním úřadem potvrzená kopie PŘEHLEDU nebo zvláštní doklad potvrzený finančním úřadem, ale i poštovní průvodka prokazující odeslání daňového přiznání finančnímu úřadu, příp. prohlášení oficiálního daňového poradce, že daňové přiznání za klienta předložil finančnímu úřadu v konkrétní den.
Neoznamování některých změn stanovených zákonem, zejména pak skutečností rozhodných pro platbu pojistného státem. Jedná se například o:
- přiznání nebo odnětí důchodu,
- pobírání peněžité pomoci v mateřství,
- počátek pobírání rodičovského příspěvku a ukončení jeho výplaty atd.
Dále zapomínají OSVČ oznamovat změnu adresy, příjmení, narození dítěte a podobně.
Seznámili jsme vás s nejčastěji se vyskytujícími chybami při plnění zákonných povinností osobami samostatně výdělečně činnými. Znovu zdůrazňujeme nutnost důsledného dodržování právních předpisů platných ve zdravotním pojištění, neboť v případě jejich porušení zdravotní pojišťovny plošně uplatňují své nároky včetně (mnohdy citelného) finančního postihu chybujícího poplatníka.
