Zámky obvykle fungují jen od jara do podzimu. V Chyši u Karlových Varů ale mají tu výhodu, že provozují i minipivovar, který funguje po celý rok. A tak sem turisté míří neustále. „V hlavní sezoně vařím maximálně čtyřikrát týdně, v zimě zhruba třikrát do měsíce,“ vysvětluje nicméně sládek Robert Maňák, že během zimních měsíců tady všechno probíhá v pomalejším režimu.
Už když Zámecký pivovar Chyše v roce 2006 začal fungovat, budoval jej jeho majitel Vladimír Lažanský především jako restaurační podnik pro turisty. „Nepřijdou sem lidi, co by chtěli a vyhledávali speciály,“ popisuje Maňák. V měděné varně o objemu tisíc litrů tak vyrábí především spodně kvašenou klasiku.
I přesto si náročnější konzumenti v Chyši také přijdou na své. Maňák v průběhu roku obohacuje pivní lístek čtyřmi až pěti speciály, v zimě je to třeba svrchně kvašený Winter Ale, který si člověk může odnést ve stále populárnější sedmičkové „sektovce“.
Samozřejmě že nejjednodušší je na zámecké pivo vyrazit přímo do Chyše, ale narazíte na něj třeba i v Plzni, Karlových Varech nebo spřízněném ústeckém minipivovaru Na Rychtě. Tam ale člověk dostane jen chyšské tmavé. Na Rychtě totiž nemají pro svůj tmavý ležák dostatečnou kapacitu, a proto jej trvale dovážejí z Chyše.
Během naší návštěvy nabízely plné lednice v chyšské restauraci hned několik druhů piv. Odjet jsme nemohli bez světlého ležáku Prokop, který tvoří naprostou většinu veškerého v Chyši vyrobeného piva. Ležák má 4,8 procenta alkoholu, voní po sladu. Svěžího Prokopa v ústech doprovází i dobrý říz, v nijak výrazné hořkosti se promítá sladový odér. Pitelnost piva je velmi dobrá.
A zručnost Roberta Maňáka jsme si během brzkého jara ověřili i na polotmavém svrchně kvašeném speciálu Ale.
Vůně ejlu z Chyše s 6,5 procenta alkoholu je výrazná a připomíná citrusy míchané s kávovými zrny, ovocitá hořkost se přenáší i do chutě. Ejl působí velmi lehce, až nadýchaně, i u něj je pitelnost velmi dobrá. Jeden by až zapomněl, jak silné pivo právě pije.
Zámecký pivovar Chyše
Chyše 54 Sládek: Robert Maňák
