Dosavadní provoz chytré karantény budí značné rozpaky. Problémy jsou především s elektronickou částí projektu. Zdá se, že trasování na základě citlivých dat nepůjde vůbec hladce. Banky čekají na vyjádření Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a ten zase na podklady od ministerstva zdravotnictví.
Resort zdravotnictví přitom stále nedodal veškerou dokumentaci, jak týdeníku Euro minulou středu potvrdil ÚOOÚ.
„S ohledem na dynamičnost situace úřad nepředpokládá zpracování dokonalé formální dokumentace kprojektu chytré karantény, ale musí trvat zejména na předložení soupisu struktury a rozsahu uchovávaných, předávaných a sdílených osobních údajů,“ říká Tomáš Paták za ÚOOÚ.
„Bez klíčových informací, jaká konkrétní opatření a technologie k ochraně osobních údajů ministerstvo a jeho zpracovatel použili, nelze blíže odborně komentovat zprávy o dosud přijatých opatřeních, o dostatečnosti záruk ochrany soukromí, o rizikovosti operací zpracování ani o vhodné ochraně údajů před zneužitím v elektronickém a online prostředí,“ upozorňuje Paták.
Spuštění se předpokládá…
Úřad poslal ministerstvu soupis, co všechno potřebuje, už na konci března a chytrá karanténa měla v současné době fungovat plně na celém území.„Probíhají jednání mezi bankami, ministerstvem zdravotnictví a ÚOOÚ, v rámci kterých se finalizují veškeré detaily tak, aby vše bylo po právní stránce v pořádku. Spuštění se předpokládá v následujících dnech,“ujištuje za ministerstvo zdravotnictví Jitka Nováčková.
Například Česká spořitelna hlásí, že je již od minulého týdne po technické, právní i regulatorní stránce připravena zapojit se do ostrého startu projektu. „Očekáváme finální vyjádření příslušných státních orgánů, zejména Úřadu pro ochranu osobních údajů, jejichž stanovisko je pro reálný start chytré karantény nezbytné,“ říká za spořitelnu Filip Hrubý.
Ne všechny banky jsou ale do projektu zapojeny. „Raiffeisenbank zatím ke spolupráci v praxi nebyla vyzvána,“ uvedla za banku Petra Kopecká. „Zatím ještě čekáme, až dostaneme potřebné informace, abychom se mohli na spuštění připravit,“ přidává Jana Karasová z Air Bank.
osekaná data
Bankovní data přitom původně v chytré karanténě neměla být vůbec zapojena. Vládní návrh počítal jen s daty od operátorů. Autoři elektronické části následně chtěli zapojit agregovaná bankovní data, na jejichž základě se analýzou údajů z platebních karet zjistilo, že polovina lidí porušila po návratu z Itálie karanténu. Od toho se ale kvůli hrozícímu porušení ochrany osobních údajů nakonec upustilo. Do projektu se tedy mají posílat individuální bankovní data, ovšem jen se souhlasem klienta. Stále ale není jisté, zda k tomu vůbec dojde.
Finální slovo, že nebude docházet k porušování ochrany osobních údajů, bude mít právě ÚOOÚ, ale až poté, co bude jasné, kdo všechno bude mít k datům přistup, jak s nimi bude nakládáno a že budou okamžitě po uplynutí stanovené doby smazána.
Ani tak ovšem není vyhráno. Pokud dotyčný nedá souhlas s poskytnutím dat ze své banky, bude chytrá karanténa zcela bez bankovních dat. Obavu z neochoty sdílení bankovních dat přitom vyslovil už před třemi týdny náměstek ministra zdravotnictví a šéf centrálního řídícího týmu covid-19 Roman Prymula. Prohlásil, že většina lidí si sledování nepřeje, a to je i důvod, proč jsou data, která jdou do elektronické části chytré karantény, výrazně osekaná.
Nejsou tam třeba telefonní čísla nebo agregovaná bankovní data. A komplikovaná práce s citlivými daty je podle něj též důvodem, proč se zapojení elektronické části do chytré karantény tak vleče.
Co je chytrá karanténa Systém, jenž má vést ke včasnému zachycení lidí ohrožených onemocněním covid-19. Má rovněž pomoci rychle izolovat nakažené. základem je testování, telefonické dotazovaní a zapojení dat od operátorů či bank. Díky tomu dojde k rychlému vyhledání lidí, se kterými byl nakažený v kontaktu a mohl na ně nákazu přenést.
ČLÁNKY DO MAILU