Česká spořitelna podporuje zavádění chytrých technologií do českých měst
Už to jelo? Kdy pojede další? Otázky, které na zastávkách autobusů či tramvají řešíme čas od času všichni. Odpověď na ně nám mnohdy nedá ani jízdní řád. Tedy zatím. Zanedlouho budou zastávky ve vybraných městech „chytřejší“. Samy začnou cestující informovat, kolik minut zbývá do příjezdu jejich spoje. Senzory rozeseté po trati budou vysílat zastávkám signály, jak daleko je právě daný autobus či tramvaj. Informace s časem příjezdu se pak objeví na informačních displejích. Ubudou i starosti s marným „lovením“ jízdenek v kapsách či drobných mincí, se kterými je můžeme zakoupit. Zaplatit za jízdenku půjde přímo v dopravním prostředku pouhým přiložením bezkontaktní karty k platebnímu terminálu či prostřednictvím mobilní aplikace.
Bezkontaktní MHD i chytré popelnice
Zefektivnění dopravních systémů představuje v současnosti hlavní výzvu pro domácí města při zavádění „chytrých technologií“.
Západočeská metropole Plzeň jako první v republice umožnila cestujícím platit bezkontaktně ve všech spojích MHD. Za tři čtvrtě roku lidé zaplatili v plzeňských autobusech, trolejbusech a tramvajích bezkontaktními kartami již 5,3 miliardy korun.
Zavádění inteligentních technologií do domácích měst neskončí jen u dopravy. Moderní technologie k zefektivnění a také ekologicky čistějšímu provozu budou využívány například i při podpoře elektromobility nebo svozu komunálního odpadu. V Praze, Brně nebo ve Zlíně se můžeme setkat s „chytrými“ popelnicemi, které lisují odpad a po naplnění vysílají signál, že je potřebné je vyprázdnit.
Stamiliardové investice
Chytrá města začínají být kvetoucím byznysem.
Například Česká spořitelna z rakouské nadnárodní bankovní skupiny Erste odhaduje, že do zavádění chytrých technologií budou česká města do roku 2020 investovat kolem sta miliard korun. „Ačkoli naše země určitě v oblasti,smart city‘ neudává trend, dokáže velice rychle přejímat řešení, která již fungují v zahraničí,“ uvádí Milan Hašek, ředitel obsluhy veřejného a neziskového sektoru v České spořitelně, která zavádění technologií do měst financuje. „Poptávka ze strany měst znatelně roste. Vnímáme, že města stále více realizují projekty, které zlepšují komunikaci občanů s úřady, přispívají ke snížení znečištění ovzduší, zlepšení dopravní obslužnosti či zvýšení bezpečnosti,“ dodává Hašek.
Investiční potenciál dokládá i skutečnost, že největší tuzemská banka – Česká spořitelna – přichystala pro města speciální balíček služeb Smart City. Chce pomáhat městům k realizaci investic do „chytrých“ řešení. Projekt Smart City České spořitelny je zaměřen primárně na 132 měst s více než deseti tisíci obyvateli. „Úlohou České spořitelny je být prostředníkem mezi městy, tedy odběrateli chytrých řešení, a firmami coby jejich dodavateli. My městům dokážeme poradit s ekonomikou a finanční stránkou projektů, zajistit pro ně výhodné dotační a úvěrové financování i poskytnout vybrané vlastní produkty na bázi řešení, která jako banka sami dobře zvládáme,“ vysvětluje Hašek.
„V Praze jsme například umožnili cestujícím odbavování v MHD prostřednictvím POS terminálů. Bezkontaktní platby v hromadné přepravě jsme zpřístupnili i v regionální dopravě v Moravskoslezském kraji. Plzeňská karta, na jejímž uvedení jsme se také podíleli, propojuje cestovní průkazy v Plzni a Karlových Varech. V Praze, Brně nebo ve Zlíně jsme se podíleli na instalaci,chytrých‘ popelnic, které lisují odpad a po naplnění vysílají signál, že je potřebné je vyprázdnit,“ vypočítává Hašek.
Doba betonová končí, začíná doba technologická
Investiční aktivity měst do technologií má podpořit i nové dotační období v Evropské unii. „Současné programovací období 2014 až 2020 je velice nakloněno financování,chytrých‘ projektů, celkové zaměření dotačních programů na rozdíl od minulého programovacího období nepreferuje,betonové‘ investice, ale právě investice do moderních technologií,“ zdůrazňuje ředitel infrastrukturního poradenství České spořitelny Marcel Babczynski.
Kromě metropolí Prahy a Brna výrazně investuje do moderních technologií i jihočeský Písek. Na sloupy veřejného osvětlení chce umístit čidla, která by mohla monitorovat obsazenost parkovacích míst nebo počet vystupujících lidí na jednotlivých zastávkách.
To umožní lepší plánování dopravy ve městě. „Zavádění technologií ale nesmí upozadit lidi,“ zdůrazňuje Radovan Polanský, výkonný ředitel Technologického centra Písek. „Koncept Smart City Písek se snaží také o změnu vnímání města a aktivaci občanské společnosti. Zpřístupňujeme data, aby se občané více zapojovali do správy města,“ uvedl Polanský.
