Některé firmy se vyhýbají propouštění snižováním platů
Když koncem 90. let vrcholil boom ekonomiky, platila společnost DiamondCluster International za získání nových pracovníků a udržení stávajících zaměstnanců ve své technologické poradenské praxi, cokoli bylo potřeba. Chicagská firma na svých lidech nešetřila a dopřávala jim akciové opce, prémie a mimoplatové výhody, mezi něž patřilo třeba i soukromé představení Cirque du Soleil. Sektor technologií se ale zhroutil, čímž se snížila poptávka po službách, jež DiamondCluster International nabízel. Firma proto požádala mnoho ze svých 1400 zaměstnanců, aby se vzdali části toho, co jim společnost v minulosti na platu přidala. Pracovníkům vydělávajícím přes 50 tisíc dolarů se měla snížit mzda až o dvacet procent. Vedení razilo přesvědčení, že bolestné chvíle je potřeba překonat společně. Většina zaměstnanců, jejichž akciové opce šly už beztak ke dnu, přijala však tento přístup bez nadšení a opatření považovala za příliš tvrdá. „Lidé se snaží na sebe neupozorňovat, ale až se ekonomika zlepší, odejdou,“ domnívá jeden ze společníků firmy.
Nespokojenost uvnitř DiamondClusteru odráží jeden z nejtěžších úkolů v oblasti řízení, s jakým se musely firmy během minulých let vypořádat. Po finančně úspěšných 90. letech, kdy se na všechny strany rozhazovaly plné hrsti bonusů za vstup do firmy, akciových opcí a jiných mimoplatových výhod, bojuje v současnosti celá generace manažerů s problémem, s nímž se mnozí dosud nesetkali: jak řídit podnik a udržet morálku pracovníků v době, kdy řada firem čelí intenzivnímu tlaku na omezení nákladů.
Vzhledem k tomu, že mnozí manažeři mají ještě v živé paměti potíže s nedostatkem pracovních sil na konci 90. let, snaží se první recesi Nové ekonomiky ustát jinak než dříve. V minulosti často volili pouze rozsáhlé propouštění, ale jakmile se ekonomika vzpamatovala, museli ve spěchu pracovníky znovu přijímat. Proto se řada firem, od Hewlett-Packard po Charles Scwab, raději snaží propouštění omezit a místo toho volí cestu plošného zmrazování platů nebo jejich snižování.
Silné tlaky na straně nákladů vedou také k omezování zaměstnaneckých výhod. Ford Motor, Lucent Technologies a další společnosti nedávno přistoupily ke snížení zaměstnavatelských příspěvků na penzijní programy nevýrobních zaměstnanců známých v USA jako 401(k). Firma Delphi Automotive Systems zase pozastavila program, v jehož rámci nevýrobní zaměstnanci dostávali příspěvek až 1250 dolarů na každé dítě studující na vysoké škole. „Pokud se bude recese protahovat, může být snižování ještě horší,“ uvádí Steven E. Gross, konzultant a odborník na odměňování ze společnosti William M. Mercer. Předpokládá, že by se v příštím roce mohl počet firem, které přistoupí ke snižování či zmrazování platů a příspěvků, zvýšit ze stávající třetiny na polovinu.
Řada odborníků na oblast řízení však varuje, že plošným snižováním platů a oklešťováním zaměstnaneckých výhod, které se dotkne většího počtu zaměstnanců než tradiční propouštění, by si mohli manažeři způsobit velké problémy s morálkou zaměstnanců. Mnozí z nich by totiž v tomto opatření mohli spatřovat rafinovaný pokus managementu vzít jim část ohodnocení, které si během uplynulého desetiletí poctivě zasloužili. V období poklesu by tento krok mohl brzdit produktivitu a v budoucnu navíc urychlit masový odchod pracovníků. „Až ekonomika posílí a kvalitní zaměstnanci odejdou, bude to takové firmy stát hromadu peněz,“ tvrdí Robert Morgan, vedoucí divize pro personální poradenství společnosti Spherion.
Některé firmy, jež v minulosti ke snižování platů přistoupily, dnes uvádějí, že by to už víckrát neudělaly. V roce 1987 manažeři divize elektrických motorů GE Electric, která se potýkala s potížemi, zrušili plánované zvýšení hodinové mzdy dělníkům v pásové výrobě o 1,3 dolaru a místo toho jim z platu jedenáct procent strhli. Tímto opatřením sice v GE ušetřili 25 milionů dolarů, ale společnost zároveň přiznává, že u pracovníků strmě poklesla morálka a produktivita. „Na to nikdy nezapomeneme,“ upozorňuje senior viceprezident pro lidské zdroje William J. Conaty.
Mnozí personalisté a odborníci na řízení se domnívají, že pro firmy by bylo výhodnější zatnout zuby a propustit nejméně produktivní zaměstnance. Naopak pracovníky, kterých si skutečně cení, si dostatečně hýčkat, aby u firmy zůstali. „Když jde ekonomika dolů, je snižování platů a příspěvků to poslední, co byste měli dělat,“ upozorňuje předseda přední personální společnosti Christian & Timbers Jeff Christian. „V žádném případě se nevyplatí brát něco lidem, které si chcete udržet.“
Řada firem tvrdí, že si nemohou dovolit vybírat pouze ty nejlepší. Dělají raději všechno možné, jen aby bolestný dopad rozsáhlého snižování nákladů zmírnily. Ve společnostech jako například Technology Inc., Tribune, a dokonce i v DiamondClusteru přinášejí vrcholoví manažeři větší oběti, než jaké požadují od ostatních zaměstnanců. Tímto gestem chtějí řadové pracovníky přesvědčit, že jsou všichni na jedné lodi. Jiné firmy snižování platů kompenzují akciovými opcemi. Společnost Acxiom, která působí v oblasti řízení databází, snížila plat všech zaměstnanců vydělávajících více než 25 tisíc dolarů o pět procent, ale zároveň takto postiženým pracovníkům věnovala akciové opce, aby je motivovala u firmy zůstat. „Děláme všechno pro to, abychom si nadané lidi udrželi,“ říká Cindy K. Childersová, zajišťující v Acxiomu organizační rozvoj.
Další firmy znovu zavádějí menší požitky, které zaměstnanci postrádají nejvíce, nebo rozdávají jiné ceněné výhody, jež ale společnost nestojí peníze - například více volna. Vypadá to jako maličkost, ale zaměstnancům Agilent Technology, kde přikročili k desetiprocentnímu snížení platů, udělalo radost, když se v kuchyňkách některých kanceláří doplnily zásoby oblíbeného kvalitního čaje. Ve firmě Management Recruiters International, kde letos nevyplácejí příspěvek na dovolenou, se snaží zaměstnancům vyjít vstříc v žádostech o pružnou pracovní dobu a kratší pracovní týden. „Lidé nepracují od nevidím do nevidím,“ poznamenává k tomu mluvčí společnosti Karen Bloomfieldová.
Ačkoliv to může znít banálně, začíná se manažerům také potvrzovat, že zaměstnanci jsou spíše ochotni přijmout snížení platů tehdy, když si na ně někdo udělá čas a srozumitelně jim vysvětlí, proč jsou taková opatření naprosto nezbytná pro dobré fungování firmy. Hal Rosenbluth, generální ředitel filadelfské cestovní kanceláře Rosenbluth International, zjistil, že stačilo pár schůzek se zaměstnanci a po událostech 11. září bylo možné přistoupit k desetiprocentnímu snížení platů. Setkání se ve skutečnosti svolala proto, aby mohli dát zaměstnanci průchod svým názorům. Hal Rosenbluth k tomu dodává: „Chtěl jsem dát lidem možnost hodit si po mně vejci.“
Podobná gesta by nemusela uklidnit pracovníky v náročnějších sektorech, jako jsou technologie, finance a zábavní průmysl. V závěru 90. let vylétly platy v těchto odvětvích kvůli nedostatku nadaných lidí do astronomických výšek a některé firmy využívají současného poklesu, aby platy vrátily na původní úroveň. To ale přináší vlastní, specifické problémy řízení. Na konci 90. let se řada filmových studií předháněla v tom, komu se podaří zopakovat fenomenální úspěch společnosti Walt Disney s filmem Lví král, a tak platy animátorů vyskočily ze 70 na 200 tisíc dolarů, v případě výjimečných talentů až na milion.
Většina studií se však postupně stáhla a firmy jako Disney srážejí platy při obnovování pracovních smluv až o 30 procent. „Tato struktura nákladů se vymkla z rukou,“ poznamenává ředitel Walt Disney Animation Thomas Schumacher. „Stále nabízíme atraktivní platy, jen je už nenadsazujeme jako před pár lety.“ Jak se dalo očekávat, některým animátorům se to nelíbí. „Je opravdu nelidské, když vám řeknou: Jste hodně dobrý, ale vždycky se můžeme poohlédnout po někom, kdo nám to udělá za méně,“ svěřuje se animátor, který nyní zvažuje, zda nepřestoupí ke konkurenci.
V době recese se stává, že nové místo zkrátka získat nejde. Bostonský výrobce zařízení na testování čipů Teradyne Inc. v minulém roce dvakrát snížil platy a viceprezident pro podnikové vztahy si je jistý, že recese pomůže pracovníky ve firmě udržet. „Bude to znít ošklivě, ale teď zrovna není na výběr moc dobrých příležitostí,“ dodává. Dokud tomu tak bude, nemusejí mít manažeři příliš starostí. Jakmile se ale pracovní trh vzpamatuje, bude všechno jinak. Proto se chytří manažeři ze všech sil snaží, aby jejich zaměstnancům během podmračených dnů ekonomické zimy zůstal na tváři úsměv.
Dean Foust, Atlanta, a Michelle Conlinová, New York.
Spolupracovali: Peter Burrows, San Mateo, Kalifornie, Faith Keenanová, Boston, Roger O. Crockett, Chicago, s využitím agenturních zpráv.
BusinessWeek
Popisky dole:
KDE SE DÁ ZATLAČIT
Pokles se podepsal hlavně na zisku, takže řada firem uplatňuje na zaměstnancích, kteří přežili propouštění, další úsporná opatření.
Údaje: William M. Mercer, Watson Wyatt, Hewitt Associates
* Podle průzkumu sta velkých společností
PLATY
Zhruba třetina velkých firem snižuje platy nebo odkládá či zmrazuje jejich zvyšování a více než polovina společností omezuje prémie.* Ostatní snižují přímo platy.
ZDRAVOTNÍ PÉČE
Ford Motor, Visteon a další společnosti převádějí rostoucí náklady na zdravotní péči prostřednictvím vyšších srážek a zvýšené spoluúčasti na zaměstnance.
DŮCHODY
Někteří zaměstnavatelé, například General Motors a Lucent Technologies, omezují zaměstnavatelské příspěvky na daňově zvýhodněné zaměstnanecké penzijní programy známé v USA jako 401(k).
MIMOPLATOVÉ VÝHODY
Zapomeňte na podnikové stravování, volné vstupenky a masáže přímo u pracovního stolu. Tyto a další služby, které si spojujeme s obdobím boomu, padly za oběť snižování nákladů jako první.
