Rád přirovnávám ideálního zakladatele startupu k meči, který má dvě ostří. Na jedné straně má expertízu ve své oblasti – v technologiích, ve fintechu, v blockchainu. Jako investoři tyhle oblasti sledujeme a rychle poznáme, zda jsou vize foundera v souladu s aktuálními trendy. Ale na druhou stranu musí umět propojit toto ,tvrdé‘ jádro znalostí s byznysem. Měl by mít čich na obchodní příležitosti, umět prodat cokoli. Kdo takové schopnosti nemá, zpravidla nevyhrává.
Kdo se rychle neučí, není dobrý zakladatel
Vždy hledáme člověka, který se umí rychle učit. U lidí ve středním věku, kteří strávili dlouhá léta v nějaké korporaci, se občas stává, že mají zkostnatělé ego a obtížně přijímají kritiku. Do startupového světa, kde je třeba rychle upravovat produkt podle pozitivní i negativní vazby, to vůbec nepatří. Zakladatelé pochopitelně mohou být egoisti, ale zároveň musejí být schopni sebereflexe. Své vlastní i svého produktu.
Rychlost učení je jednou z hlavních kompetencí foundera. Pouze podle powerpointových prezentací, podle pitch decku tuhle vlastnost jako investoři nepoznáme. Uchazeče o investici včetně klíčových členů týmu musíme vždy několikrát vyzpovídat – osobně, nebo přes videohovor.
Rychlost obecně je zásadní vlastnost výjimečných zakladatelů. Když nám founder neodpovídá na e-mail tentýž den, je to pro nás varovný signál. Taková drobnost, že? Nicméně částečně vypovídá o jeho nastavení mysli, obecném vzorci chování, které lze krátkodobě jen těžko změnit. Někdy si může uchazeč při prvních kontaktech myslet, že jsme blázni. Jenže my se ho třeba jen snažíme vyprovokovat nebo vybičovat k nějaké akci, abychom mohli sledovat jeho bezprostřední reakce. Potřebujeme vědět, jak se bude chovat ve vypjatých situacích.
Stává se, že narazíme na sympatického člověka, který je v dané oblasti chytřejší než my. Dokáže dobře mluvit, odpovědět na každou otázku, i když jeho produkt moc neoslňuje. Jako investoři ho proto sledujeme z různých pohledů. Například je pro nás také důležité, jaký je lídr a jak se chová ke členům svého týmu. Není dobré, aby se ho báli, musejí s ním umět mluvit otevřeně.
Vnitřní žár
Mezi důležité kompetence foundera patří také pokora. Souvisí s učením. Ani vizionář nemusí létat v oblacích, může stát nohama na zemi. Dokáže zhodnotit, co je reálné. Zjišťujeme, že nejlepší kombinace je, když jsou lidé ambiciózní v tom, co chtějí dokázat, mají vnitřní žár, touhu něco změnit. Ale zároveň jsou skromní ohledně toho, co chtějí pro sebe. Člověk, který od začátku jen sleduje, kolik na tom pro sebe vydělá, nebude ten správný.
Občas se zakladatelů ptáme, jestli chtějí být bohatí, nebo spíš mocní či vlivní. Není důležité, co odpovědí. Není špatně, když nám šéf firmy sdělí, že chce být bohatý, a k tomu třeba připojí i nějaké vysvětlení. A není ani špatně, když řekne, že chce mít vliv, že chce změnit nějaké odvětví. Nejhorší je, když o své odpovědi dlouze přemýšlí. Často je na něm vidět, že neví, kam dál. A pokud neví, co chce, nemá šanci ustát problémové situace.
Ať founder jen neodčerpá energii
Vhodné kompetence se v průběhu času a rozvoje firmy proměňují. V raných fázích, na které se v DEPO Ventures zaměřujeme, musí být founder schopen rychle rozhodovat, promptně reagovat na požadavky zákazníků. Musí ustát tlak od investorů, permanentně řeší, kde získat peníze na další rozvoj. Když se pak společnost rozrůstá, přibírá nové zaměstnance, potřeba těchto kompetencí se ztrácí. Může to být naopak příležitost pro lidi z korporací, kteří situaci určité stability zažili, umějí se v ní lépe pohybovat.
Americký investor Ben Horowitz říká, že existují dva různé styly vedení. Jeden pro dobré časy a druhý pro špatné. Ideální zakladatel by měl zvládnout oba. Za příznivých okolností musí umět sledovat zpětnou vazbu od investorů i zákazníků. Nastane-li však špatná doba, musí najednou rozhodovat velmi rychle a razantně. Má odpovědnost za celý tým a rozhoduje, zda firma těžkosti ustojí. U některých firem z našeho portfolia jsme viděli, že foundeři byli přinuceni udělat řadu nepopulárních kroků, nebyli v týmu oblíbení, ale nakonec dokázali krizovou situací úspěšně proplout.
Pokud je zakladatelů víc, musejí postupovat v souladu, vzájemně se respektovat. Řešili jsme pár situací, kdy se mezi sebou rozhádali. A to bývá většinou konec. Z naší zkušenosti existuje zhruba 80procentní pravděpodobnost, že se v takovém případě rozpadne celá firma. Ryba smrdí od hlavy, a když se hlava začne štěpit, je to průšvih.
Výběr správného člověka je ale pochopitelně vždy subjektivní záležitost. Co investor, to jiný pohled. Investoři jsou však s foundery v častém kontaktu. Nemusejí s nimi ve všem souhlasit, ale spolupráce je musí bavit a musejí si sebe navzájem vážit. Není třeba chodit spolu na pivo, ale zakladatel nesmí být člověk, který jen bere investorům energii.
