Bransonův letoun VSS Enterprise se chystá na start
Výstřední miliardář Richard Branson (59) vlastní ostrov, mobilního operátora, aerolinky a nahrávací společnost, má také kolu a vodku s přízviskem Virgin. A nyní by chtěl začít profitovat z nového byznysu. Projekt jeho firmy Virgin Galactic počítá do dvou let s komerčními lety do vesmíru. Minulé pondělí charismatický Brit představil v Kalifornii loď SpaceShipTwo, jež je nástupcem „jedničky“, čili prvního soukromého letounu, který roku 2004 překročil výši sto kilometrů nad zemským povrchem. Konstruktérem obou plavidel je Burt Rutan, držitel X-Prize za dobytý vesmírný milník. „Bude to cesta jako žádná jiná. Klienti získají možnost vidět panoramatickými okny křehkou krásu naší planety,“ slibuje Branson.
Dle plánů obou pánů se prvně poletí v roce 2011. Dvouapůlhodinový let, jenž bude v přepočtu stát až 3,6 milionů korun, nabídne výletníkům šestiminutový stav beztíže a výhled na Modrou planetu. Tam, kam se ještě masy lidí nevydaly, by je měl nosit koráb, kterého teď čeká osmnáctiměsíční testování. Společnost si už objednala výrobu sedmi strojů. V odkazu na seriál Star Trek se má první loď jmenovat, jak jinak, VSS Enterprise.
Konec sci-fi
S myšlenkou vesmírné turistiky si pohrávala řada autorů science fiction, ale patrně prvním, kdo popsal cesty do vesmíru jako fungující průmysl byl spisovatel a nebulista Robert A. Heinlein v povídce The Menace from Earth z roku 1957. Futuristé si už v šedesátých letech představovali, jak do konce století vzniknou na oběžné dráze Země hotely a po roce 2000 si rodinky zaletí dovolenkovat na Měsíc. Letecká společnost Pan Am dokonce sestavila seznam čekatelů na měsíční lety a zájemcům vydávala i klubové kartičky. Přestože i sir Branson v minulosti nasliboval nesplněné plány („Do roku 2009 budeme létat do vesmíru ze Skotska,“ tvrdil v červenci 2006), zdá se, že se věci daly do pohybu…
Kromě ostrých testů letadla, jež vynese centrální modul se šesti cestujícími a dvěma piloty do dostatečné výšky, kde se oddělí a překoná takzvanou Kármánovu hranici vesmíru, vzniká už i „panenský“ kosmodrom. Premiérový let má odstartovat z Mojave v Kalifornii, leč budovaný Spaceport America v novomexickém Uphamu by měl díky skvělému počasí umožnit letový provoz i 300 dnů v roce. V rozvoj vesmírné turistiky věří i stát Nové Mexiko, který do výstavby investoval vlastních 200 milionů dolarů. Futuristický návrh pochází z dílny prestižních londýnských architektů Foster & Partners. Druhou základnu chystá Virgin ve švédské Kiruně. „Naše lety do vesmíru jsou násobněkrát šetrnější a ekologičtější než jakákoliv jiná předchozí cesta do kosmu,“ tvrdí Branson. Mateřská loď vynese modul do výšky 15 tisíc metrů nad povrch, odkud desetimetrový kosmoplán vystoupá do výše 109,73 kilometrů za rychlosti tří machů. Protože dosažená výška přece jen nebude tak velká jako u běžných kosmických letů, pro klouzavý návrat do atmosféry prý nebude potřeba speciálních teplotních štítů, které kvůli extrémnímu horku za rychlosti 22,5 machu vyžadují například raketoplány.
Rozjíždí se nový byznys?
Soukromí zájemci měli dosud jedinou možnost, jak odletět do vesmíru. Tou je americká společnost Space Adventures, v jejímž poradním sboru se objevuje například i slavný astronaut Buzz Aldrin. První „vesmírenku“ si koupil miliardář Dennis Tito, jenž se 28. dubna 2001 premiérově vydal k Mezinárodní vesmírné stanici, kde strávil osm dnů. Cena? Od 20 do 35 milionů dolarů. Turisté pomáhají i v drobných vědeckých experimentech. Příležitosti využilo zatím sedm lidí včetně Íránoameričanky Anouseh Ansariové, jejíž rodina sponzorovala zmíněnou X-Prize určenou průkopníkům v dobývání kosmu. Maďar Charles Simonyi je zatím jediným člověkem, který si svůj privátní výlet zopakoval (2007 a 2009). Ovšem na cesty pod hvězdy sází čím dále více firem (Starchaser, Blue Origin, Armadillo Aerospace, XCOR Aerospace, Rocketplane Enterprise…).
Minimálně tři Češi na startu
„Jde o druhou vlnu v kosmonautice. Z atrakce se díky nadšencům, kteří nesou velikánské riziko, stane další komerční trend – kosmická doprava. To je nevyhnutelné,“ řekl týdeníku EURO Jan Kolář, ředitel České kosmické kanceláře. Letěl by i on sám? „Šel bych do toho, jenže let vyjde na miliony korun. Do téhle finanční skupiny nepatřím, ale kdybych si to mohl dovolit, rozhodně bych se přihlásil,“ říká. Prvním cestujícím Virgin Galactic má být Richard Branson osobně, a to s rodinou i konstruktérem lodi. Na čekací listině je údajně již 300 platících klientů, jimž se před startem dostane třídenního školení, jak si nad Zemí správně počínat. „Čím víc zaplatíte, tím dříve poletíte,“ přibližuje obchodní strategii ředitelka cestovky v Portlandu Pamela Hurleyová-Moserová. V tuzemsku tak učinili dle sdělení firmy Typ Agency, jež na českém a slovenském trhu zastupuje Virgin Galactic, tři Češi a jeden Slovák. Další se prý rozhodují. Největší zájem mají Japonci (sedm lístků), jména osob se tají. V Americe se už ale k letu přiznala například herečka Victoria Principalová, známá jako Pamela ze seriálu Dallas. Sir Branson tak trochu dvousmyslně říká: „Bude to obrovské dobrodružství… Sejdeme se tam nahoře!“
***
BOX
Sedmero kosmoturistů
Kosmonauti, kteří si sami zaplatili let do vesmíru s lodí Sojuz:
2001: Dennis Tito (USA) – milionář a investor, 8 dnů, Sojuz TM-32
2002: Mark Shuttleworth (JAR/Brit.) – podnikatel v IT, 11 dní, Sojuz TM-31
2005: Gregory Olsen (USA) – podnikatel a optoelektronik, 11 dní, Sojuz TMA-7
2006: Anouseh Ansariová (Írán/USA) – podnikatelka v ITC, 12 dní, Sojuz TMA-9
2007: Charles Simonyi (Maď./USA) – podnikatel v IT, 15 dní, Sojuz TMA-10*
2008: Richard Garriott (USA/Brit.) – vývojář PC her, 12 dní, Sojuz TMA-13
2009: Guy Laliberté (Kanada) – šéf cirkusu a podnikatel, 12 dní, Sojuz TMA-16
2009: Charles Simonyi (Maď./USA) – podnikatel v IT, 14 dní, Sojuz TMA-10*
*Jediný „turista“, který se do vesmíru vydal dvakrát
Pramen: týdeník EURO
Více na: www.virgingalactic.com