Čím více neplatičů, tím více registrů

8. 8. 2005

SPOTŘEBITELSKÉ ÚVĚRY Více než půl milionu dotazů zaznamenal během letošního prvního pololetí úvěrový registr SOLUS. Pro osm procent zájemců znamenal výsledek z databáze odmítnutí jejich žádosti o další půjčku. SOLUS přitom není jediným existujícím registrem. Počet odmítaných žadatelů o úvěr v České republice poměrně rychle roste. Vzestup má dva hlavní důvody. Zaprvé se půjčky čím dál tím více stávají běžnou součástí života české populace, zájem o ně je tedy čím dál tím vyšší. Jenže zároveň s tím narůstá také snaha bank, splátkových a leasingových společností o omezení rizik. Důležitým nástrojem pro finanční instituce se stávají úvěrové informační databáze. ZKOUŠÍ TO VŠUDE Registr sdružení SOLUS funguje od února loňského roku. K jeho členům patří mimo jiné Cetelem, Home Credit, CCS nebo HVB Bank. Počet dotazů se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšil o 90 procent na 560 tisíc. V databázi je nyní 238 tisíc záznamů o již uskutečněných půjčkách. Ve více než osmi procentech dotazů v registru existoval záznam o problémech klienta se splácením úvěru. To představovalo 45 tisíc zamítnutých případů. Skutečné množství lidí, kterým je žádost o úvěr kvůli „pozitivnímu“ záznamu v registru zamítnuta, je ovšem nižší. Někteří zájemci to totiž zkoušejí opakovaně. Jedna odmítnutá osoba dokonce podala žádost o půjčku jedenáctkrát, takže se postupně obrátila snad na všechny tuzemské úvěrové firmy. KONKURENTI SPOLU MOC NEMLUVÍ Slabinou podobných registrů ale zůstává jejich limitované informační zázemí. Například vedle databáze sdružení SOLUS v Česku už delší dobu funguje podobná databáze -Nebankovní registr klientských informací (NRKI). Účastní se ho mimo jiné GE Money Auto, Multiservis, ČSOB Leasing či ŠkoFIN. Protože oba registry spolu neumí (a kvůli konkurenčním údajům asi ani nemohou) komunikovat, mají problematičtí dlužníci stále šanci. Třeba když si vypůjčí u Home Creditu, a přestože nesplácejí, mohou se obrátit na Multiservis. „Nejde o konkurenci,“ říká Alena Ludrovská, ředitelka středoevropské sítě splátkové společnosti Cetelem. „Registr SOLUS je jednodušší a tedy také operativnější. Členové sdružení do něj totiž vkládají pouze negativní informace, nikoli celou úvěrovou historii klienta,“ argumentuje. Na druhé straně právě tato okolnost už začíná v SOLUS vyvolávat problémy: systém neumí odlišit klienta, který se opozdil s jednou splátkou, od notorického neplatiče. Záznam se totiž vymaže až po splnění všech závazků a uplynutí tří let. Další úvěrový registr vede ze zákona Česká národní banka. Zmíněný NRKI má ještě bankovní verzi, do které vkládají informace například také stavební spořitelny. Ohromné informační databáze s desítkami milionů záznamů mají v provozu i úvěrové pojišťovny (u nás Atradius, Euler Hermes Čescob a EGAP), údaje se však týkají pouze firemní sféry. Právě k nim je ale nejsnadnější přístup -mohou ho po dohodě získat klienti pojišťovny. Do ostatních registrů mohou nahlížet pouze ti, kteří ho plní informacemi. Všichni ostatní mají pouze jedinou možnost: zkontrolovat záznamy, které se týkají přímo jich, a to obvykle bezplatně. JE TO I V ZÁJMU ŽADATELŮ

Přes dílčí charakter obou uvedených registrů je jejich provoz pro věřitele nepochybně přínosem. A firmy dodávají, že fungování databáze je i v zájmu žadatelů o půjčky. „Klient, který má problémy se splácením jednoho či více úvěrů a přitom žádá o další, jenom oddaluje řešení svého problému,“ tvrdí Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

Zadlužení českých domácností rychle roste. Zvyšuje se také počet těch, kteří se se splátkami nedokáží vyrovnat. Nedávno média odhalila i kuriózní příběh okresní soudkyně, která se dostala do úvěrového kolotoče, na jehož konci je číslo 17 milionů korun a nejspíš i ztráta zaměstnání.

„Naší společnosti se přes značný nárůst objemu obchodů daří udržovat objem problematických úvěrů na stabilní úrovni,“ říká Alena Ludrovská z Cetelemu. Přesná čísla o počtu a objemu půjček v prodlení ale banky ani splátkové společnosti obvykle nezveřejňují.

Riziko, které věřitel podstupuje, se velmi liší podle typů úvěrů. Nejlépe jsou na tom pravděpodobně hypoteční banky. „Lidé si nenechají vzít střechu nad hlavou,“ tvrdí hypoteční bankéři. Potíže mají s méně než jedním procentem hypoték. Horší situace panuje právě ve sféře spotřebitelských úvěrů -jejich standardní výše je relativně malá (kolem 10 tisíc korun), čemuž odpovídá i snadnější přístup k nim. V tomto sektoru se mluví o sedmi až osmi procentech rizikových transakcí - tomu ostatně odpovídá i výše uvedený podíl odmítnutých žádostí v registru SOLUS. Větší rizikovostí také splátkové společnosti odůvodňují vyšší úročení. To se pohybuje nad deseti procenty a někdy i přesáhne dvacet procent, zatímco třeba u hypotečních úvěrů roční sazby klesly pod tři procenta.

DOBRÉ ČASY PRO DLUHY

Ke konci letošního května činilo zadlužení českých domácností v absolutním vyjádření 344,5 miliardy korun, což představovalo meziroční růst o takřka 30 procent. Bližší pohled na strukturu zadlužení ovšem jasně ukazuje, že více než polovina půjček slouží k řešení bytového problému - jde tedy o hypoteční a stavební úvěry. Tento segment úvěrů také vykazuje největší růst, zatímco spotřebitelské úvěry v období od května 2004 do května 2005 vzrostly o pouhých pět procent. Objem vysoce úročených půjček zatím v Česku zůstává relativně nízký. Společnost Cetelem nedávno publikovala výsledky průzkumu, zahrnujícího jedenáct unijních států. Podle něj patří spotřebitelské dluhy v Česku v přepočtu na domácnost k nejnižším v Evropě (473 eur oproti „rekordní“ Británii, kde činí téměř 10 tisíc eur). Velmi mírné je zatím i tempo jejich zvyšování - v letech 2003 až 2004 u nás dluhy na spotřebních půjčkách rostly o 6,8 procenta, zatímco třeba v Itálii o více než 15 procent. Pro dlužníky je příznivá také makroekonomická situace. Česká národní banka sice nedávno zvýšila svůj odhad růstu inflace (v horizontu jednoho roku by měla její míra činit 2,1 až 3,5 procenta), ale to by na peněžní trhy nemělo mít zásadní dopad. Základní úroková míra (1,75 procenta), která je nyní v Česku dokonce pod unijní úrovní, se podle odborníků zvýší nejdříve na konci roku, spíše až v roce příštím. Lze proto očekávat, že úvěrový boom ještě nějakou dobu přetrvá.

ČEŠI SI PŮJČUJÍ, ALE STŘÍDMĚ (zadlužení domácností spotřebitelskými úvěry, rok 2004, v eurech)