Hodnota stranických objektů v centru Prahy přesahuje 800 milionů
Kdyby ČSSD prohrála spor s advokátem Zdeňkem Altnerem a musela mu zaplatit částku v řádech několika set milionů korun, hlavním potenciálním zdrojem kapitálu by byly stranické nemovitosti. Tedy majetek, k němuž Altner sociální demokracii úspěšnou soudní obhajobou pomohl. Realitní experti, které týdeník EURO oslovil, sice nechtějí uvádět přesné sumy, kolik by strana v případě prodeje svých budov mohla získat, je ale zřejmé, že by si do stranických rozpočtů připsala kolem osmi set milionů korun. Prodejní cena by se navíc mohla zvýšit v případě, kdyby ČSSD uzavřela s novým majitelem smlouvu o zpětném pronájmu části prostor.
Lidový dům a další.
Nejproslulejším objektem ČSSD je bezesporu sídlo strany, Lidový dům, který se nachází v centru Prahy v Hybernské ulici číslo 7. Část prostor si strana vyhradila pro své kanceláře, zbylou část pronajímá. Plochy jsou využity nejen pro administrativu, otevřena je zde i restaurace. Dle odhadů zabírá užitná plocha domu kolem 4700 metrů čtverečních. Rozlehlý Lidový dům není jedinou nemovitostí, která ČSSD v Hybernské ulici patří. Jak vyplývá z katastru nemovitostí, strana vlastní také dům v Hybernské ulici číslo 9 a budovu v Havlíčkově ulici číslo 1.
Oba zmíněné domy jsou ve srovnání se sídlem ČSSD podstatně menší. Objekt v Hybernské ulici 9 zahrnuje odhadem kolem 1200 metrů čtverečních prostor. Také tato budova je z větší části pronajata a slouží k administrativním účelům. Třetí stranický dům v Havlíčkově ulici číslo 1 o ploše přibližně dvou tisíc metrů čtverečních je prázdný a vyžaduje rekonstrukci.
ČSSD na dotaz, zda strana zvažuje prodej svých nemovitostí, do uzávěrky neodpověděla. Zdroje týdeníku EURO nicméně tvrdí, že předseda ČSSD Jiří Paroubek v souvislosti s požadavky advokáta Zdeňka Altnera uvažoval před dvěma měsíci o prodeji nebo o dlouhodobém pronájmu prázdného domu v Havlíčkově ulici. Od potenciálního kupce by prý strana požadovala zhruba 120 milionů korun.
Hrubé odhady.
Realitní odborníci jsou velmi opatrní v soudech, jakou hodnotu objekty sociální demokracie mají. „Cenu Lidového domu určí primárně současný či potenciální příjem z pronájmu prostor a celá řada faktorů, které nejsou momentálně známé. Z toho důvodu není možné cenu odhadnout,“ tvrdí Pavel Scháňka z mezinárodní realitní společnosti CB Richard Ellis. Nicméně dodává, že jde o velmi hodnotnou a likvidní nemovitost. “Maximální cena by v případě jejího prodeje byla dosažena, kdyby si část prostor ČSSD zpětně dlouhodobě pronajala,“ domnívá se Scháňka. K přesnějším číslům nedospěli ani analytici mezinárodní společnosti Cushman & Wakefield. Poukazují na to, že nelze stanovit hodnotu nemovitosti bez znalosti alespoň přibližné velikosti, vnitřní dispozice, nájemně-právních vztahů a technického stavu. Upozorňují též, že cenu nemovitosti ovlivňuje i fakt, že Lidový dům je historickou budovou, která je bezesporu památkově chráněna. To může výrazně prodražit náklady na její rekonstrukci, což se negativně promítne do výše kupní ceny. „Jde o povrchní posouzení objektů bez detailnějších informací,“ říká Jiří Pácal, šéf investiční společnosti Central Europe Holding, jenž provedl přibližnou kalkulaci ceny nemovitostí ČSSD v centru Prahy. Pácal upřesňuje, že k nemovitostem mohou být uzavřeny i méně výhodné smlouvy, které hodnotu objektů sníží. Hrubé výnosy ze tří domů odhaduje ročně na 55 milionů korun. Suma, kterou by mohla strana při prodeji svých domů získat, by se mohla pohybovat kolem 840 milionů korun, přičemž nejvyšší částku by si sociální demokracie připsala za Lidový dům, odhadem 580 milionů korun. Realitní odborníci se shodují v tom, že kdyby se ČSSD chtěla skutečně svých objektů zbavit, nalézt vhodného kupce by nebyl problém. „O budovu Lidového domu by vzhledem k lokalitě byl zcela určitě zájem, a to nejen mezi investory, ale i developery,“ usuzuje Pavel Scháňka.
Realitní spor Advokát Zdeněk Altner požaduje po ČSSD peníze za její zastupování ve sporu o Lidový dům a další nemovitosti strany, které převzali po únoru 1948 komunisté. Smlouvu advokát podepsal v roce 1997 s tehdejším předsedou ČSSD Milošem Zemanem. Strana byla v té době zadlužená, sjednaná odměna se proto měla, jak tvrdí Altner, odvinout od výsledku sporu. V případě neúspěchu neměl dostat za své služby nic, výhra měla podle advokátova vyjádření znamenat vyplacení deseti procent z vysouzeného majetku. Na konci loňského roku vyčíslil Altner tuto odměnu na 93 milionů korun. (bor)
