Menu Zavřít

Čína jako nový signatář jaderné dohody? Pouze pokud USA zmenší arzenál, vzkazuje Peking

9. 7. 2020
Autor: čtk

V souvislosti s blížícím se koncem aktuálně platné smlouvy START, jež v současnosti omezuje Spojené státy americké a Rusko co do počtu nukleárních hlavic, se čím dál více hovoří o uzavření nové, trilaterální dohody, která by vedle těchto tradičních dvou rivalů zahrnovala i další významnou jadernou mocnost, a sice Čínu. Peking by se podle Fu Cchonga, jednoho z vysokých představitelů tamního ministerstva zahraničí, stal její součástí velice rád, ovšem pouze za předpokladu významných ústupků ze strany Washingtonu.

„Mohu vás ujistit, že když Spojené státy řeknou, že jsou
připraveny snížit (vlastní jaderný arzenál) na čínskou úroveň, Čína dohodu hned
následující den velmi ráda podepíše. Ale všichni víme, že něco takového se
nestane,“ prohlásil podle zpravodajského webu CNN
šéf oddělení pro kontrolu zbraní v rámci tamního ministerstva zahraničí
Fu.

Zatímco Čína podle Stockholmského mezinárodního mírového
výzkumného institutu (SIPRI) disponuje „pouhými“ 320 hlavicemi, USA a Rusko
jich každý mají při nejmenším pět tisíc. V případě Washingtonu navíc
některé zdroje hovoří dokonce až o 6 800 kusech, což by teoreticky
znamenalo, že aby mohla být nová trojstranná dohoda podepsána, musely by se
Spojené státy vzdát více než 95 procent veškerých svých jaderných hlavic.

Za současné konstelace je tak účast Pekingu v nové odzbrojovací smlouvě spíše jen pouhou polemikou, a to navzdory opakovaným výzvám amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Zmíněná smlouva START, konkrétně již její třetí verze, podepsaná v Praze před deseti lety tehdejšími prezidenty Barackem Obamou a Dmitrijem Medveděvem vyprší počátkem příštího února. Dohoda jako taková říká, že obě země smějí disponovat nanejvýš 1 550 kusy rozmístěných jaderných hlavic. Jejich celkový počet je nicméně značně vyšší, neboť dokument předpokládá, že vojenské bombardéry coby strategické nosiče unesou nanejvýš jednu nukleární hlavici, což však v praxi rozhodně neplatí, a navíc nezahrnuje ty střely, které jsou uschovány ve skladech nebo čekají na demontáž, jak upřesňuje server Armscontrol.org.

Rozhovory se zadrhly

Vyjednávání ohledně nové dohody jsou aktuálně přerušena, aniž by veřejnosti bylo známo, jakého, byť třeba jen prozatímního, výsledku oba týmy dosáhly. Další kolo vzájemných rozhovorů je podle dostupných informací naplánováno na červenec či srpen.

Přibrání Číny coby dalšího signatáře by vedle Washingtonu uvítala i Moskva. Odmítá však kvůli tomu na Peking jakkoliv tlačit, tím spíš kdy je zřejmé, že čínská strana je ohledně svého případného zapojení velmi skeptická.

„Čína nemá vzhledem k obrovskému rozdílu mezi jejím jaderným arzenálem a arzenálem Spojených států a ruské federace žádný zájem na zapojení se do takzvaných třístranných jednání. Pro nás nejsou tato třístranná jednání ničím jiným než hoaxem, abych použil slova prezidenta Spojených států,“ dodal jízlivě Fu.

USA se snaží rozvázat si ruce

Ve svém komentáři pak americké administrativě dále vyčetl nedávné obvinění předního vyjednavače USA Marshalla Billingsleaho, podle něhož Peking v poslední době vlastní jaderné kapacity významně navyšuje, aby se tak přiblížil úrovni Washingtonu a Moskvy. Něco takového Fu razantně odmítl s tím, že jsou to naopak Spojené státy, které se tímto podivným způsobem snaží získat výhodu a vyhnout se tak velmi omezujícím závazkům.

FIN25

„Skutečným účelem je zbavit se všech restrikcí a mít volné ruce k tomu, aby měly vojenskou převahu nad kterýmkoliv nepřítelem, ať už skutečným, či imaginárním,“ uzavřel pracovník čínského ministerstva zahraničí.

  • Našli jste v článku chybu?