Vztahy obou zemí jsou za poslední roky na nejhorší úrovni. Debatu o čínských špionech na ostrově, který prosazuje nezávislou politiku na Pekingu, vyvolalo zatčení čínského agenta, který studoval na univerzitě v Tchaj-peji.
Média na Tchaj-wanu jsou znepokojena tím, že místní úředníci podceňují nebezpečí komunistických špionů vyslaných Pekingem na ostrov, který Čína považuje za součást svého území.
„Hlavním problémem úřadů a jejich civilních zaměstnanců je nízké povědomí o špionáži. Úřady nemají vlastní bezpečnostní systémy, aby se chránily před komunistickými špiony,“ napsaly Taipei Times s odkazem na nejmenovaného úředníka.
Státní zaměstnanci jsou vystaveni riziku, že je Čína naverbuje, nebo je kompromituje. Podle něj se na ostrově pohybuje až pět tisíc čínských špionů, kteří pro Peking sbírají utajované informace.
Tchajwanské úřady minulý týden zadržely Čou Chung-sü s čínským občanstvím, který před rokem dokončil prestižní National Chengchi University. Je obviněn z toho, že se pokoušel vybudovat špionážní síť napojenou na místní vládu přes úředníka ministerstva zahraničí.
Bezpečnostní analytik Liu Fu-kuo z Centra pro bezpečnostní studia na National Chengchi University si myslí, že počet pěti tisíc rudých agentů je podle něj přehnaný, ale případ Čou Chung-sü určitě není ojedinělý.
„Číňané, kteří sem přijedou za obchodem nebo studovat, mohou být využíváni čínskými zpravodajskými službami,“ citoval jeho slova server Quartz. Většinou se nejedná o profesionální agenty na hlavní pracovní poměr, spíše o příležitostné spolupracovníky.
Vztahy Tchai-wanu s komunistickou Čínou se zhoršily minulý rok, kdy se v květnu stala prezidentkou Cchaj Jing-wen, jež odmítá politiku sbližování s pevninskou Čínou.
| Tchaj-wan versus Čína |
|---|
| Tchaj-wan, též Formosa, je ostrov v jihovýchodní Asii. Spolu s několika dalšími menšími ostrovy je součástí Čínské republiky, kterou většina států světa jako nezávislou oficiálně neuznává, protože diplomatické styky s ní netoleruje Čínská lidová republika. Ta považuje ostrov za svou provincii, avšak Čínská republika, většinou nazývaná prostě Tchaj-wan, je dnes de facto nezávislý demokratický stát. V roce 1950 Spojené státy zabránily tomu, aby komunistická Čína ostrov obsadila. O rok dříve se na něj stáhly zbytky Čankajšekovy armády, která prohrála občanskou válku s komunisty. |
Zdroj: cs.wikipedia.org/wiki/Tchaj-wan_(ostrov)
K oteplení vztahů došlo před osmi lety, kdy byly zavedeny přímé letecké linky mezi Tchaj-pejí a Pekingem. Čínští turisté tvoří třetinu zahraničních turistů na ostrově. Proto není možné zabránit Číně, aby její občané sbírali informace pro komunistickou vládu, upozornil Liu Fu-kuo. Číňany zajímají zejména zprávy týkající se tchajwanské armády.
To potvrzuje tchajwanská Rada pro vztahy s pevninskou Čínou (Mainland Affairs Council – MAC). Čína prý nikdy nepřestala sbírat informace o místní armádě, jež podléhají vojenskému tajemství.
Číně se v minulých letech podařilo ulovit tchajwanského generála Lo-Hsien-čche, když působil v Thajsku. Pekingu od roku 2004 prodával tajné informace. V roce 2012 byl tchajwanským vojenským soudem odsouzen na doživotí.
Tchajwanská společnost je rozdělena na příznivce tvrdého postupu vůči komunistické Číně a její sympatizanty. To režimu v Pekingu vyhovuje, aby na svou stranu získával lidi mezi byznysmeny, studenty i politiky.
Čína podle Stockholmského mírového institutu SIPRI vydává po Spojených státech nejvíce peněz na armádu. V roce 2015 to bylo 215 miliard dolarů, tedy 1,9 procenta čínského HDP. Tchaj-wan utratí za armádu 9,8 miliardy dolarů, což odpovídá také 1,9 procenta HDP.
Související:
