Menu Zavřít

Číňané věří Evropě

25. 3. 2013
Autor: Euro.cz

Druhá největší ekonomika se zaměřuje na domácí trh. Na rostoucím dovozu se mohou svézt i čeští exportéři

Jako setkání trpaslíka s obrem vypadala diskuse o možnostech vzájemného obchodu Česka s Čínou. Jen podle podílů zemí na světovém HDP má Česko sílu 0,35 procenta a sama Čína přes deset procent.

Říše středu je také na nejlepší cestě stát se nejsilnější ekonomikou světa

„I po změnách ve vedení státu a strany je nejdůležitější zprávou, že naše země bude pokračovat v politice reforem a otevírání hospodářství, která více než 30 let přinášela průměrný růst deseti procent ročně. Zároveň se ale klade menší důraz na,pouhá čísla‘ a větší na kvalitu růstu. Ať už jde o životní úroveň, životní prostředí nebo hodnotnější produkci,“ uvedl čínský velvyslanec Jü Čching-tchaj na setkání s podnikateli v pražském hotelu Grand Majestic Plaza.

Se jmenovanými cíli souvisí i zaměření Číny na rozvoj domácí poptávky. I kdyby export aktuálně druhé nejsilnější ekonomiky přestal růst, vydrží potenciál vnitřního trhu podporovat růst celého hospodářství i několik desetiletí.

Číňané věří, že Evropa vyjde z krize jednotná a silnější. Má zůstat nejdůležitějším obchodním partnerem lidové republiky stejně, jako tomu bylo posledních deset let. Možnost být dynamickým obchodním partnerem má i Česko. Zároveň by ale spolupráce obou zemí podle velvyslance mohla a měla být silnější – jestliže vzájemný obchod představuje zhruba deset miliard dolarů ročně, je zatím například obchod Číny s Nizozemskem sedmkrát intenzivnější.

Snazší cesta Uspět na jednom z největších trhů není samozřejmě jen tak. Vědomo si toho je i ministerstvo průmyslu a obchodu, které Čínu označilo za jednu z prioritních zemí pro český export. Za nejperspektivnější obory považuje energetiku, strojírenství, ale i elektroniku, potravinářství a služby. Bez zajímavosti není ani to, že Čína je druhým největším trhem na světě pro luxusní zboží.

„Pro podporu vývozců také fungují v Číně už dvě zastoupení MPO v Šanghaji a Čcheng-tu a do budoucna se k nim přidá i Peking a Kuang-čou. Pokrytím se tak dostáváme do pozice velkých evropských ekonomik,“ uvedl ministr průmyslu Martin Kuba, jehož úřad nad setkáním Euro pro export převzal záštitu.

Obchodování s Čínou by se pak mohlo zjednodušit i díky budoucí internacionalizaci čínského jüanu (RMB). Pro obchodování s ním je stále méně restrikcí a klesá i související byrokracie. I když tento proces bude nějakou dobu trvat, nemělo by ho potkat takové zklamání, jaké podobné naděje sebralo japonskému jenu.

„Čína se z chyb Japonska v tomto směru poučila. Proces otevírání čínské měny světu je tamními úřady velmi dobře řízený,“ uvedl Paul Gooding, vedoucí rozvoje obchodu s RMB pro Evropu z londýnské pobočky banky HSBC.

Ta byla zároveň generálním partnerem akce, jako další partner ji doplnil Mezinárodní strojírenský veletrh 2013.

Silný partner Zájemcům o obchod s Čínou mohou kromě zastoupení MPO pomoci například na obchodním oddělení čínské ambasády, ale svého člověka pro tamní teritorium by měla mít každá mezinárodní banka. Před pokusem o proniknutí na čínské teritorium je však třeba vybavit se znalostmi o tamní kultuře, lidech i vzájemných rozdílech.

„Pro úspěšná vyjednávání je ale nejdůležitější takzvaný win-win přístup. Dohoda musí být výhrou pro obě strany, takovému principu Číňané věří a díky tomu Čína neustále roste,“ přidal jeden z postřehů Čchi-tung Cheng, generální ředitel Shanghai MaLing (Czech).

Čínský management totiž začíná dominovat při rozhodování o kontraktech, partnerství se západoevropskými nebo americkými společnostmi už nepomáhá tolik co dříve. Při podnikání na čínském trhu se tak vyplatí zvolit si silného místního partnera.

bitcoin_skoleni

„Čím lepší má váš partner postavení, tím více dveří se vám otevírá. Když je úspěšný byznysmen, má v Číně veliký respekt, který se přenáší i na vás. Zároveň takový partner pomáhá ochránit investici, ačkoli se Čína v této věci už hodně kultivovala a ústní a písemné dohody jsou už na evropském standardu,“ uvedl příklad z praxe Pavel Juříček, předseda představenstva a generální ředitel Brano Group, která má v Číně továrnu od roku 2011.

O autorovi| Jakub Křešnička, kresnicka@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?