Výrobci z pevninské Číny investují miliony do závodů ve střední Evropě
Obilná pole kolem českého města Nymburka v této roční době odpočívají. Příští léto se však tam kromě pšenice a ječmene bude sklízet ještě něco dalšího. Čínský výrobce elektroniky Sichuan Changhong staví v Nymburce za 30 milionů dolarů továrnu, která bude vyrábět milion televizorů s plochou obrazovkou ročně, až se v ní výroba rozjede naplno. „To, že jsme společnost Changhong dostali do Nymburka, je pro nás velký úspěch,“ prohlašuje Ladislav Kutík, starosta tohoto patnáctitisícového města ležícího hodinu jízdy východně od Prahy.
Kutík a jeho spoluobčané zažívají jeden z velmi podivných paradoxů globalizace. Vzestup Číny způsobil ve střední Evropě mnoho starostí: konkurence z pevninské Číny zničila v této části Evropy technologicky nenáročná odvětví s nízkými maržemi, například výrobu textilu a obuvi. Podobně jako Changhong však začíná ve střední Evropě vyrábět rostoucí počet čínských společností. V tomto regionu produkují své zboží už jedno desetiletí nebo ještě déle japonské elektronické firmy, kdežto jejich protějšky sídlící v Číně a na Tchaj-wanu tam otevírají nové závody a rozšiřují starší provozy až teď, aby se dostaly blíže k bohatým evropským spotřebitelům.
Desítky čínských a tchajwanských společností napumpovaly do regionu v úhrnu nejméně 300 milionů dolarů. Tchajwanská společnost Foxconn Technology vyrábí v České republice osobní počítače a další vybavení pro firmy, jako Hewlett-Packard, Cisco Systems a Apple Computer, v závodě za 80 milionů dolarů s pěti tisíci zaměstnanci v Pardubicích, sto kilometrů východně od Prahy. Tchajwanský výrobce televizorů Tatung má továrnu v západočeském městě Plzni, která chrlí měsíčně 50 000 televizorů s plochými obrazovkami. Výrobce spotřební elektroniky Hisense z pevninské Číny otevřel v listopadu závod na výrobu televizorů se stovkou zaměstnanců v maďarském městě Szombathely u rakouských hranic. A skupina SVA se sídlem v Šanghaji uvedla v říjnu do provozu továrnu na výrobu televizorů a dalších elektronických výrobků ve městě Veliko Tarnovo ve středním Bulharsku.
Půvab střední Evropy je prostý: jsou tam zadní vrátka do Evropské unie. Od roku 2004, kdy se EU rozšířila o země bývalého sovětského bloku (Bulharsko a Rumunsko jsou členy od 1. ledna 2007), region nabídl výrobní základnu, kde mzdy jsou zatím ještě zlomkem těch v západní Evropě. Vlády nových členských států nedočkavě přitahují investice, přičemž výrobcům, kteří vytvářejí pracovní místa, často nabízejí vydatné stimuly. Například společnosti Foxconn a Changhong dostaly v České republice desetileté daňové prázdniny. A výroba v EU umožňuje společnostem, aby se vyhnuly čtrnáctiprocentní celní sazbě, kterou Brusel uvaluje na televizory vyrobené v Číně. „Abychom vstoupili na evropský trh, musíme být tady,“ uvádí Wang Wensheng, generální ředitel české pobočky společnosti Changhong.
Důležitá je rychlost.
Smysl může mít i to, bude-li se v regionu vyrábět zboží, na něž není uvalené dovozní clo. Působení ve střední Evropě umožňuje společnostem rychle zvýšit výrobu, aby uspokojily poptávku, když vrcholí, a dostaly výrobky ke spotřebitelům mnohem rychleji, než kdyby je z Číny dopravovaly po moři nebo i letecky. Společnost Foxconn vyrábí miliony počítačů pro firmu HP ve svém rozrůstajícím se závodě se 200 000 dělníky v jižní Číně. Když však firma HP potřebuje rychle zvýšit dodávky osobních počítačů do Barcelony nebo Berlína, dělníci v pardubické továrně je dokážou naložit na kamion za pouhých 24 hodin. „Když zákazníci chtějí nějaké zboží v podstatě včera, člověk si nemůže dovolit nechat ho 35 dnů na lodi,“ prohlašuje Jim B. Chang, šéf závodů společnosti Foxconn v tomto regionu.
To neznamená, že působení ve střední Evropě je levnější než v Číně. Ani zdaleka ne. Mzdové tarify v České republice jsou zhruba 500 dolarů měsíčně za čtyřicetihodinový pracovní týden. V Číně je to asi 100 až 150 dolarů měsíčně za mnohem delší pracovní dobu. A přestože produktivita v českých továrnách je přibližně stejná jako v čínských továrnách, v některých dnech tam absence dosahuje patnácti procent. Tyto problémy plus sílící měny a vzrůstající mzdové náklady přiměly některé společnosti pomýšlet na Ukrajinu a Rusko. „Naše přítomnost v České republice se nezmenší,“ uvádí Chang. „Bude-li ale třeba, abychom mnohem více expandovali, půjdeme dále do východní Evropy.“
Popisek na s. 43:
Ploché panely v Plzni. Tatung v tomto českém městě chrlí 50 000 televizorů měsíčně.
Praporek na s. 43:
Přítomnost ve střední Evropě skýtá přístup na trhy EU - beze cla
Copyrighted 2006 by The McGraw-Hill Companies, Inc BusinessWeek
