Politika nulového výskytu covidu se Číně v počátcích pandemie vyplatila. V poslední době se však tamní protipandemické restrikce stávají čím dál více nepopulárními, což dokazují i na místní poměry nebývale rozsáhlé protesty. Městům navíc docházejí peníze na realizaci hromadného testování a vynucování karantény u nespokojených občanů. To se projeví například omezeným fungováním zdejších úřadů.
„Samosprávy jsou pod obrovským tlakem kvůli nákladům na udržování politiky nulové nákazy covidem. V několika případech již dochází k omezování veřejných služeb a prodeji místních aktiv,“ řekl pro CNN George Magnus, spolupracovník Čínského centra na Oxfordské univerzitě.
Podle údajů čínského ministerstva financí utratily samosprávy mezi lednem a říjnem o 11,8 bilionu jüanů (asi 38 bilionů korun) více, než činily jejich příjmy. Narůstající dluhy přitom představují velkou hrozbu pro ekonomickou stabilitu země. Zvyšuje se riziko, že obce nebudou schopné splácet vlastní dluhy, a zároveň se snižuje schopnost vlády urychlit růst, stabilizovat zaměstnanost a zlepšit veřejné služby.
Období nízkého čínského dluhu je minulostí
Místní samosprávy nesou hlavní nápor prosazování pandemických opatření už téměř tři roky. Musejí platit za pravidelné hromadné testování, povinné karanténní pobyty a další služby během častých lockdownů. A zatímco výdaje po celou tu dobou prudce rostou, příjmy naopak stagnují.
Obří náklady měst a obcí na boj proti pandemii mají přirozeně vliv i na velikost státního dluhu, jak vysvětlují odborníci z globální ratingové agentury DBRS Morningstar: „Očekává se, že vyšší deficity a nižší růst nominálního HDP povedou v roce 2022 k nárůstu vládního dluhu Číny na 50,6 procenta HDP, což je výrazně vyšší hodnota než 38,1 procenta v předpandemickém roce 2019.“ Oproti mnoha jiným státům je to sice relativně nízké číslo, pro 1,4miliadovou zemi by to ale představovalo historické maximum.
Takzvaný široký fiskální deficit Číny, který spojuje schodky centrální i místní vlády, dosáhl v prvních deseti letošních měsících výše 6,66 bilionu jüanů (zhruba 21 bilionů korun), což je téměř trojnásobek ve srovnání s loňskem. Hlavní ekonom společnosti Sinolink Securities Čao Wej pak odhaduje, že zmíněný deficit by mohl do konce tohoto kalendářního roku překročit hranici 10 bilionů jüanů (asi 32 bilionů korun), což se dosud nikdy nestalo.
Testování za stovky miliard dolarů
Nejhorší ztráty samosprávám způsobilo snížení prodeje pozemků, jenž v minulosti tvořil více než 40 procent jejich celkových příjmů. Za prvních deset měsíců roku 2022 se jich prodalo meziročně o čtvrtinu méně. Další prudký pokles příjmů pak způsobuje slabý ekonomický růst a obrovské daňové úlevy pro podniky, které letos přesáhly částku 3,7 bilionu jüanů (přibližně 12 bilionů korun). Čínská ekonomika navíc v prvních třech letošních kvartálech vzrostla pouze o tři procenta.
Kvůli koronaviru se pak výrazně zvýšily i náklady na zdravotnictví. Výdaje na zdravotní péči, jež souvisely právě s covidem, vyskočily v období od ledna do října na 1,75 bilionu jüanů (asi 5,6 bilionu korun). Do značné míry za to může masivní testování – od začátku pandemie do dubna 2022 bylo v Číně podle vlády provedeno 11,5 miliardy testů.
Skutečné číslo však může být mnohem vyšší. Analytici ze Soochow Securities odhadují, že podobné množství, konkrétně 10,8 miliardy testů, mohlo být v zemi provedeno jen mezi letošním dubnem a červnem. To by podle nich pravděpodobně znamenalo, že náklady na testování za rok 2022 dosáhnou zhruba 240 miliard dolarů (přibližně 5,5 bilionu korun). I tyto výdaje přitom plně hradí místní vlády, nikoliv stát jako takový.
Chcete jet vlakem? Zaplaťte si testy
Vzhledem k nedostatku financí již mnohé samosprávy pozastavily platby poskytovatelům covidových testů. Některá města pak dokonce požádala své obyvatele, aby si je zaplatili sami. Zarážející přitom je, že důkaz o negativním výsledku úřady stále vyžadují pro vstup na veřejná místa nebo cestu hromadnou dopravou.
Za prvních devět měsíců letošního roku pak 15 největších čínských společností, jež tyto testy vyrábějí, v součtu evidovalo nesplacené pohledávky ve výši 44 miliard jüanů (přibližně 142 miliard korun), tedy o 71 procent více než před rokem. Některé laboratoře, třeba jako ta v provincii Che-nan, už dokonce kvůli tomu své služby pozastavily.
Konec nulovému covidu v nedohlednu
Pandemie v posledních týdnech nabírá v Číně opět na síle. Navzdory tomuto trendu nicméně existují indicie, podle nichž mnohá města po sérii celostátních protestů současná covidová omezení uvolní. Kvůli málo vídaným střetům nespokojených demonstrantů s policií zrušilo většinu lockdownů například město Kanton, přičemž ke stejnému kroku se posléze odhodlala i radnice ve třicetimilionové metropoli Čchung-čching.
Vicepremiér Sun Čchun-lan, který je zodpovědný za záležitosti veřejného zdraví, pak minulou středu řekl, že Čína je v „nové fázi“ boje proti covidu. Konec politiky nulového výskytu to však podle něj zatím neznamená, neboť se ještě musí zlepšit proočkovanost mezi staršími lidmi a navýšit kapacita nemocnic. Jinými slovy, současný tlak na čínské samosprávy zřejmě jen tak neskončí.
„Místní vlády musejí na politiku nulového covidu najít peníze. Třeba omezením výdajů jinde. Jinak budou vyměněny,“ uzavřel nezávislý ekonom Andy Sie.
