Nový typ cestovních dokladů se státu i občanům prodraží
Téměř čtyři a tři čtvrtě miliardy korun. Takové výše dosahují odhady nákladů, které bude muset Česká republika do roku 2010 investovat do projektu nových cestovních pasů s biometrickými údaji. Nejdražší položkou v odhadech vlády a ministerstva vnitra jsou dodávky samotných pasů se strojově čitelnou zónou a čipem nesoucím biometrické údaje. Na ně je vyčleněna suma 3,5 miliardy. Více než čtvrt miliardy korun stály stavební přípravy prostor, kde se budou snímat biometrické údaje od žadatelů o pas. Významnou položkou jsou také odhadované platby za datové připojení sběrných míst s centrálou zajišťující výrobu dokladů. Za posílení páteřní sítě a pronájem datových linek stát zaplatí více než půl miliardy korun. Nové pasy se však prodraží i občanům. Správní poplatek za vydání se zvýšil trojnásobně na 600 korun, přičemž svůj vlastní pas budou muset mít děti starší pěti let.
Číňan na kole.
Každý nový cestovní pas s desetiletou dobou platnosti, vydaný po 1. září letošního roku, bude vybaven speciálním počítačovým čipem. Ten funguje jako nosič dat s biometrickými údaji o majiteli pasu – digitální fotografií, podpisem a od roku 2008 i otisky prstů. Klasickou fotografii nahradí podobenka vypálená laserem, takzvaným gravírováním. Nová technologie by měla umožňovat automatickou a rychlejší kontrolu lidí na hranicích, především by však měly nové biometrické pasy výrazně omezit zneužívání a falšování cestovních dokladů. Fakt, že pas obsahuje biometrické údaje, bude sdělovat drobná značka u spodní hrany jeho obalu. Ministerští úředníci si už pro monogram našli specifické označení, říkají mu Číňan na kole.
Zavádění cestovních dokladů s biometrickými prvky, někdy označovaných jako ePasy, schválila vláda loni v červnu. Vycházela přitom z nařízení Rady Evropské unie, která v prosinci roku 2004 uložila všem členským zemím EU - kvůli zvýšení bezpečnostních standardů evropských cestovních dokladů - povinnost zavést biometrický prvek do 28. srpna letošního roku. Prvním povinným prvkem, který musí být nahrán na bezkontaktním čipu, je biometrické zobrazení obličeje. Druhý prvek, otisky prstů, by měl do českých pasů přibýt od května roku 2008. V budoucnu by měl čip obsahovat „otisk“ oční duhovky. Biometrické technologie dokážou rozpoznat a rozkódovat individuální rysy a charakteristiky osob, které jsou u každého jedince odlišné. Tím se potvrdí totožnost osoby, majitele biopasu, nevyvratitelným způsobem.
Peníze nestačí.
Zatímco dosavadní klasické cestovní doklady vydávaly matriční úřady (v České republice mohlo tuto činnost vykonávat téměř 1200 matrik), nové ePasy budou moci vydávat jen obce s rozšířenou působností. Těch je v Česku 227 včetně 22 úřadů městských částí v Praze. Přesně 227 milionů korun, tedy milion na jedno výdejní místo, vyčlenilo ministerstvo vnitra na stavební úpravy úřadů, aby magistráty a radnice mohly službu zajistit. Již na jaře však bylo jasné, že tato suma nebude stačit, a ministerstvo požádalo Úřad vlády o uvolnění dalších pětačtyřiceti milionů korun.
Celkově úředníci počítají, že na aktivity spojené se zaváděním biopasů poputuje během čtyř a půl roku suma dosahující 4,68 miliardy korun. Pro Čechy, kteří nebudou chtít ePas, ponechalo ministerstvo vnitra možnost zažádat si o doklad bez čipu obsahujícího biometrická data. Budou si však muset připlatit, bude stát 1500 korun a jeho platnost bude omezena na šest měsíců, na rozdíl od desetileté platnosti biopasu.
Noví úředníci.
Vyjma trojnásobného nárůstu správního poplatku a zhoršení dostupnosti vydavatelského místa pro občany z menších měst se pro samotné žadatele o pas příliš věcí nezmění. Příjemnou drobností je fakt, že občan nemusí vyplňovat formulář s žádostí, úředník obce sám data přepíše do počítače z předloženého občanského průkazu. Tou nejzásadnější změnou zřejmě bude způsob fotografování. Zatímco dříve donesl žadatel svou fotografii na úřad sám, nyní bude vyfotografován ve zvláštní kabince přímo v instituci, kde žádost podává. Digitální fotografie bude společně s počítačovou žádostí a elektronicky zaznamenaným podpisem odeslána do zpracovatelského centra, kde budou všechna data nahrána na čip. Kritici nového systému poukazují na nárůst počtu úředníků, kteří budou pořizovat digitální fotografie. Kdyby byl na každém z 227 pověřených úřadů přijat jeden nový pracovník, představuje to v celorepublikovém měřítku – při průměrné celorepublikové mzdě – nárůst mzdových nákladů o 50 milionů korun ročně. „Nařízení EU přitom nenařizuje, že fotografii žadatele o pas má zhotovovat úředník. Směrnice jen určuje, jaké parametry má mít podobenka na biometrickém pasu. Ta kritéria jsou v zásadě stejná jako u současných průkazových fotografií,“ zlobí se Michal Spevák, předseda Komory fotografických živností (KFŽ).
Dva tisíce lidí bez práce.
Právě profesionální fotografové, majitelé fotocenter a živnostníci, kteří se živí pořizováním průkazových fotek, budou na příchodu biometrických pasů nejvíce biti. „Neexistuje jediný rozumný důvod, proč by se profesionální fotografové nemohli i nadále podílet na zhotovování podobenek do pasů. Stát nám naprosto zbytečně bere zakázky, které u některých živnostníků představují až 70 procent tržeb,“ řekl týdeníku EURO Spevák. Podle něj neexistuje jediný organizační a už vůbec ne investiční důvod, proč by měli průkazové fotky zhotovovat úředníci. „Stát tímto vytváří zákonné podmínky, aby do budoucna generoval potřebu dalších úředníků a výdajů do potřebného zařízení,“ soudí.
Loni úřady v Praze vydaly téměř 200 tisíc nových cestovních pasů. Při průměrné ceně objednávky pohybující se kolem sta korun se proto budou muset majitelé fotocenter jen v hlavním městě vyrovnat s propadem tržeb kolem dvaceti milionů korun. „Snížení příjmů fotografů v celé republice odhadujeme na patnáct až pětadvacet procent. Díky tomu přijdou během dvou let o práci asi dva tisíce kvalifikovaných pracovníků a zhruba čtvrtina podnikatelů bude muset zavřít svou živnost,“ rozčiluje se Spevák. Argument úředníků, že by výrazným způsobem stoupl počet odmítnutých „donesených“ fotografií, podle něj neobstojí. „V Anglii bylo z prvního půlmilionu žádostí o biopas vráceno jen 13,7 procenta donesených podobenek, navíc se očekává, že toto číslo klesne pod deset procent,“ vypočítává.
„Stát se na jedné straně snaží přilákat všemožnými způsoby nové investory, aby snížil nezaměstnanost, na druhé straně zcela zbytečně pošle tolik lidí na pracovní úřady. Kromě toho se prodlouží i doba vyřízení žádosti o nový pas. Místo dnešních pěti minut bude obsloužení jednoho klienta na úřadu trvat minimálně čtvrt hodiny. Úředník navíc nebude k zákazníkovi nikdy natolik vstřícný jako živnostník, kterého fotografie živí. Komfort žadatele o pas prostě klesne,“ uzavírá Spevák.
Od úředníka k úředníkovi Výrobní cyklus ePasů
• Žadatel o pas přijde s občanským průkazem na úřad obce s rozšířenou působností
• Úředník zapíše informace do systému a provede kontrolu – porovná data s údaji v systému evidence obyvatel a evidence cestovních dokladů
• Úředník vyfotografuje žadatele digitálním fotoaparátem (v budoucnu se budou na tomto místě snímat i otisky prstů)
• Úředník vytiskne žádost o vystavení cestovního pasu, kterou žadatel podepíše. Podpis je digitálně snímán a je přiřazen k ostatním informacím a datům žadatele
• Data jsou elektronickou cestou odeslána do zpracovatelského centra, papírový formulář uchovává úřad
• Státní tiskárna cenin společně s českou pobočkou společnosti LogicaCMG data zpracuje a vyrobí pas s čipem zabudovaným do polykarbonátové destičky, jež je umístěna v obalu pasu
• Vyrobený pas je odeslán na obecní úřad, kde si žadatel může odzkoušet funkčnost čipu, zkontrolovat data v něm uložená, a následně si pas převezme
BioNáklady
Odhadované náklady na zavedení a realizaci biometrických prvků do cestovních pasů v letech 2006 – 2010, v milionech korun
Ministerstvo vnitra
- vybavení obcí s rozšířenou působností 560
- dodávky samotných pasů a jejich personalizace (dle počtu odebraných dokladů) 196 – 785 ročně
- vybavení pro centrum správních evidencí 30
- posílení páteřní datové sítě 340
- projektová a realizační příprava 30
- vybavení Policie ČR 80
- pronájem komunikačních datových okruhů 179
- servis a podpora centra správních evidencí 17
- servis a podpora vybavení Policie ČR 47
- servis a údržba páteřní sítě 36
- stavební připravenost prostor obcí 227
Ministerstvo zahraničí
- vydávání diplomatických a služebních pasů 37
- vybavení zastupitelských úřadů 191
- zvýšení přenosové kapacity datové sítě 100
Pozn.: zaokrouhlováno Pramen: Usnesení Vlády České republiky ze dne 15. června 2005 včetně příloh
