Republikánský sjezd potvrdil Donalda Trumpa v roli prezidentského kandidáta a zároveň nemilosrdně ukázal na jeho slabiny
V týdnu, kdy toto vydání týdeníku Euro dorazilo ke čtenářům, má americká Demokratická strana na programu svůj sjezd – či konvent, jak říkají Američané – a s ním bezproblémové potvrzení Hillary Clintonové coby partajní kandidátky na prezidentský úřad. Průběh … ladelfského představení byl do značné míry předpověditelný: v hlavní roli sebevědomá skoro sedmdesátnice, nadšené zástupy jejích pochlebovačů, jejich nenávistné útoky vůči republikánům, předstíraná autenticita, falešné emoce a někdy ke konci strhující projev Billa Clintona. To celé slibovalo zážitek podobně atraktivní, jako kdybyste přistihli celý Kongres najednou při skupinovém sexu. Ale i to by bylo povznášející ve srovnání s tím, co minulý týden předvedl na republikánském konventu se svými lidmi Donald Trump.
Problém jménem Kasich
Pokazilo se všechno, co se pokazit mohlo, plus leccos dalšího, co skoro ani pokazit nejde. Začalo to tím, že dva týdny před konventem nabídl Trump viceprezidentské místo Johnu Kasichovi. Dávalo to smysl: Kasich má pověst rozumného muže, mezi dnešními republikánskými špičkami nikterak samozřejmou, a navíc je v Clevelandu coby guvernér státu Ohio doma. Mohl by tedy účinně pomoci uhladit třecí plochy mezi Trumpem a republikánským establishmentem, kteří se navzájem nemohou ani cítit, ale Trump naléhavě potřebuje jejich peníze (a oni jeho potenciální moc). Nikde by nemohl Kasich tu roli zastat lépe než právě v Clevelandu při organizaci partajního sjezdu.
Naneštěstí byl Kasich také donedávna Trumpovým prezidentským konkurentem a (na rozdíl od takového Marka Rubia) dodnes zůstal jeho nemilosrdným kritikem.
Nabízenou roli bez váhání odmítl. Trumpův tým však udělal kardinální chybu, když pustil do médií úmysl Kasiche oslovit ještě dříve, než ohijského guvernéra vůbec kontaktoval, čímž si zadělal na ostudu.
Nakonec musel do Clevelandu Trump přivézt coby svoji dvojku Mikea Pence, guvernéra Indiany. Komentátoři se později shodli na tom, že neverbální komunikace mezi oběma muži během konventu svědčila o jejich nevalném vztahu, Trump dokonce k údivu všech při Penceově projevu odešel ze sálu. Problém jménem organizace
Na zbytečný vlastní gól ještě před zahájením konventu pak navázaly další. Prvním z nich byly veřejné hádky mezi organizátory z Republikánského národního výboru (RNC) a Trumpovým týmem o pořadí řečníků. I o těchto sporech se veřejnost dozvěděla rychle – už proto, že po celou dobu konventu nebyl k dispozici o…ciální program.
Skutečnost, že se trable takového typu dostaly do médií, přivedla některé pozorovatele (například z deníku The Boston Globe nebo rozhlasové stanice National Public Radio) ke spekulacím, že ze strany RNC jde o záměrnou sabotáž. K tomu je třeba přičíst fakt, že na konventu nápadně chyběli nositelé zvučných jmen. Oba exprezidenti Georgeové Bushové, oba poražení kandidáti z minulých voleb Mitt Romney a John McCain, volno si vybralo i mnoho senátorů a kongresmanů. Dohady o organizovaném bojkotu pochopitelně nikdo nikomu nepotvrdil, ale názor, podle něhož by Republikánskou stranu méně poškodila Trumpova prohra s Clintonovou než jeho případné vítězství a následný pobyt v Bílém domě, by ve světle dalších událostí nebyl nijak extrémní.
Pokud Donald Trump listopadové volby skutečně prohraje, bude na jeho neúspěchu velkým písmem podepsána žena – ovšem nikoli Hillary Clintonová, nýbrž jeho vlastní manželka Melania. Slovinská modelka, jejíž životopis „je plný nepohodlných tajemství“, jak delikátně popsal její kariéru pornoherečky na částečný úvazek časopis The Atlantic, promluvila hned v první den konventu. Větší průšvih si Trumpova kampaň stěží mohla představit.
Problém jménem Melania
Zaprvé, její podpora manželovi zněla tak hluše, jako by podporovala prezidentského kandidáta v Ugandě, jehož nikdy neviděla. O svém muži nemluvila jako o manželovi a otci svého syna, nýbrž jako o „Donaldu Trumpovi, který vždy byl a stále je úžasným vůdcem“. Příležitost ukázat Trumpovu lidskou tvář byla pryč. Ale to hlavní mělo teprve přijít.
Jen několik desítek minut po Melaniině projevu si někdo všiml, že jeho část odpovídá slovo od slova projevu Michelle Obamové z roku 2008. To by byl mimořádně pitomý trapas pro každého. Ale pro člověka, jenž de facto postavil svoji prezidentskou kampaň na představě (pravdivé či nikoli), že bílí Američané trpí tím, jak se na nich přiživují ostatní, je to mimořádně ponižující odhalení.
Tím to však zdaleka neskončilo.
Jednotliví členové kampaně si mezi sebou – opět před novináři – začali předhazovat, kdo že za onu pasáž mohl. To samo o sobě je zlé. Rozhádaná kampaň je vždy špatná kampaň a o veřejné hádce to platí dvojnásob.
Nakonec o celé dva dny později vzešla z Trumpova týmu o…ciální verze: inkriminovaná slova do textu zanesla jedna z jeho členek, Meredith McIverová, pětašedesátiletá bývalá baletka, která již léta píše reklamní texty v jeho Trump Corporation. Obdivuje Obamovou a omylem nechala v textu pro Trumpovou několik slov přejatých z osm let starého projevu současné první dámy.
Problém jménem management
To není vtip. Superdůležitý projev pro manželku republikánského prezidentského kandidáta píše registrovaná volička Demokratické strany, která navíc nemá s kampaní nic společného (což nádavkem ještě může být nezákonné – kandidáti nesmějí v kampani využívat korporátních zdrojů). Tato autorka si nepřiznaně vypůjčí kus projevu od manželky prvořadého kandidátova rivala a v kandidátově týmu není nikoho, kdo by na to přišel. A když průšvih vyplave na povrch, trvá to přes čtyřicet hodin, než s tím kampaň něco provede.
Na Trumpovu kandidaturu to vrhá nové světlo. Oslabuje ho to v oblasti, kde by měl být nejsilnější, to jest ve vedení lidí. Průšvih s projevem (který se navíc o den později u projevu Trumpova syna Donalda mladšího zopakoval, byť v menší míře) naznačuje, že Trump a jeho lidé vůbec nevědí, co kampaň obnáší, a nemají základní ponětí o krizovém managementu. To je nový protitrumpovský argument, potenciálně ničivější než nařčení z rasismu, xenofobie, sexismu a jiných prohřešků proti současné mravní módě.
Minulý týden ještě nebylo zjevné, jestli konvent přes všechno Trumpovi poskytne vylepšení preferencí, jak bývá zvykem. Tak či onak dal Hillary Clintonové do rukou tolik munice, že by za normálních okolností mohla jít domů, točit si mlýnek a jen čekat na listopad, až jí drtivé vítězství spadne do klína. Její smůla je, že to udělat nemůže a že okolnosti letošních voleb normální nejsou, jinak by Donald Trump se svým cirkusem neměl šanci na volební …nále byť jen pomyslet.
Průšvih s projevem Melanie Trumpové naznačuje, že Trump a jeho lidé vůbec nevědí, co kampaň obnáší, a nemají základní ponětí o krizovém managementu. 200 mil. $ stála organizace konventu (odhad organizátorů)
5000 hotelových pokojů obsadili účastníci v pořadatelském městě Clevelandu (stát Ohio)
16 000 hotelových pokojů obsadili účastníci v celém severovýchodním Ohiu
50 000 delegátů, pracovníků a hostů (z toho 15 000 novinářů) se konventu zúčastnilo
41 řečníků se mělo celkem vystřídat na hlavním pódiu
Graf
Kdo je méně nesnesitelný Souboj letošních prezidentských kandidátů lze formulovat jako soutěž o to, který z nich odpudí méně lidí. Oba jsou velmi nepopulární a žádný z nich nemůže spoléhat na to, že by mohl svému konkurentovi voliče aktivně přebrat. Graf znázorňuje počty Američanů, na které působí kandidát strany (v %).
ZDROJ: RealClear Politics
O autorovi| Daniel Deyl, deyl@mf.cz
