Kancléř Kohl inicioval v květnu minulého roku vznik Svazu pro práci (Bündnis für Arbeit, který je obdobou české tripartity). Ten měl napomoci řešení nezaměstnanosti ve východním Německu hledáním dalekosáhlého konsenzu, ale protože se očekávané efekty nedostavily, odbory se z něho stáhly.
Spolková vláda zavedla tzv. opatření k tvorbě pracovních příležitostí (ABM) v nových spolkových zemích. Načasovala je ovšem tak, aby se těsně před volbami mohla pochlubit poklesem nezaměstnanosti. Tato opatření byla orientována zejména na málo kvalifikovanou pracovní sílu (v jejich rámci jsou například upravována veřejná prostranství). Právě nízká kvalifikace východoněmeckého práceschopného obyvatelstva je označována odborníky za jednu z nejhorších překážek v boji s nezaměstnaností. Podle oficiálních údajů Spolkového ústavu pro práci se počet zaměstnaných v rámci zmíněných opatření zvýšil z více než 80 tisíc v lednu na více než 199 tisíc v srpnu tohoto roku. Pokles počtu nezaměstnaných bohužel není možné považovat za zvrácení trendu rostoucí nezaměstnanosti, ale mnohem spíše za jeho pouhý výkyv. Opozice ve volebním boji často poukazovala na skutečnost, že namísto toho, aby úřady práce povolovaly jen taková opatření k tvorbě pracovních příležitostí, která trvají alespoň jeden rok, připouštěly i krátkodobější zaměstnání, a tím napomáhaly zkreslovat statistiku nově vytvořených míst. Již dnes je jisté, že s pouhými pomocnými programy, které financuje stát, není možné dosáhnout kýženého cíle.
Ve východním Německu byla pro soukromé zaměstnavatele zavedena možnost získat od pracovního úřadu subvence k platům zaměstnanců. Toto opatření, které prosadila CDU/CSU je v platnosti od dubna minulého roku a na jeho základě vzniká tzv. kombinovaný plat. Tato subvence se může na jeden rok vztahovat na nejvýše deset procent zaměstnanců jen u těch firem, které po dobu půl roku nesnížily stav zaměstnaných. Od začátku roku 1998 platí zvýšená dávka subvence až na 2162 DEM měsíčně na osobu.
