Hutěmi cloumají spory o cenu surového železa
Sváry mezi ostravskými hutními rivaly se minulý týden značně vyostřily. Nová huť totiž vahou svého majoritního podílu prosadila na valné hromadě Vysokých pecí Ostrava (VPO) odvolání všech zástupců Vítkovic ze statutárních orgánů tohoto nepostradatelného dodavatele surového železa. „Snažili jsme se prosadit alespoň jednoho svého zástupce, abychom měli relevantní údaje o cenách vstupů a hospodaření VPO, ale Nová huť nebyla těmto dohodám přístupná. Nyní spolu s Fondem národního majetku zvažujeme, jak dál, uvedl ředitel pro restrukturalizaci Vítkovic a právě odvolaný člen dozorčí rady VPO David Kostruh. Zdražení bolí. Vítkovičtí manažeři již delší dobu žehrali na nepodložené zvýšení cen surového železa. „Cena dodávaného železa meziročně vzrostla o deset procent. Část tohoto zvýšení jde na vrub rostoucí ceny uhlí, ale zbytek ovlivňují jiné faktory, o nichž však s námi Nová huť odmítá diskutovat. Nárůst cen nám přitom přináší vyšší náklady o stovky milionů korun za rok, vysvětlil Kostruh. Poukazuje přitom na to, že Nová huť je velkým dlužníkem vysokopecního závodu a právě to může být důvodem nárůstu cen. Nová huť se brání argumenty, že už loni na dodávkách železa pro Vítkovice silně prodělávala a ceny vstupů silně stouply. Odvolává se i na expertizu odborníků z ostravské Vysoké školy báňské. Vítkovice přitom nemají reálnou možnost odebírat surové železo například od Třineckých železáren. Surovina by se musela totiž dopravovat po sedmdesát kilometrů dlouhé železniční trati, jež by si vyžádala dodatečné investice ve stovkách milionů korun. V úvahu tedy přichází jenom řešení na úrovni většinového vlastníka obou hutí – tím je Fond národního majetku. I to však bude komplikované. VPO sice vznikly jako společný podnik obou hutí, ale od podzimu loňského roku se původně třetinový podíl Vítkovic scvrkl na 10,7 procenta, zbylých třiadvacet procent dnes drží společnost Infatrade, která je získala od izraelského dodavatele železné rudy Shiran, který měl vítkovický podíl v zástavě. Nová huť sice drží majoritní podíl (66 procent), ale ten má zase v zástavě dceřiná společnosti Světové banky IFC, která do oceláren nalila deset miliard korun na výstavbu minihuti. Shiran drží pravděpodobně v kleštích i Novou huť, které dodává železnou rudu. Postupuje podobně jako před dvěma lety ve Vítkovicích: nejprve benevolentně zvětšuje dodavatelský úvěr výměnou za stále větší zástavy a pak, když hutě nejsou schopné platit, realizuje zástavní právo. A Nová huť se již několik měsíců potýká s nedostatkem provozního kapitálu. Odvolávat se nebude. Uvnitř Vítkovic také není situace přímo růžová, důvěrné informace mluví o tom, že se rozhořel spor mezi generálním ředitelem Václavem Novákem a zástupci Fondu národního majetku. Novák totiž navrhl, aby se do loňské účetní závěrky zahrnuly vysoké oprávky, a podnik se tak zcela vyčistil. Vykázal by však vysokou ztrátu. O tom prý představitelé FNM nechtějí ani slyšet. „To, jak bude účetní závěrka vypadat, je teprve v jednání. Vzhledem k probíhajícímu vyrovnání je však situace velmi složitá, a proto budeme její podobu řešit až do června. O tom, jak bude nastavena, musíme diskutovat s managementem Vítkovic. Tady je možná určitá různost názorů, ale je to jen mínění některých členů dozorčí rady, rozhodně ne FNM jako takového, připustil předseda dozorčí rady Vítkovic, nominovaný za FNM, Vladimír Kuba. Mluvčí FNM Jana Víšková k tomu dodala, že Vítkovice jsou podnik natolik konfliktní a problémový, že se občasným sporům nelze někdy vyhnout. „Rozhodně však neuvažujeme o tom, že bychom management v čele s ředitelem Novákem odvolávali, zdůraznila Víšková. Miliardové oprávky. Podstatou sporu je tvorba opravných položek ve výši 5,932 miliardy korun. Ty zvyšují ztrátu z běžného hospodaření ve výši 2,5 miliardy korun na 8,339 miliardy. To by účetně znamenalo nutnost odepsat takřka celé desetimiliardové jmění včetně vytvořených kapitálových fondů. V praxi by to vyžadovalo snížit akciový kapitál skoro na nulu. Nominální hodnota akcie by podle návrhu Novákova managementu klesla z osmi stovek na deset korun. Následovalo by navýšení jmění formou kapitalizace pohledávky ze strany Konsolidační banky. Kontrola nad Vítkovicemi by tak vlastně přešla z FNM na Konsolidační banku, která se má v dohledné době přeměnit na Českou konsolidační agenturu. Zároveň by KoB realizovala svá zástavní práva a získala by 54 procent hutní dceřiné společnosti Vítkovic, tedy nejhodnotnější části firmy. Fakticky jde o účetní operaci, která směřuje k ozdravení bilance. To možná není vhod některým úředníkům FNM, kteří přijdou o křesla v orgánech Vítkovic. Na druhou stranu se krizový management Vítkovic logicky snaží o maximální očištění firmy před prodejem. Za čistá aktiva dostane lepší cenu, než když nechá nějaké kostlivce ve skříni. Čím budou čistší, tím dražší. Zájmem FNM je spíše vytvářet jen nejnutnější oprávky. To je patrně předmětem sporu mezi zástupci vlastníka a managementem. Ten má však nyní silný argument. V lednu dosáhl provozního zisku a zdá se, že razantní restrukturalizace zabrala. Navíc má podporu odborářů, kteří oceňují skutečnost, že firma konečně pravidelně vyplácí mzdy, což byl v minulosti značný problém.
