Čistý zisk energetické společnosti ČEZ loni meziročně klesl o 45 procent na 10,5 miliardy korun. Meziroční srovnání podle ČEZ značně ovlivnily jednorázové výnosy za 7,5 miliardy korun z roku 2017, hlavně z prodeje akcií maďarské ropné a plynárenské skupiny MOL. Tržby loni činily 184,5 miliardy korun a meziročně stouply reálně o téměř 11 miliard korun. Výsledky byly horší než odhady analytiků.
ČEZ získal předloni z prodeje akcií MOL 4,5 miliardy korun. Bez tohoto vlivu by se loňský zisk snížil meziročně o čtyři miliardy korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) klesl loni meziročně o osm procent na 49,5 miliardy korun a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy nesouvisející s běžným hospodařením roku byl nižší o 37 procent a dosáhl 13,1 miliardy korun.
„Meziroční pokles čistého zisku o 8,5 miliardy korun reflektuje především neopakovatelné jednorázové pozitivní vlivy z roku 2017 v celkové výši 7,5 miliardy korun,“ uvedl místopředseda představenstva a ředitel divize finance Martin Novák.
Negativně loni dál působil zejména růst nákladů na emisní povolenky pro výrobu, a to o 1,3 miliardy korun. Tržní cena povolenek stoupla a zároveň klesl objem jejich bezplatného přídělu. Dále loni vzrostly stálé náklady na výrobu elektřiny z klasických zdrojů.
Konec vyvolených. ČEZ či České dráhy budou muset ukázat obchodní smlouvy
„Naopak pozitivně působila meziročně zejména vyšší výroba z jaderných zdrojů a vyšší povolené výnosy z distribuce reflektující nárůst investic do distribuční sítě v České republice,“ doplnil Novák.
„Hospodářské výsledky ČEZ za uplynulý rok nakonec nenaplnily ani naše ani tržní odhady. Ačkoliv ve zveřejněné prezentaci návrh na dividendu podle očekávání nepadl, při zachování stoprocentního dividendového výnosu by činila dividenda zhruba 24 korun na akcii proti loňským 33 korunám,“ uvedl analytik Komerční banky Miroslav Frayer.
Výroba elektřiny z tradičních zdrojů stoupla meziročně o procento na 61,3 terawatthodiny (TWh), výroba z jaderných elektráren vzrostla o šest procent na 29,9 TWh. Výroba elektřiny z větrných, fotovoltaických a malých vodních elektráren dosáhla 1,8 TWh, meziročně o 11 procenta méně kvůli horším povětrnostním podmínkám v Rumunsku a nepříznivým hydrometeorologickým podmínkám v Česku, uvedl ČEZ.
„Výsledky sice zklamaly očekávání trhu, nicméně podstatnějším číslem je prognóza na letošní rok, a ta podle našeho názoru nevyzněla vůbec špatně. Celkově tak dnešní výsledkový report hodnotíme mírně pozitivně,“ doplnil analytik Fio banky Jan Raška. V letošním roce ČEZ předpokládá zvýšení zisku EBITDA na 57 až 59 miliard korun a růst čistého zisku na 17 až 19 miliard korun. „Reportovaná čísla sice za odhady zaostala. Ovšem lepší než očekávaný zisk pro tento rok slibuje vysokou dividendu. Dnes tak čekáme spíše neutrální reakci trhu,“ dodal analytik J&T Banky Bohumil Trampota.
V letošním roce ČEZ předpokládá zvýšení zisku EBITDA na 57 až 59 miliard korun a růst čistého zisku na 17 až 19 miliard korun. „V roce 2019 se po letech meziročních poklesů realizačních cen vyrobené elektřiny významně projeví ve výsledcích hospodaření Skupiny ČEZ růst cen elektřiny na velkoobchodních energetických trzích,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. ČEZ chce podle něj letos vyrobit meziročně o osm procent elektřiny více, tedy přes 68 TWh, z toho přes 31 TWh v jaderných zdrojích. Navýšit by se měly i tržby z energetických služeb nad 20 miliard korun.
ČEZ |
---|
Největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí 70 procent akcií. Hlasování na valné hromadě společnosti tak vesměs končí podle přání ministerstva. |
Přečtěte si také: