Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) je z tohoto hlediska tak úspěšná, až to vzbuzuje obavy, jestli jí ještě zbývá energie na plnění hlavního smyslu její existence: podpory podnikání.
Dva miliony korun čistého zisku na zaměstnance. To je hospodářský výsledek, za který by se nestyděla žádná domácí banka.
Generální ředitel Ladislav Macka se snaží vyvrátit případné obavy: „Máme dvě nezávislé linie činnosti. Tu první představuje správa vládních programů. Jde víceméně o obchodní vztah: stát si u nás objednává nějakou službu a platí za ni, všechno probíhá podle přesně definovaných podmínek. A je kontrolováno jako máloco v České republice.“ Vzhledem k tomu, že ČMZRB hospodaří s financemi státu a některých ministerstev, podléhá kontrolní pravomoci NKÚ i rezortním kontrolním orgánům, vedle toho - jako banka - také bankovnímu dohledu. Druhá linie, o které ředitel Macka mluví, je běžná komerční činnost, která vytváří vlastní hospodářský výsledek banky. Primárně ale banka realizuje řadu rozvojových programů. Podpora malého a středního podnikání představuje jenom jednu jejich část. Vedle ní jsou to především programy rozvoje infrastruktury a modernizace bytového fondu. Nicméně nabídka pro podnikatele je pestrá (viz tabulka na str. 10), včetně toho, že banka nezapomíná ani na začátečníky. Pro ty je určen program Start. Na počátku každého podnikatelského projektu je problém: peníze. Na jejich nedostatku ztroskotal už mnohý dobrý nápad. ČMZRB nabízí řešení - bezúročný (a jištěný jen směnkou) úvěr až do výše 500 tis. Kč pro fyzickou osobu, 1 mil. pro obchodní společnost, a to na šest let. To představuje měsíční splátku (platí se ale čtvrtletně) necelých 7 tis. Kč, resp. 14 tis. Kč. Zátěž tedy přinejmenším únosná, přínos nijak závratný, ale zase nikoli zanedbatelný. Dalo by se předpokládat, že o takovou nabídku bude zájem přímo enormní, tím spíše, že Start nemá stran příjemce žádné omezení. Jedinou podmínkou je získání certifikátu o absolvování vzdělávacího programu (jde zhruba o 100 hodin). Jeho cena (polovinu hradí MPO) se pohybuje kolem 12 tis. Kč, zaplatit polovinu této částky nemůže být pro nikoho problém. Výsledky ale kupodivu nejsou nijak impozantní: za prvních pět letošních měsíců 157 projektů, které banka podpořila částkou 65 milionů korun. Co je povzbuzující, je regionální rozložení těchto úvěrů: spolu s dalším programem Kredit (zvýhodněné úvěry až 7 mil. Kč) jich většina směřuje do Moravskoslezského kraje. Pravda, další „potřebné“ oblasti, jako je např. Liberecko nebo Ústecko, v této statistice nikde na špici nefigurují. Lze předpokládat, že do konce roku s pomocí ČMZRB odstartuje tak půl tisícovky podniků či živností. Jakkoli se to zdá málo, v porovnání se soukromou sférou ČMZRB obstojí. „Loni jsme v ČSOB vedli 4884 úvěrů klientům ze segmentu malého a středního podnikání (v ČSOB je definován obratem do 300 mil. Kč za rok) o objemu 10 miliard korun oproti 4057 úvěrům v hodnotě 7,5 miliardy v roce 2001,“ konstatuje Pavel Hejzlar z ČSOB. Znamená to, že tato banka loni poskytla úvěr osmi stovkám podnikatelů. Ovšem neochota komerčních bank k úvěrování rizikového malého podnikání je celosvětová realita a ČMZRB vznikla právě proto, aby tento fakt svou činností alespoň zmírňovala.
„Ano, ta čísla nejsou velká. Je ale třeba vnímat to, že naše zdroje nejsou neomezené, naším hlavním podpůrným instrumentem jsou záruky a že pravděpodobně lépe než v minulosti už funguje komerční bankovnictví. Bohužel, jistě má na relativně malém zájmu o některé programy podíl nízká informovanost podnikatelské obce,“ vysvětluje ředitel ČMZRB. Ach, ten marketing! Ten, kdo vedl i jen docela malý podnik, záhy odhalil základní problém jakéhokoli podnikání: vyrobit je snadné, prodat obtížné. Ten, kdo chce obstát, musí marketingu (což je z největší části hlavně umění prodat) věnovat značné úsilí i zdroje. Platí to bezezbytku i pro ČMZRB. Jak banka samu sebe a své produkty propaguje? Především - v duchu doby - je to internet. Webové stránky banky jsou jak přehledné, tak informačně dostatečné. Podivné ale je, že návštěvnost banka nesleduje, takže žádné aktuální údaje nemá k dispozici. Moderní komunikaci doplňují klasické tiskové materiály (včetně nepravidelného Zpravodaje), jejichž počet i obsah se rovněž jeví jako dostatečné. „Snažíme se také hodně spolupracovat s médii, tak čtyřikrát do roka se s novináři setkáváme,“ popisuje mediální aktivity banky ředitel Macka s tím, že s výstupy v tisku je spokojen - zdá se, že jejich počet je srovnatelný s podobnými institucemi, jako je třeba vládní agentura CzechTrade (komerční banky jsou v tisku viditelné pochopitelně mnohem více). Koneckonců i média mají podle ředitele Macky své limity: „Obávám se, že ti skutečně malí podnikatelé nečtou nic, ani odborný tisk, ani deníky, takže ti jsou mimo náš dosah.“ Jinak se ČMZRB snaží informace šířit institucionální cestou - řeč je především o hospodářské komoře, na ČMZRB se nepochybně dostane v informačních kampaních ministerstev průmyslu a obchodu a pro místní rozvoj. To jsou také hlavní akcionáři banky, dohromady mají 48,5 % akcií, dalších 23,83 % má ministerstvo financí a menší podíly drží ČS, KB a ČSOB. Má ČMZRB v propagaci přidat? Velké zisky by to umožňovaly, ale ředitel Macka nesouhlasí: „Naše zisky jsou přednostně určeny k posilování našeho základního kapitálu. Vyplácíme také dividendy našim akcionářům.“ Nakonec - každý se o peníze musí starat hlavně sám a pro podnikatele to platí dvojnásob. Potíže s Unií a povodněmi Propagace samotná samozřejmě nemůže eliminovat nevýhodnost, nebo nevhodnost podpor, které ČMZRB nabízí. To je příklad programu Pohraničí, v jehož rámci se po několika měsících čerpalo necelých šest milionů korun z osmdesáti, které jsou k dispozici. „Problém byl v tom, že hlavním finančním zdrojem programu byly fondy EU, a proto také Unie velmi ovlivnila jeho parametry. Změnit je vyžadovalo hodně úsilí z naší strany. Tady je vůbec zapotřebí konstatovat, že my nejsme tvůrci programů, to jsou zadavatelé,“ komentuje záležitost Macka. Přitom se na první pohled jednalo zase o velmi výhodnou věc - dotace k úvěrům na projekty v pohraničních oblastech, navíc dost široce definovaných (vedle Litoměřicka se do něj „vešlo“ třeba i Brno a okolí). Nedávno banka vyhlásila třetí kolo přijímání žádostí, od kterého si slibuje trochu více. Ještě hůř je na tom program Rekonstrukce, kde už žádné změny pravděpodobně nepomohou. Záměr byl pomoci podnikatelům ze záplavových oblastí prostřednictvím záruk a příspěvků k úvěrům, ale zjevně se minul cílem. Ředitel ČMZRB tvrdí, že v tomto případě je příčin slabého zájmu více: celkově pružnější přístup komerčních bank i pojišťoven, v některých případech také rezignace podniků na činnost v ohrožených oblastech, to všechno ještě umocněno všeobecnou hospodářskou recesí. Předseda Sdružení podnikatelů Bedřich Danda dodává: „V daném okamžiku je někdy těžké starat se o podpůrné programy, podniky musí řešit akutní problémy. Působí i neviditelné faktory, jako jsou ztráta zákazníků nebo malé rezervy na financování okamžitých oprav. Vliv má i to, že někteří skutečně o podpůrných programech takřka nic nevědí a mají také malé zkušenosti s podáváním projektů.“ Údaje o počtu poskytnutých záruk a podpor nevystihují přínos ČMZRB v celé šíři. Existují i jiná čísla. Loni ČMZRB poskytla záruky na úvěry ve výši 2,4 mld. Kč, příspěvky podpo
