Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl a další odborníci kritizují bankovní daň, kterou navrhují sociální demokraté
Vládnoucí ČSSD chce více zdanit tuzemské bankovní domy. S tímto plánem vytáhla do letošních voleb do Poslanecké sněmovny. Podle finančníků jde ale svým návrhem proti trendu v Evropě. Zvláštní daně na banky byly totiž zaváděny po finanční krizi především v letech 2010 až 2012. Důvodem byly přitom sanace evropských bank z peněz daňových poplatníků.
Státy se proto snažily zvláštními daněmi uvalenými na finanční instituce zalepit díru, která záchranou bank vznikla ve státních financích.
Český bankovní systém však během finanční krize státní pomoc nepotřeboval.
„Byli bychom úplnou výjimkou. Zaváděli bychom daň v sektoru, který byl úplně čistý.
Navrhovaná daň by byla navíc extrémně vysoká,“ kritizuje návrh ČSSD Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky (ČNB). Navrhovaná úroveň je totiž podle něj výrazně vyšší než ve většině evropských zemí, kde už je podobná daň zavedená.
Výjimkou jsou jen Polsko, Maďarsko a Slovensko.
Středoevropská specifika
Česká republika by se ostatně zavedením bankovní daně připojila k Polsku, které jde rovněž proti proudu. Ani polský stát nesanoval během finanční krize banky. O to více je na banky přísný. „Daň je stanovena na nejvyšší úrovni v Evropě,“upozorňuje Marek Hatlapatka, hlavní investiční stratég společnosti Cyrrus. Navíc Polsko zavedlo bankovní daň až v minulém roce a zaměřilo se výhradně na soukromé bankovní domy. „Dnes jsou polské banky pod tlakem, klesají zisky, zahraniční investoři se odvracejí,“ uvedl Marek Hatlapatka.
Postup středoevropských zemí je ostatně velmi rozdílný oproti situaci v západní Evropě. Středoevropské země podle Hampla nedávaly velkou podporu svým bankám, ale daň zavedly poměrně vysokou oproti západoevropským zemím.
Varovná slova zaznívají také ze Slovenska, kde již zkušenost s bankovní daní několik let mají: „Vláda sociální demokracie u nás již pátým rokem uplatňuje politiku sektorového zdanění, která je vůči naší ekonomice škodlivá. Doporučuji držet se stálého názoru a nic takového nezavádět, ani to nepotřebujete,“ říká Radovan Kavický, ředitel slovenského GapData Institute.
Míra státní pomoci bankovnímu sektoru není jediný rozdíl mezi západní a střední Evropou. Jde rovněž o to, jak jednotlivé země s vybranými daněmi nakládají.
„V západní Evropě jdou prostředky často do účelově založených fondů. Ve střední Evropě jdou do státních rozpočtů,“ srovnává Hatlapatka. Účelové fondy má Německo, Rakousko, Belgie nebo například Portugalsko.
ČSSD hodlá zavést daň z velikosti, protože výše placených daní se bude odvíjet z majetku, který banky spravují (viz Návrh ČSSD na bankovní daň). „Efektivní sazba je 1,8 až 1,9 promile,“ říká Aleš Chmelař z Úřadu vlády ČR. Výše placené bankovní daně by přitom nebyla závislá na zisku banky v daném roce. Na druhé straně by si o tuto daň snížily banky svůj daňový základ.
Stát by podle ČSSD měl získat z těchto daní navíc částku 11,2 miliardy korun.
Mezi další cesty, jak zdanit finanční instituce, patří v Evropě daň z finančních transakcí a dodatečné zdanění zisku bank nebo mezd bankéřů.
S plány ČSSD finančníci ostře nesouhlasí.
„Celkový národohospodářský efekt je ve výsledku nejistý a spíše negativní, a to včetně dopadů na státní rozpočet,“ tvrdí Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace.
Zdražení peněz pro stát
Bankovní daň se podle Hatlapatky neosvědčila zejména v Polsku. Výsledkem podle něj byl pokles objemu úvěrů pro firmy a snížený zájem zahraničních investorů o polské státní dluhopisy. Zároveň došlo ke zdražení financování státního dluhu ve srovnání s českými státními dluhopisy.
„Situace v Polsku vypadá velmi tristně“ varoval Hatlapatka. Neslavné jsou podle Radovana Kavického rovněž výsledky daně na Slovensku. „Podlomili jsme si tím ekonomický růst,“ říká k tomu.
Je navíc otázkou, kdo by daň nakonec zaplatil. Například v Polsku banky daň výrazně přenesly na své klienty v podobě vyšších cen. „Studie ukazují, že zdanění se přenese na zákazníky,“ uvedl viceguvernér ČNB Mojmír Hampl s tím, že nejvíce jsou daní zasaženy chudší domácnosti.
Banky by mohly zdražit služby, ale i úvěry, jak dokládá výše zmíněný polský příklad.
Cílem sektorových daní má být rovněž omezení odlivu zisků. Analýzu tohoto jevu představil právě Chmelař. Podle něj jsou právě zahraniční investice motorem ekonomického růstu. „Jediný způsob růstu, který česká ekonomika umí, je skrz zahraniční investice,“ uvedl. Podle něj by navíc sektorová daň odstranila nadměrnou ziskovost v řadě síťových odvětví, která stát nedovede regulovat.
„Sektorová daň je pokus špatným směrem,“ reaguje na snahu ČSSD advokát a prezident nadačního fondu Bohemian Heritage Fund Pavel Smutný a vyslovuje se k jejímu použití na zabránění odlivu zisků z firem do ciziny. „Musíme dále zvyšovat atraktivitu země, která je bezpečná, dobře položená a vykazuje velice stabilní vývoj. A to nemůžeme dělat těmito prostředky,“ prohlásil. Podle Smutného by politici měli umožnit větší zapojení soukromého kapitálu například přes širší možnosti odpisů z daní. „Musíme usilovat o vytváření mechanismů pro stimulaci soukromého sektoru k účasti na věcech veřejných.
Stát sám tuto funkci nezvládá a potřebuje navázat se soukromým sektorem úzké partnerství,“dodává.
Podle Hampla je „úkolem dne, aby se kapitál cítil dobře“. Ktomu by podle něj napomohla snížená daň na reinvestovaný zisk. T ím by se povzbudili zahraniční majitelé firem, aby dál investovali v České republice.
ČSSD navíc cílí novou daní na banky, které zisky výrazně investují zpět do svého rozvoje. A t o i v porovnání s energetikou, vodárenstvím nebo telekomunikacemi, na něž experti sociální demokracie nemíří. „Míra reinvestovaného zisku je 48 procent. VČeské republice jsou reinvestice ve finančním sektoru vysoce nadprůměrné,“ zdůrazňuje Štěpánek. Vstupní investice do bank a reinvestovaný zisk podle něj přesahují objem prostředků, které odplynuly do zahraničí.
Pro zavedení daně nicméně podle Chmelaře hovoří rovněž rozdělení zisků v ekonomice, z nichž zahraniční vlastníci mají téměř šedesátiprocentní podíl.
Vyplácejí ale jen čtyřicet procent veškerých mezd. Zároveň se podle Chmelaře v posledních letech zvyšuje rozdíl mezi mzdami v eurozóně a České republice.
Podle bývalého guvernéra ČNB a hlavního ekonoma společnosti Generali CEE Holding Miroslava Singera však tuzemská ekonomika na nedávném vývoji vydělala, jenom to maskuje soustředění se na průměrné mzdy. „Zapomínáme na to, že máme druhou nejnižší nezaměstnanost v Evropě,“ zdůrazňuje Singer.
Přitom ČSSD by si na odliv peněz do ciziny měla stěžovat nejméně. Právě za jejích vlád se totiž největší tuzemské banky zprivatizovaly. A to zcela vyčištěné od problémových úvěrů a za nízkou cenu.
Zároveň dostali zahraniční vlastníci štědré záruky za budoucí vývoj bank.
Experti se shodují
Sektorová daň byla (horkým) tématem konference, kterou pořádal týdeník Euro 2. března za účasti představitelů bankovního sektoru, vlády a dalších odborníků.
Kromě bankovní daně se probíralo rovněž zdanění dalších síťových odvětví, jako je energetika, vodárenství či telekomunikace.
Například Maďarsko má daň ve výši 0,5 eura na jeden metr provozované infrastruktury (trubek, kabelů apod.).
Sektorová daň by se podle nezávislého energetického experta Vratislava Košťála mohla snadno přelít z bankovnictví do dalších odvětví. Její zavedení by poškodilo spotřebitele i firmy. „Každopádně dojde ke zdražení,“ konstatuje Košťál. Pokles ziskovosti energetických společností by se podle něj rovněž odrazil v propadu úrovně služeb. •
Návrh ČSSD na bankovní daň
(sazba daně podle výše aktiv, aktiva v mld. Kč)
Sazba (v %) Od Do
0,05 0 50
0,1 50 100
0,2 100 300
0,3 od 300
ZDROJ: NÁVRH ČSSD
Kdy se v Evropě zaváděla bankovní daň Rok 2009:Švédsko
Rok 2010: Maďarsko
Rok 2011: Německo, Rakousko, Francie, Británie, Portugalsko, Rumunsko, Slovinsko, Lotyšsko, Kypr
Rok 2012: Nizozemsko, Belgie, Slovensko
Rok 2016: Polsko
ZDROJ: CYRRUS
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
