banky
Nejnovější zátěžové testy tuzemských bank opět potvrdily odolnost finančních domů proti případnému zhoršení dluhové krize. Česká národní banka ovšem zásadním způsobem přitvrdila parametry zkoušek.
Až dosud prováděla ČNB testování pro vývoj v následujících dvou letech, nyní se tato doba prodlužuje na tři roky. A zatímco naposledy se zkoumala odolnost bank vůči přecenění veškerých expozic vůči Řecku, Irsku, Itálii, Portugalsku a Španělsku na nulovou hodnotu, současné testy zahrnovaly i částečný odpis expozic vůči těm zemím Evropské unie, kde vládní dluh ke konci roku 2010 převyšoval 60 procent hrubého domácího produktu.
ČNB zároveň nově zjišťovala, jak by tuzemské banky obstály, pokud by se jejich zahraniční mateřské finanční skupiny dostaly do existenčních potíží. Jde o rozšířenou variantu zátěžového scénáře, který předpokládá znehodnocení jedné třetiny všech hrubých expozic sedmi největších českých bank vůči jejich mateřským skupinám. V takovém případě by finanční domy přišly o sedmatřicet miliard korun, vypočetla ČNB. „Tento dodatečný předpoklad v zátěžovém scénáři simuluje až extrémně nepravděpodobnou – nicméně ne zcela vylučitelnou – možnost úpadku některé z mateřských bankovních skupin jako důsledek výrazného prohloubení dluhové krize v eurozóně,“ vysvětluje ČNB. Výše potřebných kapitálových injekcí by v takovém případě dle ČNB činila 33 miliard korun.
Centrální banka v testech sledovala dvě varianty vývoje. Základní, u které počítala se stagnací ekonomiky a od druhé poloviny příštího roku pak s mírným růstem, a zhoršenou variantu, při níž kalkulovala s extrémním propadem ekonomické aktivity kvůli prohloubení dluhové krize v eurozóně. Ani při nejhorším předpokládaném vývoji by přitom kapitálová přiměřenost celého bankovního sektoru v Česku neměla klesnout pod hranici osmi procent, říká ČNB (v současné době činí 15,2 procenta). Několik bank by se nicméně v takovém případě do stavu nedostatečné kapitálové přiměřenosti dostalo. Na dorovnání do minimálně požadovaných osmi procent by pak banky sídlící v Česku potřebovaly 19 miliard korun. „Z hlediska velikosti bankovního sektoru se nejedná o natolik významnou hodnotu, která by mohla ohrozit jeho stabilitu,“ ujišťuje ČNB.
