Počátkem listopadu jsme si odmávli třetí rok od zahájení intervencí České národní banky (ČNB) proti koruně. ČNB napumpovala do nákupu deviz už téměř 600 miliard korun, a devizové rezervy tak přesáhly 40 procent HDP. Přebytky českého zahraničního obchodu ale budou i v následujících měsících generovat tlak na posilování koruny, který bude centrální banka chladit nákupy cizí měny.
Lze tak pokračovat donekonečna? To vědí asi jen centrální bankéři. Podle nich intervence pomohly nastartování hospodářského růstu od roku 2013. Ten loni dokonce dosáhl nebývalých 4,5 procenta při nezaměstnanosti na technickém minimu 5,2 procenta. Naproti tomu inflace se k cílovým dvěma procentům nepřiblížila ani náhodou, na straně výrobců je dokonce hluboce negativní.
Jak by tyto ukazatele vypadaly, kdyby ke znehodnocení měny nedošlo? To nikdo nikdy nezjistí, ale je dost dobře možné, že by se příliš nelišily a naopak v dlouhodobém horizontu by růst české ekonomiky byl vyšší bez intervencí, tedy bez ochranného polštáře, na kterém se dá v ostré mezinárodní konkurenci snadno zlenivět. Ale i to je pouhá spekulace.
Guvernér ČNB Jiří Rusnok nedávno potvrdil odhady, že by ukončení režimu intervencí mohlo nastat v druhé polovině roku 2017, nejspíš až po prázdninách. Tento termín bude představovat zásadní milník pro drobné investory, kteří při správě portfolií nemají motivaci investovat do sofistikovaného řízení kurzových rizik. Změní se ale dramaticky jejich bohatství? Spíše ne.
Čtěte dále:
Mohutná intervence. ČNB v září koupila eura za 100 miliard
Rusnok: Ukončení intervencí se může posunout až na rok 2018
Švýcarská panika
Ve finále totiž bude záviset hlavně na podobě exitu z intervenčního režimu. ČNB několikrát deklarovala, že návrat do standardního režimu měnové politiky zřejmě nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před zahájením intervencí, neboť tento kurz byl mírně nadhodnocen. Slovní intervence, a sice připravenost okamžitě zasáhnout proti nadměrné volatilitě (posilování) koruny, sehraje při uvolnění intervenčního režimu také výraznou roli.
V překladu do běžné řeči to znamená, že měnový kurz by měl zřejmě podle představ ČNB po uvolnění intervencí pomalu zamířit maximálně k hladině 26,50 Kč/EUR při konstantním nastavení úrokových sazeb. ČNB však nemusí mít celý proces exitu tak úplně pod kontrolou.
Otázka je, jak se k uvolnění kurzu postaví trh a investoři spekulanti. V živé paměti máme případ ze Švýcarska. Tamější centrální banka držela kurz franku vůči euru zafixovaný na 1,20. Ovšem jeho nečekaným uvolněním frank dramaticky posílil, stalo se tedy to poslední, co Švýcarská národní banka chtěla. Frank posílil vůči euru o 30 až 40 procent během jedné hodiny! Trhy ovládla panika a švýcarské akcie padaly. Exportně orientované firmy totiž během toho okamžiku přišly o významnou část svých tržeb. Kurz EUR/CHF tehdy propadl z 1,20 až k 0,80, nicméně dokázal se vrátit a dlouhodobě se v současnosti obchoduje kolem hodnoty 1,09, což je přibližně deset procent pod původní úrovní před uvolněním kurzu.
Švýcarská transparentnost: centrální banka „tajně“ oslabuje frank
Koruna není frank
Proč by se švýcarský scénář v případě Česka neměl opakovat? Tento trh je na rozdíl od švýcarského pro investory příliš malý a česká koruna nedosahuje statusu takové bezpečné měny, jakou je švýcarský frank. Na trhu není zdaleka tak silný tlak na apreciaci koruny, jaký byl na frank. Ačkoli se dá tedy předpokládat, že dopad na korunu pravděpodobně nebude tak výrazný, přesto by mohlo ukončení intervencí poslat korunu až do pásma k 25,00, což by znamenalo její asi osmiprocentní posílení.
Následně by na trh mohli vstoupit investoři, kteří už toto pásmo pokládají za dobrou nákupní cenu, a kurz by se mohl stabilizovat kolem 26 korun za euro. Ke klíčové otázce „kdy?“ si tedy přidejme i otázku „kolik?“. A protože investoři především vyhledávají predikovatelné prostředí, přejme si, aby nás příští měnový rok nepříjemně nezaskočil.
Petr Bukov je hlavním analytikem TopForex
