Schválený rozpočet je pro ekonomiku vždy dobrá zpráva. I když se honosí rekordním schodkem, je to lepší než neschválený stav veřejných financí. Zahraniční investoři tak alespoň mají jasno, kam se ekonomika ubírá. Deficit již zakalkulovali do svých úvah a počítají s tím, že dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí je pro stabilní podnikatelské prostředí hrozbou.
Nepříjemná jistota je však v každém případě pro ekonomiku lepší než nejistota a hospodaření dle provizoria. Na kurz koruny však měla tato zpráva pozitivní efekt jen krátkodobě. Byla totiž převážena informací, že ČNB proti koruně nepřestává bojovat. Jen v září uzavřela obchody za 444 mil. eur. Za říjen výsledky bilance centrální banky sice ještě neznáme, nelze však pochybovat o tom, že i v tomto měsíci pokračovala v ovlivňování devizového trhu. To znamená provádění skrytých intervencí, které ČNB uskutečňuje prostřednictvím třetí strany. Jednak je tedy ČNB dělá v okamžiku, kdy jsou pro to na trhu nejpříhodnější podmínky, jednak je dělá tak, že nikdo neví, kdo je oním subjektem v pozadí prodávajícím koruny, a konečně provádí je daleko častěji a v menším rozsahu než dříve, takže si jich ostatní účastníci na trhu nepovšimnou. Jako každý nástroj centrálních bankéřů, i tento však má omezenou životnost. Nebude trvat dlouho a spekulanti či investoři si povšimnou, že oním jediným subjektem, který neustále sráží korunu ke slabším hodnotám, je právě ČNB. A stejně jako v případě předchozích otevřených intervencí proti ní začnou spekulovat. V ten okamžik začne být současný osvědčený nástroj ČNB prakticky neúčinný. Pro srovnání se podívejme do USA. Americká centrální banka FED snížila úrokové sazby překvapivě o půl procentního bodu. Snížení sazeb sice bylo očekáváno, ale jen o čtvrt procentního bodu. Banka tak přiznala, že největší světová ekonomika má mnohem vážnější potíže, než jsme se až dosud domnívali. FED si tak zničila veškerý další manévrovací prostor pro svou měnovou politiku. K takovému rozhodnutí ji musely přimět jen závažné důvody. Úrokové sazby v USA jsou totiž nyní tak nízké (1,25 %), že po odečtení inflace jsou reálné sazby prakticky nulové. Po případném zvýšení inflace se dokonce reálné úroky dostanou do záporných čísel, což by mohlo při výraznějším inflačním zvýšení znamenat, že žít na úvěr je levnější než bez úvěru.
