Co bude, až nebude les. Česko se musí připravit na léta bez smrku

21. 9. 2019

Sbohem. Dospělý smrk opouští Česko a za sebou nechává zhroucený trh se dřevem.

Přestože se odtud vždycky na podzim ozývaly motorové pily a dunivé rány seker, letos vládne v listnáčovém lese na okraji slezského Šenova ticho. Majitelům se zkrátka nevyplatí dobývat tu dřevo na topení. „Necháme si přivézt naštípaná polena z dřevoprodeje. Když jsme si to totiž spočítali, i s dovozem nás ten nákup vyjde o něco levněji než kácení, dovoz a štípání vlastních olší,“ popisuje spolumajitelka lesa.

Zlevnění palivového dříví je nejviditelnějším důsledkem současné krize na českém trhu se stromy. Jeho výkupní ceny padají a prodejci dokážou dobře vydělat, i když zákazníkům zlevnili metr sypaného smrkového dříví na spálení třeba i o několik stokorun.

Věříte, že se les může sám vzpamatovat z ataku kůrovce?

Jak je trh přesycen kalamitním dřevem, potvrzují data Českého statistického úřadu. A nepadá jen cena dřeva pro výrobu buničiny k výrobě papíru, která se aktuálně zřítila na rekordních 666 korun za kubík, když ještě před čtyřmi roky celulózky nakupovaly za 1257 korun. Samotné kalamitní palivové dříví zpracovatelé loni nakupovali za 576 korun, v roce 2017 za 670 a před pěti lety dokonce za 893 korun.

Na takovém vývoji se dlouho nic nezmění. Očekává se, že letošní rok ve výsledku dopadne ještě hůř než loňský. Sucho, horko a řádění lýkožrouta v hospodářských monokulturách jsou zkrátka mocné zbraně, s nimiž si český lesnický sektor orientovaný především na generování výdělků neví příliš rady.

Až skončí první bitva téhle války - kácení prožraných stromů -, začne ještě možná složitější etapa. Zpracování veškerého dřeva, příprava na hubená léta bez smrku a obnova planin, které však začnou dávat hospodářský smysl až za několik desetiletí.

Dá se tedy předpokládat, že po současném pádu půjde cena dřeva velmi rychle nahoru, a kdo si neudělá dostatečné zásoby, za pár roků nebude mít v zimě čím topit. Až se totiž veškeré kalamitní dřevo zpracuje, žádné jiné stromy do kotlů nebudou. A zádrhel čeká i výrobce energií - se dřevem se totiž v rámci EU počítá jako s vítaným obnovitelným zdrojem, jehož podíl v pecích elektráren by měl v příštích letech stoupat.

„Ano, trh se dřevem se zhroutil. Doposud byl obchod s dřívím regulován‘ tržními principy - nabídkou a poptávkou. V minulosti bojoval zpracovatelský průmysl s nedostatkem dříví, v současnosti se potýká s přebytkem nabídky o desítky procent. To způsobilo rozvrat tržní rovnováhy a stav, který ohrožuje jak producenty dříví (vlastníky lesů), tak zpracovatelský průmysl,“ sumarizuje profesor Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Co je lepší než smrk? Zase smrk

I když by se mohlo zdát, že je ženou jen estetické důvody, aby vymýcené pláně nestrašily dlouho, vlastníci lesů se do nových výsadeb bleskově pustili i z jiných důvodů. Každý rok, o který předběhnou konkurenci, se v budoucím hladovém trhu může hodit. V Jeseníkách, kde kůrovcová kalamita před více než šesti lety začala a rozšířila se odtud do celého Česka, se už také zběsile vysazuje. Třeba bruntálské technické služby letos chtějí s pomocí dobrovolníků založit 40 hektarů nového lesa, což představuje 600 tisíc sazeniček. „Tady na bruntálských lesích se především vysazuje buk, dub, modřín, javor a jedle,“ doplňuje správkyně obor Dagmar Staňková.

Jenže to je poměrně výjimečná situace. Jak totiž zjistil Český statistický úřad, myšlení většinového lesáka se stále ubírá směrem k jehličnanům, což se však už několikrát vymstilo. „Umělé zalesňování loni proběhlo na ploše 21,2 tisíce hektarů. Stále nejvíce se však zalesňuje smrkem (36,8 procenta), dále bukem (22,4 procenta) a dubem (14,1 procenta),“ sumíruje Tomáš Chrámecký, mluvčí statistiků.

Taková zamilovanost do smrků zaráží hlavně proto, že historie mnohokrát ukázala, že silné zastoupení jehličnanů v dlouhodobém horizontu nepřináší nic dobrého. A není nutné vracet se kdovíjak hluboko do minulosti. Stačí o deset let zpátky, kdy středoevropské lesy - včetně těch českých - zdevastoval orkán Kyrill, po něm další bouře Emma a zkázu dokonaly přívaly těžkého mokrého sněhu v zimě 2010, pod jejichž tíhou se lámaly špice smrků i borovic. I tehdy výkupní ceny spadly na minima a dřeva bylo všude plno. Situace se tehdy během pár roků vrátila do normálu. Což se nyní nestane - kalamitního, tedy prožraného a suchého dříví totiž může být až 500 milionů kubíků.

„Informace, co se může stát, tady byly a jsou. Ale bohužel. Rozhodují peníze - politika neřídí ekonomiku, ale finanční lobbisté řídí politiku. A smrk je nejlépe použitelná a zpeněžitelná dřevina,“ prohlašuje Josef Fanta, jeden z největších znalců českého lesa a krajiny.

Vojsko nepomůže. Je pozdě

Příliš možností, co s nastalou krizí a jak resuscitovat trh, není. Vlastníci lesů i zpracovatelé se v posledních týdnech začali upínat k mokrému skládkování. Tedy uložení kalamitního dřeva do vlhkého či kropeného prostředí, které jakžtakž dokáže konzervovat. A vyčkat do chvíle, kdy začne výkupní cena palivového dřeva opět stoupat.

Ani tato strategie ovšem neřeší všechno. Jak upozorňuje Petr Horáček, dříví lze takto skládkovat jen několik let. A navíc by bylo třeba, aby pomohl stát jako majitel vhodných pozemků pro taková úložiště. „Pokud by se ale stát rozhodl vlastníkům účtovat komerční nájemné, opatření nebude mít žádný ekonomický význam,“ ví Horáček.

Profesor Vaníček: Musíme dřevo dostat z lesa

Aby však nevznikl dojem, že jen čeští lesáci jsou exoti, kteří v uplynulých letech pouze přihlíželi, jak se v podhůří Jeseníků rodí katastrofa, již pak suchý vítr rozfouká i do jiných částí země. I v dalších evropských zemích lýkožrout hoduje. Na česko-německém pomezí v Krušných horách tak třeba turisté mohou už několik týdnů spatřit vojáky Bundeswehru, jak odkorňují pokácené jehličnany, aby je kůrovec dále nepoškozoval.

V České republice se zatím o nasazení armády neuvažuje. Krkonošský národní park, jemuž se nyní hospodaření poprvé kvůli kalamitě propadlo do ztráty, například angažuje dobrovolníky z řad skautů nebo láká lidi, ať si přijedou vytěžit dřevo na zimu sami.

A nad možným vysláním vojska kroutí hlavou i odborníci. Dnes, kdy už je jasné, že kůrovcovou kalamitu nezastaví ani nezpomalí nic, nejsou takové manévry důležité.

Jak otočit skóre 0 : 100?

Až dojde k vykácení veškerého napadeného dřeva - přestože řada expertů upozorňuje, že pro obnovu jsou lepší mrtvé lesy než holiny -, nebude to hezký pohled. I To už mimochodem dnes dokazují třeba lysé a vyschlé stráně Jeseníků. Kromě toho, že běžný člověk asi rychle zapomene, jak vlastně vypadá dospělý strom smrku ztepilého, bude dost času - zhruba několik desetiletí - na debatu, jaké lesy by měly Česko v budoucnu pokrývat.

„Ještě důležitější než druhová je výšková rozrůzněnost. Stromy v různých výškových patrech si nekonkurují. Díky tomu mají větší prostor pro korunu a jsou odolnější. Takový les zajišťuje lepší fungování ekosystému, lépe zachytává vodu, a i když se v něm těží, je na pohled stálý,“ má jasno lesnický expert Aleš Erber.

Přebytek dřeva rozložil trh. Ceny dřevostaveb a nábytku ale neklesají

To by ale nebyla Česká republika, aby se v okamžiku, kdy je řeč o kůrovci, opět neotevřely zaschlé rány šumavské. Vedení Jihočeského kraje a několik tamějších starostů opět vytáhlo známý argument, podle nějž kalamitu na Šumavě znásobují zavedené bezzásahové zóny. „Zápas s kůrovcem prohráváme, ačkoli Jihočeský kraj dělá maximum pro to, aby skóre otočil. Těžko můžeme bojovat proti kalamitě, když Národní park Šumava, který zaujímá velkou část postiženého území, odmítá jakýkoli zásah. Kůrovec se šíří ve stále větším množství. Je nebezpečím pro všechny lesy v okolí národního parku,“ burcuje Ivana Stráská (ČSSD), jihočeská hejtmanka. Ekologové i odborníci ji ale uklidňují. Zápas s kůrovcem je dobojován, a to nejen na Šumavě.

Tentokrát člověk prohrál. Možná v příštím století, až vyrostou nové lesy, to další generace zvládnou jinak a lépe než v roce 2019. Dlouhodobá globální změna klimatu a vysychání krajiny a podzemních zdrojů však zatím příliš šancí nedávají. Musí přijít někdo, kdo se nebude bát zmáčknout tlačítko „restart“.

Situace v roce 2018

Celková plocha lesa: 2,67 mil. hektarů

Celková těžba: 25,69 mil. m3

Z toho nahodilá: 23,01 mil. m3

Listnaté stromy: 1,48 mil. m3

Jehličnany: 24,21 mil. m3 (87,20 % smrk, 4,40 % borovice)

Kde se nejvíc těžilo:

Vysočina: 3,80 mil. m3

Jihočeský kraj: 3,40 mil. m3

Moravskoslezský kraj: 3,00 mil. m3

Nově zalesněno: 21 200 hektarů

Vysázeno: 133,20 mil. sazenic (36,8 % smrk, 22,4 % buk, 14,1 % dub)

Zdroj: ČSÚ