Které měny v uplynulém roce nejvíce posílily a které nejvíce oslabily? Jaké trendy na měnových trzích můžeme očekávat v roce 2016? Co čeká korunu po ukončení intervencí?
Pro hodnotu cizích měn přepočtenou na koruny je a i nadále bude určující měnová politika České národní banky, Evropské centrální banky a dalších centrálních bank. Politika ČNB je rozhodující pro kurz koruny k euru.
Politika ECB je zase podstatná pro kurz eura vůči ostatním světovým měnám, tedy nepřímo i pro kurz koruny vůči ostatním světovým měnám. Na druhém konci pak ale politika lokálních centrálních bank může hrát pro kurz konkrétní měny ještě důležitější roli než politika centrální banky evropské.
Co lze čekat od kurzu eura ke koruně
Česká národní banka nadále pomocí intervencí (tedy nákupem eur) udržuje kurz koruny nad hranicí 27 korun za jedno euro. Až do poloviny loňského roku postačoval trhu příslib centrální banky, že případně zasáhne. Slovní intervence stačily, ČNB nemusela na udržení kurzu utratit ani halíř.
Pak si ale někdo řekl, že otestuje, jestli centrální bankéři dokážou přistoupit od slov k činům, a začal spekulovat na posílení koruny. Od léta koruna vytrvale testuje hranici 27 korun za euro a centrální banka každý měsíc nakupuje za nemalé peníze eura, aby korunu udržela nad slíbenou úrovní.
Vývoj kurzu eura ke koruně Zdroj: euroinvestor.com
V souvislosti s intervencemi vyvstává mnoho otázek. Česká národní banka nebude určitě kurz koruny nad 27 korunami za euro hájit věčně. Jenže kdy intervence ukončí a jakým způsobem, to zatím nikdo netuší. Prozatím její šéfové stojí na tom, že budou kurz nad 27 korunami za euro držet minimálně do poloviny tohoto roku. Zároveň naznačují, že intervenční režim můžou prodloužit.
Spekuluje se také, že intervence neskončí ze dne na den, ale pravděpodobně nějakým řízeným postupným snižováním hájeného kurzu. Kdo ví. Každopádně většina ekonomů se shoduje v tom, že není zdravé udržovat korunu uměle oslabenou příliš dlouho, pokřivuje to trh.
A většina ekonomů se také shoduje v tom, že bez zásahů centrální banky by koruna byla vůči euru o nějakých pět až deset procent silnější. Od toho se také odvíjí očekávání, že až se kurz uvolní, měla by koruna posilovat a pokračovat v konvergenčním trendu.
Posílí dál dolar?
Politika Evropské centrální banky je pro mě osobně hůř čitelná než politika ČNB. Jedním ze skrytých Draghiho záměrů zcela jistě bylo oslabit kurz eura a pomoct tak konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Jestli je ale loňské oslabení eura vůči americkému dolaru a japonskému jenu dostačující, nebo přijdou na řadu další opatření, to je ve hvězdách.
No a odhadovat, s čím letos přijdou další centrální banky, to už je čiré věštění. Prozatím lze nejvýš usuzovat, že Fed asi se zvedáním úrokových sazeb spěchat nebude. Alespoň podle toho, jak „spěchal“ v uplynulém roce, to na žádné sprinterské tempo nevypadá. Prosincové kosmetické zvýšení úrokových sazeb bych spíš označil za nutné dodržení slibu, že v roce 2016 půjdou nahoru. Aby se vlk nažral a koza zůstala celá.
Kurz dolaru vůči koruně se celkově hůř predikuje. Případné ukončení intervencí a s ním spojené posílení koruny vůči euru by se samozřejmě nepřímo promítlo do kurzu koruny ke všem měnám. I hodnota amerického dolaru v přepočtu na koruny tak bude po ukončení intervencí pravděpodobně klesat.
Kurz dolaru vůči koruně Zdroj: euroinvestor.com
Neznámou ale je, jak se bude vyvíjet vzájemný kurz eura a dolaru. Rozdíly v měnové politice Evropské centrální banky a Fedu svádí k úvahám o posilování dolaru vůči euru – ovšem toto očekávání je už dávno v kurzu zakalkulované, dolar kvůli němu posiloval už v roce 2014.
Prozatimní spíše pomalejší postup Fedu nahrává protireakci, tedy mírnému posílení eura. Ale to všechno se může rychle změnit, pokud Fed nebo ECB překvapí něčím novým. Já osobně si ale myslím, že v roce 2016 bude kurz dolaru a eura nejspíš kolísat někde kolem stávající úrovně a že se žádného velkého pohybu nedočkáme. Ale možná nás všechny ještě Mario Draghi (prezident ECB) nebo Janet Yellenová (předsedkyně Fedu) překvapí.
Hlavní trendy na měnových trzích pro rok 2016
Podíváme-li se na vývoj na měnových trzích v roce 2015, můžeme si povšimnout jednoho dost výrazného trendu. Už druhý rok výrazně oslabují všechny „komoditní měny“, tedy měny ekonomik, kde jsou z valné části závislé na těžbě a exportu komodit.
A nejsou to jen africké a latinskoamerické měny, nebo ruský rubl. Silně oslabuje také norská koruna, kanadský dolar nebo australský dolar. Oproti dolaru většina komoditních měn oslabila o víc než 15 procent.
Autor je privátní investiční poradce a ředitel společnosti FINEZ Investment Management
Zbytek textu najdete na serveru Peníze
Čtěte také:
Česko je už na přijetí eura ekonomicky připraveno, tvrdí eurokomisař
Spekulanti dál útočí na rubl, ruská měna spadla na rekordní minima
