Kauza Jukos
Londýnskou vraždu někdejšího tajného agenta ruské zpravodajské služby FSB Alexandra Litviněnka dávají zdroje britských The Times do souvislosti se zestátněním a rozdělením ruské ropné společnosti Jukos. Soustředěné akce ruských státních institucí proti někdejší největší ropné společnosti v zemi začaly před třemi lety, kdy úřady u Jukosu zjistily daňový nedoplatek ve výši 20 miliard dolarů. Michail Chodorkovský, šéf firmy, která byla posléze rozprodána ruským státním společnostem, byl odsouzen za daňový únik k mnohaletému vězení. Deník The Times tvrdí, že pár týdnů před smrtí, kterou mu způsobilo vysoce jedovaté radioaktivní polonium, Litviněnko odcestoval do Izraele. Tam prý předal jistému ruskému miliardáři informace o tom, jak ruští agenti (Vladimira Putina) postupují proti prezidentovým nepřátelům z vedení Jukosu. Příjemcem informací od Litviněnka měl být druhý největší akcionář Jukosu Leonid Něvzlin, předseda Ruského židovského kongresu, který před ruskou justicí uprchl do Izraele. Ruské úřady na něj vydaly mezinárodní zatykač kvůli daňovým únikům, zpronevěře a přípravy vraždy několik osob, jež byly údajně Jukosu na obtíž.
