Pocit sounáležitosti, kreativita, hravost, chuť jít do práce a vybrat si svoje místo - to jsou benefity, které by měli manažeři znát a nabízet svým podřízeným.
Od dob finanční krize a s tím spojené nucené redukce prostor urazil přístup k plánování kanceláří dlouhou cestu. Příčinou je větší mobilita pracovníků, technický pokrok a neustále rostoucí tlak na efektivitu nákladů a rychlost. A tak to, co před 40 lety předpovídali někteří vizionáři, tedy design „orientovaný na člověka”, se pomalu stává realitou.
„Pocit sounáležitosti s komunitou a potřeba někam patřit je jednou ze základních lidských potřeb. Proto je pěstování tohoto pocitu jedním z vysoce ceněných, pokud ne jedním z vůbec nejzásadnějších aspektů plánování kancelářských pracovišť. A tento trend teď našemu oboru dodal zcela nový směr,“ říká Claudia Hamm, head of EMEA workplace strategy v poradenské společnosti Jones Lang LaSalle. Tato společnost nechala na téma nových trendů v kancelářích zpracovat obsáhlou studii. Pro manažery představuje pracovní prostředí a znalosti o nových trendech jednu z příležitostí, jak motivovat svůj tým k sounáležitosti k firmě, a prostředkem, jak získat nové posily a ty současné udržet.
Vyber si, kde si sedneš
„Na centrálu na okraji Prahy jezdím, jen když je to nezbytně nutné. Raději si sednu někde v kavárně a ťukám do notebooku tam. V práci máme pro třicet regionálních zástupců asi čtyři místa a je to tam celkově dost depresivní. Doma mě zase rozptylují děti,“ říká Monika, provozní manažerka dvaceti lékáren. I její šéf si ale uvědomuje, že zaměstnanci se musejí znát a být spolu v kontaktu.
Firma pořádá víkendy na horách, chodí spolu na večeře nebo jezdí na vodu. Společné akce sice utužují kolektiv, Moniku ale trochu otravují a nabourávají jí pracně poskládaný režim, jak zvládat práci a rodinu. Raději by se s kolegy potkala občas v práci a vyřešila tam, co potřebuje, přes den. I když už i zaměstnavatelé u nás si začínají pomalu uvědomovat, že v některých profesích není nutné držet lidi přikované k židli, aby podali výkon, často to skončí právě jen tím, že zredukují místa v kancelářích. A pak vymýšlejí, jak zajistit, aby se jejich zaměstnanci potkali a neztratili firemní kulturu.
Pracovníci nyní mnohem častěji kladou důraz na velkou míru autonomie a sebenaplnění.
Pracovníci nyní mnohem častěji kladou důraz na velkou míru autonomie a sebenaplnění. „Stejně jako se pod tlakem zaměstnanců do firemního prostředí pomalu vkradla politika BYOD (Bring Your Own Device – tedy doslova ,přines si vlastní techniku‘), brzy se stejnou normou stane i CYOW (Chose Your Own Workplace – tedy ,vyber si své pracovní místo‘),“ vysvětluje Claudia Hamm z Jones Lang LaSalle (JLL) světové trendy.
Už nejde jen o cihly a maltu, o omezení přístupu do prostor či design kanceláří. „Nyní vstupujeme do velmi dynamické a vzrušující postindustriální éry, která se podle mě musí soustředit na ,komunitní design‘, přinášet do prostor strhující motivaci a zábavu a především vytvořit podmínky pro symbiózu lidí a daného prostředí v jedinečném a vzájemně výhodném ekosystému,“ dodává Claudia Hamm.
Klasika stále převažuje
A jak jsme na tom v České republice? Přestože je takovýto koncept plánování kanceláří v našich podmínkách zatím spíše vizí do vzdálenější budoucnosti, i u nás můžeme sledovat posun v pohledu na vytváření nových kanceláří, domnívá se Petr Kareš, vedoucí oddělení zastupování nájemců české pobočky JLL. Pro většinu společností je změna kancelářské budovy kromě jiného i příležitostí posunout kvalitu pracovního prostředí výše. Lidé se o vlastnosti svého pracovního prostředí zajímají a zaměstnavatelé na to musejí reagovat, jinak by v sílícím souboji o ty nejkvalitnější zaměstnance mohli začít ztrácet.
„Při novém plánovaní se ještě nedostáváme ke komunitnímu konceptu, ale u většiny našich klientů je dobře čitelný důraz na rozmanitost funkcí a flexibilitu pracovního prostředí. Už se nejedná pouze o fabriku plnou pracovních stanic a doplněnou o blok zasedacích místností, ale o směsici prostor s různými funkcemi. Stále samozřejmě převažuje část s klasickými pracovními stoly, ale je vhodně doplněná o dobře dostupné prostory pro telefonování, setkávání, práci na společných úkolech, pohyb i stravování, občerstvení či neformální setkávání,“ popisuje domácí zkušenosti Kareš. Jak tedy vypadají takové kanceláře budoucnosti?
Nejlepší odpověď asi představují prostory, které dnes standardně nabízejí firmy jako Google, Facebook nebo Skype. U nás a v ostatních postsocialistických zemích je zatím stálicí při zařizování kanceláří fádní nudný interiér, který se snaží zapadnout do kategorie „seriózní“. Na podlaze většinou bývá zátěžový koberec (barva šedá), laminátová podlaha (dekor buk) nebo dlažba (obvykle světlá, s šedým žíháním). Nábytek sektorového typu (fólie barva třešeň, buk či calvados), sedací nábytek polstrovaný koženkou či modrou nehořlavou látkou je „pro oživení“ doplněn žlutou či oranžovou výmalbou.
„Oproti tomu ve světě je již delší dobu trendem interiér veselý, hravý, který v zaměstnancích probouzí kreativitu a radost – podporující tedy emotivní stránku. Pochopitelně se vždy v takovýchto interiérech počítá i s místem pro relax, rychlý odpočinek při kávě, občerstvení či rozhovoru s kolegy, a dokonce i s místem pro sportovní vyžití. U nás stále ještě přetrvává pocit, že pokud kancelář bude působit vesele a uvolněně (a stejně tak se budou chovat i zaměstnanci v takových kancelářích pracující), bude to v rozporu s profesionalitou a seriózností firmy. Opak je ale pravdou,“ říká Veronika Hradecká, expertka na design.
Ve světě je již delší dobu trendem interiér veselý, hravý, který v zaměstnancích probouzí kreativitu a radost.
Firmy, které udávají tón, mají potřebu zahrnout do interiérů „přírodu“. „In“ jsou veselé barevné kombinace, překvapivé použití jednotlivých zařizovacích i stavebních a architektonických prvků a hlavně hravost. „Hravost, která je podporována nejen použitím skutečných herních prvků, ale i určitým dojmem nahodilosti, neotřelým kombinováním materiálů i stylů tak, aby každý měl možnost vybrat si právě takovou část, kde se cítí nejlépe. Není neobvyklé, že každá místnost je pojata v jiném stylu, s jinou atmosférou,“ vysvětluje Hradecká.
V Microsoftu na horách nebo na vyhlídce
Ano, zajímavé kanceláře najdeme i u nás. Například Microsoft po přestěhování do budovy Delta na pražské Brumlovce nabídl nové pojetí. Microsoft se vydal cestou coworkingových center a jde vstříc konceptu „práce odkudkoli“. To hned neznamená, že by zaměstnanci houfně odcházeli do kaváren a na home office. V podstatě mohou, ale nová budova jim chce nabídnout lepší alternativu – různorodá místa, kde se dá pracovat. A každý si najde vždy takové, které mu zrovna bude nejvíce vyhovovat.
K dispozici jsou rozličná pracoviště – pro zastánce klasiky jsou tu běžné stoly, jsou tu i stoly pro práci vestoje nebo s uživatelsky nastavitelnou výškou, nechybějí ani volnější styly pracovních koutků, které připomínají spíše kavárny, a jsou tu i malé uzavřené kanceláře zvané „telefonní budky“, ve kterých je klid nejen na telefonování, ale třeba i na soustředěnou práci. Nejvíce lidí se ale koncentruje v tzv. hubech, což jsou prostory v každém patře v blízkosti hlavního schodiště. Je tu kávovar, kuchyňka, volně dostupné jídlo a občerstvení.
Huby působí spíše jako kavárny či restaurace. Každý má jiný designový styl a je to poměrně živý prostor nejen z hlediska designu. Jsou to v podstatě tranzitní uzly pro všechny zaměstnance, a ti tu na sebe narážejí, i když se zrovna neměli v plánu potkat. To prý přispívá k rozvíjení a sdílení nápadů a posilování kolegiálních vazeb. Kromě klasických týmových zasedaček, které více než běžnou kancelář připomínají obývací pokoj, jsou tu i speciální, sloužící pro lepší „odstřihnutí“ od všední reality. Tam se odehrává týmový brainstorming nebo kreativní porady. Jen pro představu, jeden takový prostor je například vyveden v podobě interiéru horské chaty.
Ze speciálu Manažerské vzdělávání dále čtěte:
Vzdělávání manažerů je celoživotní proces
