Co je a co není švarcsystém? Je legální? Jak se mu vyhnout? Model pseudopracovního vztahu, který na začátku 90. let do českého prostředí zavedl benešovský podnikatel Miroslav Švarc, dodnes budí vášně. Využívá jej spousta firem na straně jedné a OSVČ na straně druhé. Obě strany vztahu se pohybují minimálně na hraně zákona.
Jde o jev na pracovním trhu, při kterém osoby vykonávající pro podnikatele běžné činnosti v závislém vztahu nejsou jeho zaměstnanci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné, zpravidla živnostníci). Zdánlivě tak nejde o vztah pracovněprávní ale o vztah obchodní.
Čtěte také:
Co znamená švarcsystém?
Armáda expertů: složité daně i letos uživí tisíce daňových poradců
Protiprávní zastírání pracovněprávního vztahu jinou smlouvou (neboli švarcsystém) definuje podle Státního úřadu inspekce práce několik rysů závislé práce.
Znaky švarcsystému
• dodavatelem práce je fyzická osoba, která ji vykonává osobně,
• panuje vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance
a práce je vykonávána:
• jménem zaměstnavatele,
• podle jeho pokynů,
• za mzdu, plat nebo odměnu za práci,
• na náklady a odpovědnost zaměstnavatele,
• v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.
Výhody švarcsystému
Proč se obě strany pracovního vztahu ke švarcsystému uchylují? Jako obvykle jde o peníze. V tomto případě o jejich úsporu na odvodech na sociálním a zdravotním pojištění. Zaměstnavatel za OSVČ pojištění neodvádí a část z ušetřených peněz může takzvanému živnostníkovi přihodit. Ten si pak pojištění i daně zaplatí sám. Škodným v tomto aranžmá je stát.
| Otec zakladatel |
|---|
| Miroslav Švarc je podnikatel ve stavebnictví, známý především tím, že jako jeden z prvních používal daňově výhodný způsob zaměstnávání lidí na jejich živnostenské listy. Sponzoroval fotbalový klub SK Benešov, který postoupil do národní první ligy a po dobu několika let nesl jeho jméno. Počátkem 90. let založil a vedl úspěšnou stavební firmu Švarc, s. r. o. a o svém systému jednal i s členy vlády. Po zákazu švarcsystému v roce 1993 byl několikrát pokutován. V roce 1994 byl obviněn ze zpronevěry dávek sociálního zabezpečení. Stát mu nedovolil odklad v splacení devítimilionového dluhu a jeho firmu s kdysi miliardovým obratem poslal do konkurzu. V roce 1999 byl odsouzen na 18 měsíců nepodmíněně, z čehož měl v té době odsezeno ve vazbě 9 měsíců. Zdroj: Wikipedia |
Je švarcsystém legální? Jaká hrozí pokuta?
Podle zákoníku práce je švarcsystém nelegální. Příslušné orgány, jimiž jsou Státní úřad inspekce práce a jeho oblastní inspektoráty, jej postihují. Postih hrozí oběma stranám vztahu.
Cesta z dluhové pasti: jak vyhlásit osobní bankrot
Pracující fyzické osoby se vystavují hrozící sankci až do výše 100 tisíc korun. Zaměstnavateli pak výrazně vyšší – v případě podnikající fyzické či právnické osobě až 10 milionů korun, minimální pokuta přitom činí 50 tisíc korun.
Zaměstnavateli zároveň bývá doměřen doplatek na daních a pojistném včetně penále.
Švarcsystém jako trestný čin
Pokud zaměstnavatel zkrátil daň či jiné platby ve větším rozsahu, hrozí mu i trestní stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Může přijít i o vyplacené dotace či jinou finanční výpomoc.
Jako obejít švarcsystém
Živnostník s jediným odběratelem je vždy v podezření. Zda bude jeho počínání považováno za švarcsystém, záleží na znění smlouvy i detailech jejího plnění.
Nejjistější cestou, jak se vyhnout podezření, je odvádět práci pro více odběratelů. Odvrátit pozornost případné kontroly mohou i malé zakázky.
Sdílená ekonomika? Jen moderní švarcsystém:
Švarcsystém v mobilu
Aby mohl živnostník fakturovat druhému subjektu za odvedenou práci, musí požívat značnou dávku autonomie, pokud jde o pracovní postup, místo a čas realizace. Smyslem jeho činnosti by měl být výsledek, ne samotná práce. Za kvalitu výsledku nese zodpovědnost.
Důležité je i místo výkonu práce. Pokud se nachází jinde než sídlo zaměstnavatele, zvyšuje to šanci, že vztah jako švarcsystém kvalifikován nebude.
Smlouva o dílo a další
V souvislosti se zastřením faktického pracovněprávního vztahu jinou smlouvou se nejčastěji využívá smlouva o dílo, o obchodním zastoupení, mandátní smlouva, smlouva o zprostředkování, smlouva příkazní či smlouva o obstarání věci.
Dále čtěte:
Jak podat daňové přiznání? 5 kroků, které musíte udělat
Dohoda o provedení práce: od listopadu ji už nemůže mít každý
Daňové změny v roce 2018 ulehčí zaměstnancům i podnikatelům
