Podle výzkumů patří rodina a zdraví mezi dvě nejdůležitější hodnoty v lidském životě. Odborníci na management a personalistiku zase tvrdí, že největším bohatstvím každé firmy jsou lidé - jejich schopnosti, sounáležitost k firmě, produktivita.
Mnohé příklady z praxe světových firem dokládají, že „zdravotní“ benefity se zpravidla vyplatí oběma stranám: firmě i pracovníkům
Uvádí se ale také, že nejlepší zaměstnanec je zdravý zaměstnanec.
Zájem firmy a jejích pracovníků by měl být totožný - péče o zdraví. Na ni pak lze zaměřit i část zaměstnaneckých výhod.
K dokonalé zdravotní pohodě Životní styl, který vytváří optimální fyzickou, psychickou a sociálně komunikativní kondici, je založen na preventivní investici do vlastního zdraví. Lze tak překonávat rizikové faktory, které jsou příčinou většiny nemocí a mnoha předčasných úmrtí. Rizika spočívají především ve špatné výživě, kouření, psychických stresech, nedostatku pohybu, pití alkoholu, přejídání, ekologii, nehodách… Podle průzkumů Světové zdravotnické organizace (WHO) ovlivňuje zdraví obyvatelstva zdravotnický systém pouze z 15-20 %. Na vrub dědičnosti jde asi 10 % a zbývajících 70-75 % ovlivnění zdraví má každý z nás ve svých vlastních rukou. Zde je také těžiště práce odborníků na životní styl, protože se tu dá nejvíce napravit. Větší firmy mají vlastní časopisy o životním stylu, podporují své zaměstnance proplácením nákladů na psychosomatickou péči o zdraví. Tyto firmy uvádějí snížení nemocnosti o 14-80 procent. Součástí center zaměřených na preventivní programy pro podporu zdraví je také diagnostika zdravotního stavu. Vždyť každý řidič také nechá své auto prohlédnout, pokud se mu zdá zvuk motoru podezřelý. Ví, že odklad takové prohlídky znamená riziko zničení určité části vozu, a tím následné zbytečné finanční výdaje. Ideální by bylo, kdyby se člověk choval ke svému tělu tak jako řidič ke svému autu. V kulturně vyspělých zemích přispívají také zdravotní pojišťovny na proplacení preventivních programů, protože mají přesně zjištěno, jak se jim tyto investice vrátí. Návštěvník takového centra zaměřeného na podporu zdraví se chce nejen dobře cítit, ale i dobře vypadat. Najdeme zde proto odborníky na ozdravné programy s cílem zlepšit nejen tělesnou i duševní kondici, ale také saunu s odpočívárnou, solária, kadeřnictví, kosmetický salon, pedikúru, někdy bazén, páru, tělocvičny pro aerobic a skupinové i individuální cvičení. Kdo chce mít pořádné svaly, najde posilovnu s rozmanitým vybavením pro tvarování jednotlivých svalových partií.
Fit je víc než být zdravý
Dobrou kondici tvoří nejen síla, ale i obratnost, vytrvalost, rychlost, pružnost a patřičná motivace či vůle. Každý den potřebujeme k běžným činnostem jednu nebo více těchto složek. Být fit je něco jiného než jen být zdravý. Ne každý, kdo se cítí zdravý (není nemocný), je schopen běhat, plavat, nezadýchávat se při rychlé chůzi do schodů či cvičit určitou dobu. Jestliže celosvětová křivka vývoje společností stoupá prudce vzhůru, u nás je ještě strmější, a to zvláště v posledních třinácti letech. Ekonomické, technické i společenské změny, které dříve trvaly celá staletí, probíhají stále rychleji. Lidský organizmus se jim přizpůsobuje pouze zdánlivě. Ve skutečnosti nemá šanci překonat všechny každodenní problémy a stresy bez vlastního rozhodnutí být fit.
Různé formy podpory
Jak se s těmito problémy vyrovnat? Najít a dopřát si chvilku pohody doma i v přírodě, neotravovat si organizmus drogami všedního dne, dobře spát a s mírou jíst, naučit se relaxovat a najít si ve svém okolí centrum pro podporu zdraví. Pro podniky, které chtějí zůstat na špičce své specializace, se vyplatí podporovat zaměstnance při pravidelném využívání nabídky preventivních programů. Způsoby podpory jsou různé - od formy příspěvku z prostředků určených pro sociální programy po výstavbu vlastního rehabilitačně-relaxačního zařízení. Může to být volný vstup pro zaměstnance do fitcentra, zajištění hodin pro návštěvu bazénu či sauny, ale také třeba pravidelná docházka maséra přímo na pracoviště. Možné je ale také organizovat některé podnikové soutěže či akce ve volném čase - třeba podnikovou ligu stolního tenisu či víkend na kole. Nápaditosti se meze nekladou. Zavedení speciálních cvičebních programů pro zaměstnance s průběžnou diagnostikou jejich zdravotní kondice patří k nalezení společného místa, ve kterém se stýkají cíle podniku a zaměstnanců.
Program rehabilitační péče
Pracovní neschopnost z důvodů nemocí pohybového ústrojí představuje v rámci celkové pracovní neschopnosti druhé místo a je velkým zatížením jak pro zaměstnavatele, tak pro nositele postižení. Není ani divu, vždyť naše tělo se změnilo velmi málo v porovnání s vývojově primitivním člověkem, zatímco náš životní styl se změnil podstatně. Práce je mnohem méně fyzicky náročná a zvláště v některých profesích chybí pohyb a fyzická námaha. S „nečinností“ 20. století jsme se ještě nedokázali vypořádat. Všichni se sedavým zaměstnáním mají několik stále se opakujících zdravotních potíží, jakými jsou funkční poruchy hybného aparátu, onemocnění kardiovaskulárního systému, syndrom karpálního tunelu, lymfatické potíže, deformace nohou (ploché nohy a potíže s tím spojené), bolesti hlavy způsobené kontrakcemi svalstva hlavy a krku, potíže s trávením (zácpa, obezita, nechutenství…). Onemocnění, které se objevilo v zemích, kde jsou počítače již dlouho běžnou pracovní pomůckou (Austrálie, Velká Británie), je důsledkem akumulace dlouhých chvil strávených u počítače. Již v roce 1985 bylo popsáno jako „nejvážnější nemoc z povolání“, přičemž se hovoří zejména o čtyřech oblastech, kde se projevuje:
* oči - zhoršení zraku, bolesti hlavy, podráždění a pálení očí,
* stres - počítač umožňuje zvyšovat pracovní tempo, vyvolává pocit izolace, nahrazování fyzických pracovních procesů duševními, požadavek na vyšší soustředění,
* syndrom karpálního (zápěstního) tunelu - způsobený nadměrným zatěžováním určitých svalů a šlach, obzvláště v zápěstí, na pažích a na krku. Důsledkem je zánět šlach a jejich synoviálních pochev, stlačování nervu medianus s jeho zanícením,
* vliv ergonomických (ergonomie je obor zkoumající vztahy mezi člověkem a technickými systémy, které vytvořil - pozn. red.) pomůcek na pracovišti - například výška pracovního stolu a židle, sedací klíny, podložka pod nohy, pohyblivé podpěry předloktí, oslňování jiným osvětlením, poloha obrazovky a klávesnice, záření, hluk.
Vhodnou prevencí a profylaxí (tj. předběžnou ochranou proti nemoci) lze podle všeobecných statistik docílit podstatného snížení výskytu obtíží, a tím docílit značného ekonomického efektu. Firma si může za pomoci odborníků vytvořit program zdravotní péče pro zaměstnance, který pomůže předcházet výše uvedeným problémům. Jeho součástí mohou být pravidelné přestávky, speciální cvičení, podchycení varovných příznaků. Pro zaměstnance může být zajištěna například i poradenská činnost v oblasti výživy, funkční testy hybného systému či různé masáže.
Šéf šel příkladem
Zdravotní program lze ve firmě prosadit i méně formální cestou. John Harris, ředitel americké firmy Harris Health Trends a konzultant v oblasti zdraví, například praktikuje zajímavý neformální postup ke snižování váhy svých manažerů. Sdělí jim, že se chystá zhubnout a pozve je, aby hubli s ním. Kdo zhubne v jednom týdnu nejvíc, vyhraje následně zdravý oběd. Harris je dále zastáncem cvičení, a proto svým zaměstnancům zakoupil krokoměr s tím, aby na něm v práci denně ušli deset tisíc kroků.
Výsledkem je vyšší produktivita
Společnost Highsmith sídlící ve Wisconsinu se na počátku devadesátých let potýkala s vysokými absencemi zaměstnanců vedoucími k vysokým nákladům na zdravotní pojištění. Krizovou situaci se management této firmy dodávající vybavení do škol a knihoven rozhodl řešit zavedením zdravotního programu, péče o fyzické i psychické zdraví svých dvou set zaměstnanců. Program společnosti Highsmith se ukázal být velice úspěšný. Jeho základem se stala každoroční prohlídka zaměstnanců, při níž je každému z nich změřen krevní tlak a obsah cholesterolu v krvi, zkontrolováno dýchání a psychický stav. Pak následují individuální prohlídky v závislosti na věku a pohlaví zaměstnanců. Firma svým zaměstnancům dále nabízí hodiny aerobiku, zdravé potraviny v prodejních automatech nebo konzultace k problémům řešení konfliktů na pracovišti. Kýženým výsledkem je pro ni vyšší produktivita.
Několik tipů pro zavedení firemního zdravotního programu:
* Zajistěte si podporu nejvyššího vedení.
* Jmenujte zdravotní tým, který bude mít nad programem dohled.
* Sesbírejte potřebná data o zdraví zaměstnanců.
* Vytvořte jednoduchý plán a jednoduché cíle.
* Zvolte vhodný způsob realizace programu.
* Vytvořte prostředí podpory zdraví.
* Pozorně hodnoťte výsledky.
