Co nevíte o EU?

12. 5. 2003

- VolejteSpeciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.

- Volejte

Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz

Otevírací doba

* Budou muset být obchody po našem vstupu v neděli zavřené, protože to nařizuje EU?

Ne. Tento mýtus vychází z toho, že právě v těch státech EU, které sousedí s Českou republikou, platí omezení prodeje večer, v noci a ve dnech pracovního klidu. Na omezení prodejní doby tlačí v Rakousku a v Německu zejména odbory. Žádné evropské předpisy pro prodejní dobu však neexistují a záleží na každém státě, jak tuto věc upraví. V některých zemích umožňuje zákon, aby prodejní dobu regulovaly regionální nebo dokonce místní samosprávy - v jednom městě tedy může být v neděli otevřeno, v sousedním ne. Tak je tomu například ve Velké Británii. Z evropského pohledu souvisí otvírací doby obchodů jen s místním trhem, nikoliv s trhem EU. Mají-li tedy všichni obchodníci v místě rovné podmínky, pak je vše v pořádku. V ČR se žádné omezení otvírací doby nepřipravuje.

Orgány EU

* Jaké orgány rozhodují v Evropské unii a co je jejich úkolem?

Základními orgány s rozhodovacími pravomocemi v EU jsou Evropská rada, Rada ministrů, Evropský parlament, Evropská komise a Evropský soudní dvůr. Evropská rada vznikla jako jedna z posledních institucí EU. Jejími členy jsou hlavy států nebo premiéři vlád členských zemí a předseda Evropské komise. Rada se schází nejméně dvakrát ročně v různých místech, většinou v zemi, která v té době předsedá Radě EU. V rámci Evropské rady se dělají základní politická rozhodnutí, jsou řešeny závažné politické problémy a určovány nové směry evropské integrace v rámci Evropské unie. Velmi podobně zní také název jiné instituce. Jde o Radu ministrů, neboli také Radu EU, kterou tvoří ministři vlád členských zemí. Scházejí se vždy podle projednávané problematiky. Rada představuje hlavní rozhodovací orgán EU, společně s Evropským parlamentem schvaluje komunitární legislativu. Radě EU předsedá vždy jedna členská země, a toto předsednictví se střídá vždy po šesti měsících. V současné době předsedá Řecko, od července ho nahradí Itálie. Typický národní charakter má Evropský parlament. Zasedají v něm volení zástupci ze všech členských zemí a je rozdělen podle politické, nikoli podle státní příslušnosti. Považuje se za ochránce občanských zájmů a podílí se na legislativní činnosti EU. Má velmi širokou pravomoc při schvalování rozpočtu EU, schvaluje také smlouvy o přistoupení nových členů. Evropský parlament se schází v Bruselu, Lucemburku i Štrasburku. Zcela nezávislý kolektivní orgán, který zastupuje zájmy EU, se nazývá Evropská komise. Skládá se z 20 komisařů jmenovaných po dohodě mezi členskými státy. Celá Komise musí být ve funkci schválena Evropským parlamentem. Evropská komise sídlí v Bruselu a jejím úkolem je podávat legislativní návrhy a bdít nad dodržováním práva v Evropské unii. Soudním orgánem EU je Evropský soudní dvůr, který tvoří 15 nezávislých soudců a devět generálních advokátů. Zasedání soudního dvora se konají v Lucemburku. V rámci EU existují ještě další orgány, jako je Evropská centrální banka, Evropská investiční banka a Evropský účetní dvůr. Radě EU a Evropské komisi pomáhají v práci poradní orgány jako jsou Hospodářský a sociální výbor a V ýbor regionů.

* Kolik poslanců bude mít Česká republika v Evropském parlamentu?

Pokud ČR vstoupí do Evropské unie 1. května 2004, pak se už v červnu příštího roku zúčastníme voleb do Evropského parlamentu. Budeme v něm mít 24 poslance. Každý z nich může kandidovat v tomto orgánu na jakoukoli funkci, třeba i na předsedu. Záležet bude pouze na kvalitách našich zákonodárců, na tom, jestli získají důvěru kolegů z ostatních zemí, zda se předsedou jediné přímo volené instituce EU stane občan České republiky.

* Bude Evropská komise ovlivňovat rozhodnutí našich výkonných institucí?

Ano. Úlohou Evropské komise je „dohlížet na smlouvy“, je vlastně neoficiální vládou Unie. Dohlíží na dodržování práva, smluv a rozhodnutí orgánů Evropské unie. Pokud dojde k jejich porušení, může podat na členský stát nebo subjekt společenství žalobu k Evropskému soudnímu dvoru, což se také často stává. Tímto způsobem Evropská komise nepřímo ovlivňuje rozhodnutí národních institucí členských zemí.

Pozice Česka v Unii

* Jakou pozici bude mít ČR v Evropské unii?

Evropská unie byla založena na základě rovnosti. Hlas všech jejich členů má stejnou váhu a názory jsou respektovány bez ohledu na velikost země. Tento princip bude dodržován i v nové, rozšířené Evropské unii. Například velikost naší země s deseti miliony obyvatel nebo Slovinska se dvěma miliony obyvatel nebude v Unii nijak znevýhodňovat. Evropské instituce jsou vybudovány tak, aby odpovídaly relativnímu počtu obyvatel v jednotlivých členských zemích. Uspořádání institucí po rozšíření obsahuje mimo jiné Smlouva z Nice. Například v Evropském parlamentu bude mít Česká republika, stejně jako Maďarsko, které má zhruba stejný počet obyvatel, 24 poslance. Pro srovnání například Irsko má nárok na 13 křesel, Rakousko na 18 a pro Slovensko se počítá se 14. Dalším příkladem je Rada ministrů, která určuje politiku a směřování EU a která rozhoduje kvalifikovanou většinou. Každé zemi je přidělen počet hlasů v závislosti na počtu obyvatel. ČR bude mít 12 hlasů, stejně jako Maďarsko, Švédsko nebo Řecko. Pokud jde o komisaře, každá země bude mít jednoho, bez ohledu na svou velikost. To znamená, že Malta bude mít svého komisaře, stejně jako například Německo.

Euroúředníci

* Kolik úředníků zaměstnává Unie?

V Bruselu, Štrasburku a Lucemburku pracuje kolem 25 000 evropských úředníků. Nejvíce jich zajišťuje chod Evropské komise, další pracují pro Evropský parlament, Evropský soudní dvůr a další instituce. Značnou část úředníků přitom tvoří překladatelé a tlumočníci. Pro srovnání: Česká republika má asi 80 000 úředníků veřejné správy. Stesky na přebujelou byrokracii provázejí každý systém, který administrativu vyžaduje. U evropských institucí se často kritizují přísná pravidla, která je nutno dodržet při psaní projektů ucházejících se o peníze ze společné pokladny. Pravidla mají ale usnadnit jednotný způsob zpracování a umožnit kontrolu správného využití přidělených prostředků.