VolejteSpeciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.
Volejte
Speciálně pro Profit připravují experti ministerstva zahraničních věcí odpovědi na složitější dotazy, které nelze zodpovědět telefonicky. Neplaťte drahé analýzy, my vám odpovíme! Volejte 225 010 366 nebo pište na: info-eu@profit.cz Všechny odpovědi otiskneme, najdete je i na www.profit.cz
Zaměstnání
* Jaké pracovní možnosti čekají občany České republiky po vstupu do EU?
Občané EU a jejich rodinní příslušníci mají právo na rovný přístup k pracovním příležitostem ve všech členských státech. Mohou tedy pracovat bez pracovního povolení a za stejných podmínek jako občané daného státu. Občan kteréhokoliv členského státu Evropské unie se může ucházet o práci u kterékoliv firmy či organizace na území jiného členského státu. Výjimkou je zaměstnávání ve veřejné správě na místech, kde se vykonává veřejná moc nebo se chrání základní zájmy státu - např. v armádě, policii, bezpečnostních službách a ve státní správě. Ale v běžné státní správě jsou případy zaměstnávání příslušníků jiných členských států stále běžnější. Těžko lze totiž obhájit názor, že zaměstnáním cizince z jiného státu EU třeba na finančním úřadě dojde k ohrožení veřejné bezpečnosti.
* Budou moci občané ČR po vstupu do Unie pracovat v ostatních členských státech?
EU a ČR se v rámci přístupových jednání dohodly na přechodném období pro volný pohyb pracovníků. Ve státech, které toto přechodné období uplatní, budou moci čeští občané pracovat jako dosud jen na základě pracovního povolení. Toto omezení se však nevztahuje na samostatnou výdělečnou činnost, na podnikání a na studium. Základní přechodné období je stanoveno na dva roky. Toto přechodné období ale členské státy vůbec využít nemusejí a kdykoli mohou svůj trh práce pro české pracovníky otevřít. Již nyní pět členských zemí EU deklarovalo, že plně uvolní svůj pracovní trh ihned od data vstupu ČR do EU. Jde o Velkou Británii, Nizozemsko, Švédsko, Dánsko a Irsko. Očekává se, že trh práce od okamžiku vstupu uvolní i Řecko a v rámci Dohody o Evropském hospodářském prostoru také Norsko. Čeští pracovníci budou tedy moci v těchto zemích pracovat bez omezení již od prvního dne po vstupu. Zmíněné základní přechodné období je ale na druhou stranu možno v odůvodněných případech prodloužit o tři roky a v mimořádných případech o další dva. O pozicích zbývajících členských zemí ČR stále jedná. Čtyři členské země EU - Německo, Rakousko, Belgie a Finsko - sice prohlásily, že zamýšlejí využít národní režim k ochraně svého pracovního trhu, ale tyto země již nyní vůči ČR praktikují poměrně liberální režim pro udělování pracovních povolení. Je třeba zdůraznit, že se EU zavázala, že budoucí režim přístupu na pracovní trh v zemích EU nebude v žádném případě striktnější, než je nyní. Česká republika bude mít možnost recipročně zpřísnit vstup na svůj trh práce (podmínit zaměstnání vydáním povolení k zaměstnání) občanům těch současných členských států, které neuvolní své trhy práce.
Mzdy
* Jaké můžeme očekávat mzdy po vstupu do EU?
Mzdová úroveň v ČR je výrazně pod úrovní členských států EU, především z důvodu rozdílu cenových hladin (životní náklady jsou u nás znatelně nižší než v EU) a nižší výkonnosti české ekonomiky. Rozdíl se bude postupně snižovat, a to zejména díky zvyšování produktivity práce, posilování koruny vůči euru a následnému zvyšování mezd. Rychlost sbližování nelze v současné době přesněji odhadnout. V ideálním případě by měla průměrná reálná mzda růst asi o 2-5 % ročně. EU také věnuje velkou pozornost zajištění rovných příležitostí a stejných pracovních podmínek pro ženy a muže a zejména odstranění mzdové diskriminace žen. Vyšší mzdy v podnicích s účastí zahraničního kapitálu zůstanou v nejbližších letech zachovány, s postupným sbližováním úrovně české ekonomiky se zahraničím bude docházet k vyrovnávání. Předpovídat vývoj mezd a cen není jednoduché a prognózy odborníků se velmi různí. Z důvodu rozdílu cenových hladin a celkové makroekonomické situace se budou mzdy i výše cen měnit v závislosti na kurzu koruny a následném vývoji inflace.
Malé a střední podniky
* Lze očekávat zvýšení pomoci ze strany EU pro české malé a střední podniky?
Malé a střední podniky mohou očekávat pokračující pomoc ze strany EU. Půjde především o možnost čerpání prostředků ze Strukturálních fondů Unie. Konkrétně se jedná o finance z Evropského regionálního rozvojového fondu. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v současné době připravuje Operační program průmysl a podnikání, který by měl usnadnit přístup malých a středních podniků k finančním prostředkům EU.
* Jaké projekty v rámci pomoci pro sektor malých a středních podniků v současnosti běží a jaké se budou ještě realizovat?
Jde především o programy podpory malých a středních podniků, na které jsou vyčleněny finanční prostředky ze státního rozpočtu. Počet těchto programů se od roku 2003 snížil ze 17 na 11. Česká republika se od konce roku 2002 účastní Víceletého programu pro podniky a podnikání a zejména pro malé a střední podniky, což je komunitární program EU. Tento program by měl fungovat až do roku 2005. Dále je připravena finální verze projektu Posílení a rozvoj malých a středních podniků, který by měl být spolufinancován z prostředků vyčleněných v letošním roce na program Phare. V rámci programu Phare 2002 běží projekt Vytvoření implementační kapacity pro SOP Průmysl.
