Co nevíte o EU? - Volejte

31. 3. 2003

Profit připravuje ve spolupráci s ministerstvem zahraničních věcí poradnu, v níž bude odpovídat na dotazy týkající se Evropské unie. Jde nám o konkrétní dotazy ze všech oborů podnikání, ale i běžného života. Své dotazy posílejte na telefon 225 010 366 nebo e-mailem na: info-eu@profit.

Své dotazy posílejte na telefon 225 010 366 nebo e-mailem na: info-eu@profit.cz Odpovědi najdete v brzké době v Profitu v rubrice EU

Co víza do USA?

V příštím roce mi vyprší platnost víza do USA. Budu potřebovat vízum do USA po našem vstupu do EU?

Mezi ČR a USA existuje ve vízové oblasti již delší dobu asymetrický režim. V roce 1990 byli držitelé cestovních pasů USA osvobozeni od vízové povinnosti pro cesty do 30 dnů, od 1. 1. 2002 mohou v ČR pobývat bez víza po dobu maximálně 90 dnů, pokud účelem pobytu není výdělečná činnost. Pro občany ČR platí pro vstup do USA vízová povinnost. Asymetrický vízový režim je podmínkou pro zařazení ČR do tzv. Visa Waiver Program (výčet zemí je uveden v zákoně, který v USA nahrazuje bilaterální smlouvy o bezvízovém styku). Pro zařazení do Visa Waiver Program je nutné, aby daná země splnila několik kritérií, které bohužel ČR stále nesplňuje. Jde hlavně o počet odmítnutých žádostí o víza v souvislosti s nelegální prací v USA, počet zneužití víz hlavně za účelem nelegální práce, kriminalita s těmito případy spojená apod. S ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci je tendence podmínky pro vydávání víz i pro návštěvníky USA zpřísňovat. MZV ČR nepřetržitě usiluje o zrušení víz pro české občany pro cesty do USA. Rozhodnutí o zrušení vízové povinnosti pro občany cizích států však spadá plně do kompetence příslušných úřadů USA a vychází ze státní suverenity USA a kritérií, stanovených americkými předpisy. Ve vízové oblasti jsou pro USA partnerem vždy jednotlivé členské státy EU, nikoli EU jako celek. Členství v EU tedy není pro občany členských zemí zárukou bezvízového vstupu do USA (např. občané Řecka podléhají nadále vízové povinnosti). Přistoupení ČR k EU může být v USA považováno za pozitivní signál a může vést k přehodnocení dosavadního postoje USA, nezakládá však povinnost USA umožnit bezvízový vstup a pobyt občanů ČR, resp. občanů členských států EU, na svém území. Z výše uvedeného vyplývá, že i po vstupu ČR do EU budou muset být občané ČR při cestách do USA vybaveni vízem.

Co cla a DPH?

Dovážím zboží z různých členských států Evropské unie (Německa, Rakouska, V. Británie). Kde a jak budu platit clo? Jak to bude s DPH po našem vstupu do EU?

Členské státy EU v rámci jednotného vnitřního trhu uplatňují vůči sobě navzájem nulovou celní sazbu. Znamená to, že po vstupu ČR do EU nebudou muset domácí importéři platit clo při dovozech ze zemí Unie. Po vstupu ČR do EU se za dovoz a vývoz budou považovat pouze transakce uskutečněné se subjekty ze zemí mimo EU, tedy z tzv. třetích zemí. Obchodní operace uskutečněné mezi členskými státy EU se budou považovat z pohledu DPH za vnitrospolečenské dodání či pořízení zboží. Obecně lze říci, že, pokud jde o transakce mezi členskými zeměmi EU, bude nadále osvobozeno od daně s nárokem na odpočet pouze dodání zboží do jiného členského státu pro plátce DPH v tomto jiném členském státě. V ostatních případech bude dodání zboží podléhat dani z přidané hodnoty v České republice. Naopak, pořídí-li plátce DPH zboží z jiného členského státu, bude tato operace podléhat dani z přidané hodnoty v tuzemsku a plátce bude povinen přiznat a zaplatit z této operace daň z přidané hodnoty. Z tohoto obecného pravidla existuje několik výjimek, např. dodání formou zasílání zboží či operace s dopravními prostředky, při jejichž zdanění se postupuje odlišně.

Jaká je platnost ŽL?

Bude živnostenský list vydaný v ČR před vstupem do EU na průvodcovské služby platit na území celé Unie po našem vstupu do EU?

Živnostenské listy jsou doklady vnitrostátní povahy, dokládající způsobilost k výkonu určité živnosti na území ČR, příp. v rámci volného poskytování služeb i v podmínkách EU. (V EU jsou v souladu se směrnicemi o obecném systému vzájemného uznávání definována tzv. regulovaná povolání a kvalifikace.) Platí ovšem podmínka, že se nejedná o trvalé usazení se v cizím členském státě EU, ale pouze o přeshraniční poskytnutí služby. Bude-li občan ČR chtít po vstupu do EU za těchto předpokladů trvale vykonávat určitou, u nás zákonem regulovanou živnost, bude mu v členských státech EU kvalifikace získaná v ČR plně uznána. Ve státě EU, v němž bude chtít občan ČR působit, si pouze nechá vystavit lokální povolení k podnikání.

Jsou daně v EU jednotné?

Jaká je situace ohledně daní v jednotlivých zemích EU v současnosti a jsou výše daní ve členských zemích shodné, či nikoli?

Každý členský stát musí mít svůj právní řád v souladu s právními předpisy EU, a to samozřejmě i v oblasti daní. Harmonizace v daňové oblasti se týká především nepřímých daní, tedy DPH a spotřebních daní. Přímé daně jsou převážně ponechány v pravomoci členských států. Směrnice ES v oblasti daní obsahují jednak obligatorní, tedy povinná ustanovení, které musí každý členský stát převzít do svého právního řádu, jednak ustanovení fakultativní, nepovinná, u nichž je členským státům ponechána volba, zda je ve svém právním řádu promítnou či nikoli. Sazby daní se v členských státech EU liší. U spotřebních daní jsou však stanoveny minimální sazby na jednotlivé komodity, kterých musí každý členský stát dosahovat. U DPH je pak stanoveno, že každý členský stát může mít jednu základní sazbu DPH, která nesmí být nižší než 15 % a nejvýše dvě snížené sazby DPH, které nesmí být nižší než 5 %.

Jaké daně po vstupu?

Jaké změny lze očekávat v oblasti daní po našem vstupu do Evropské unie?

V Evropské unii jsou předmětem harmonizace především nepřímé daně - daň z přidané hodnoty a spotřební daně, neboť ty přímo ovlivňují volný pohyb zboží a služeb v rámci Jednotného vnitřního trhu Evropské unie. Pokud se chce stát ČR členem EU, musí přizpůsobit své právní předpisy, tedy i daňové, předpisům platným ve společenství. Oblast přímých daní je v Evropské unii ponechána z převážné většiny v pravomoci členských států a harmonizace zde nedosáhla většího stupně. Výjimkou je např. oblast zdanění mateřských a dceřiných společností z různých členských států daní z příjmů. Zde se uplatňuje společný systém tak, aby bylo zamezeno dvojímu zdanění dividend při převodu zisků z dceřiné na mateřskou společnost. Také pro oblast fúzí, rozdělení, převodů majetku a výměny podílů na obchodních společnostech z různých členských států byla přijata společná úprava jejich zdanění daněmi z příjmů tak, aby byla odstraněna omezení bránící těmto operacím, která vyplývají z daňových předpisů členských států. Rovněž tyto společné postupy budou převzaty do českého právního řádu.