Po přesvědčivém vítězství černých (CDU/CSU) a především liberálů (FDP, tzv. žlutí) v národních volbách a zároveň též díky jasné většině v druhé komoře parlamentu má Německo alespoň do května příštího roku jasné rozdělení sil. Jedním z nejdůležitějších témat v příštích čtyřech letech bude energie, dokonce se uvažuje o samostatném ministerstvu.
Je možné, že povolená doba činnosti německých jaderných elektráren, a to především těch, jejichž činnost měla být v následujících čtyřech letech zastavena, bude i přes opozici napříč politickým spektrem rozšířena.
Očekává se zároveň, že boom německé fotovoltaiky bude zčásti omezen a že se sníží výkupní ceny, přičemž i současná vláda uznává ekonomicky silnou pozici Německa na světovém trhu v oblasti obnovitelných zdrojů. Pro české developery ve fotovoltaice to může znamenat, že bude k dispozici více solárních panelů (což od léta začal být v současném boomu problém), ale zároveň hrozí, že bude český regulátor podle německého vzoru prosazovat větší snížení výkupních tarifů než podle současné legislativy.
I když krize ještě neskončila, nelze očekávat větší záchranné akce typu Opel, přičemž ani v případě této společnosti ještě není vše rozhodnuto. Bez sociálních demokratů ve vládě bude mít kancléřka Merkelová značnější obtíže odůvodnit větší investice německého státu do ne příliš životaschopných podniků, a především pak bude záležet na tom, jakou pozici bude mít současný ministr ekonomiky Guttenberg a zda se spojí s liberálními silami.
Přestože je kancléřka Merkelová často označována jako skrytá sociální demokratka, je možné očekávat menší reformy pracovních zákonů. Liberálové slíbili ve svém volebním programu změnit zákon na ochranu před výpovědí, a to konkrétně tak, že se minimální počet všech zaměstnanců v podniku navýší ze současných 10 na 20 a že se ochrana před výpovědí nebude vztahovat na pracovní poměry, jejichž délka trvání nedosáhla dvou let. Nicméně strana levice už oznámila pokus o politické stávky, které dosud v Německu nejsou povoleny, ale podle všeobecných přesvědčení se na modelu německého sociálního smíru nebude nic podstatného měnit.
Rozhodující bude daňová politika. Německu vznikly obrovské dluhy z důvodů podpor bank, které skončily s ekonomickým převzetím Hypo Real Estate AG, a programů, jako je např. šrotovné. Liberálové i kolegové z bavorské CSU, prohlásili, že mají v úmyslu snížit daňovou zátěž podniků a středního stavu. Dá se tedy předpokládat, že stejně jako v České republice dojde k navýšení DPH a také spotřebních daní. Diskuze o mýtném i pro menší vozidla se bude dále rozvíjet, neboť skutečnost, že Němci jezdí auty s podstatně menší spotřebou, snížila částku, kterou může stát získat pro svůj příjem.
Důležité pro české podniky je, že protekcionistická opatření jsou podstatně hůře prosaditelná v koalici s liberály než se sociálními demokraty. Avšak zvlášť bolestivým faktem pro Českou republiku zůstává, že volný pohyb placených sil zůstane skutečně až do konce dubna 2011 omezen. Na druhé straně by to nemuselo pro Česko představovat takový problém, neboť v praxi budou německé úřady vůči Čechům spíše velkorysé.
I vzhledem ke skutečnosti, že 30 procent tuzemského exportu směřuje do Německa, zůstává však zásadní otázkou, zda bude ekonomický růst v SRN rychlejší. Nové německé vládě lze tak ze strany České republiky jen přát, aby její plány k překonání krize byly úspěšné.
