Nové a zatím stále ještě spíše stamilionové než miliardové investiční skupiny otevírají nové možnosti středním podnikům, které narazily na meze svého růstu a pro další expanzi potřebují spojenectví s dalšími podobnými či blízkými firmami, ale nejsou té velikosti, že by zajímaly PPF, Pentu nebo EPH.
Doba levných peněz vytváření těchto průmyslových fl otil přeje a hlavně pro takovou expanzi nyní lze nalézt lidi, kteří často sbírali zkušenosti u gigantů a nyní chtějí udělat svou vlastní pořádnou ránu, a jejich spojení s původem garážovými průmyslníky je z tohoto pohledu zcela logické. V Euru jim držíme palce.
Velmi podstatné z tohoto pohledu bude to, jak se bude dařit našemu jednoznačně nejpodstatnějšímu obchodnímu partnerovi. Odchod Angely Merkelové, jedněmi milované, druhými nenáviděné kancléřky, povede bezesporu ke změně politické rovnováhy v Německu, a proto stojí za to přečíst si rozloučení s Mutti Angelou od Jana Brože. Je zjevné, že CDU se nyní může vydat s novým vedením dvěma směry. Buď refl ektuje důsledky posunu strany v posledních letech silně doleva z pravého středu, což vedlo k dlouhému držení moci, protože se dařilo luxovat hlasy sociálních demokratů – a prostor napravo pak začala úspěšně zaplňovat AfD –, a zkusí návrat tam, kam patří. Nebo bude v merkelovské politice pokračovat. To znamená nevyhnutelně polarizaci společnosti v podobě posilování AfD napravo a Zelených nalevo. A to není nic, z čeho bychom mohli mít radost. Nárůst politického napětí a otázka přežití nemilované vlády do dalších voleb není pro sousední ekonomiku nic povzbudivého.
A to je o dost důležitější než svéráz národního prezidenta, jímž se můžeme bavit takřka den co den. Státní vyznamenání pro byznysového dobrodruha Pavola Krúpu a skutečného miliardáře a Krúpova vodiče, mečiarovského privatizátora Milana Fiľa, je opravdový politický bizár.
A má i prapodivné souvislosti, které o našem prezidentovi nic pozitivního nevypovídají a o nichž se rovněž můžete dočíst v tomto vydání.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
