Co strany chystají pro podnikatele

29. 5. 2006

VOLEBNÍ PROGRAMY Show, kterému nechybí pečená kuřata ani pár facek. Předvolební diskuze politiků či hesla na billboardech připomínající besídku zvláštní školy. Sliby. Co s tím? Chce to dát si tu práci, svléknout šaška z barevných hadříků a hledat to rozumné. V některých volebních programech to totiž kupodivu je.

VOLEBNÍ PROGRAMY

Show, kterému nechybí pečená kuřata ani pár facek. Předvolební diskuze politiků či hesla na billboardech připomínající besídku zvláštní školy. Sliby. Co s tím? Chce to dát si tu práci, svléknout šaška z barevných hadříků a hledat to rozumné. V některých volebních programech to totiž kupodivu je. Profit zjišťoval, co nabízejí politické strany podnikatelům.

Poslední odhady možných výsledků voleb naznačují téměř stejný počet hlasů pro dvě nejsilnější strany, tedy ODS a sociální demokraty. Týden před volbami do Poslanecké sněmovny se jejich souboj vyrovnává. Otázka, kdo sestaví novou vládu, případně jaké strany v ní zasednou, tedy zůstává stále otevřená.

O vítězi voleb se tedy rozhodne mezi ODS a ČSSD. Vedle těchto dvou stran mají šanci získat křesla ve sněmovně už jen komunisté, lidovci a zelení. Počet nerozhodnutých voličů se přitom s blížícími se volbami nesnižuje. Pouze třetina voličů ví, kterou stranu zvolí. Další přibližně třetina si stranu bude teprve vybírat. Podle analýzy společností Median a Gabal Analysis and Consulting také mezi voliči mírně stoupá pocit bezradnosti a nejistoty.

SLIBY SE BUDOU REDUKOVAT

Výsledek voleb tedy ještě zdaleka není jasný, to je jedna věc. Žádná ze stran nezíská zřejmě takový počet hlasů, aby se obešla bez koalice, to je věc druhá. Sliby se tedy budou redukovat, ostatně na to je český volič už zvyklý. Nicméně ve volebních programech jsou výrazné rozdíly, jichž by si právě živnostníci a menší střední firmy měli všímat.

Velmi výrazná propast zeje v daňové politice. Vedle příznivého návrhu ODS o jednotné a nízké patnáctiprocentní dani z příjmu a DPH stojí skálopevný slib sociálních demokratů nynější úroveň daní neměnit, ale i avízo komunistů o zvyšování přímých daní. Naproti tomu všechny strany chtějí to, co bude asi tisíckrát náročnější než rozhodnutí o změně daní, a sice zjednodušení našeho komplikovaného a nepřehledného daňového systému.

Ještě zajímavější a variantnější jsou názory stran na míru podílu státní administrativy na chodu naší ekonomiky. Podle komunistů je státní kontrola zapotřebí a daně se platit musí. Ani sociální demokraté nechtějí příliš odstraňovat vliv státních úředníků, naopak některé daně by ještě přidali. Slibují sice snížit administrativu pro živnostníky, ale klidně by přidali daň z majetku a třeba i příplatek pro státního úředníka za rychlé vyřízení agendy.

VZNIKNE I MINISTERSTVO PRO RODINU?

Všechny strany se vedle daní výrazně zabývají rodinnou a sociální politikou. Vyšší dávky na děti, vyšší mateřská, podpora služeb aupair. A nejen u manželských párů, ale i těch „nesezdaných“. Mnohé v tomto směru možná překvapí velmi vstřícný program křesťanských demokratů, slibujících i vznik ministerstva pro rodinu. Většina stran avizuje zjednodušení sociálních dávek a snížení odvodů na sociální a zdravotní pojištění. A také příznivou bytovou politiku se státními dotacemi a zasazením se o pětiprocentní DPH na bytovou výstavbu. Kupodivu po letech přehlížení si strany všimly i potřebné důchodové reformy, pravda, každá po svém.

Takže půjde především o to, na čem se budoucí koaliční strany dohodnou a jak moc budou muset svoje sliby redukovat. Ostatně v leckde nadsazených slibech to je už započítáno. Nejdůležitější bude, jak to vše ustojí česká ekonomika.

Nižší sazby i daň z luxusu

ODS svým voličům slibuje zavedení jednotné 15procentní daňové sazby pro fyzické a právnické osoby. Sazba se má týkat i daně z přidané hodnoty, kterou tak chce strana snížit o necelou pětinu. Spolu s tím ovšem slibuje, že nezdraží základní potraviny ani léky, na které chce s Bruselem vyjednat zavedení nulové sazby.

Jistě na první pohled lákavý je slib daňových prázdnin pro každého živnostníka na jeden rok, které si bude moci vyčerpat v některém z let volebního období 2006 až 2010. Ovšem pozor - jen pokud se na daný rok zřekne nároků na sociální příjmy.

ODS rovněž slibuje zrušení minimálního základu daně a tolik diskutovaných povinných registračních pokladen. Živnostníci také zřejmě přivítají slib zrušení zákazu práce na dohodu, tedy takzvaného švarcsystému. Občanští demokraté hodlají prosadit vyšší limit pro povinnou platbu DPH. Dále chtějí zavést jedno místo pro výběr daní, zdravotního i sociálního pojištění. Součástí zjednodušení systému by mělo být i zrušení „nespravedlivých“ daní, jako jsou darovací, dědické, daň z převodu nemovitostí nebo z kapitálových příjmů a z úroků. Tedy těch, které se platí z příjmů, které už byly jednou zdaněny.

STEJNÉ DANĚ, MÉNĚ PAPÍROVÁNÍ

ČSSD trvá na zachování stávající progresivní daně z příjmu fyzických osob a DPH. V jejím programu nejsou konkrétní návrhy na snížení daně z příjmu ani DPH. Podnikatelé ovšem přivítají především jejich slib dál rozšířit možnosti použití daňových paušálů.

Sociální demokracie slibuje snížení administrativy při styku se státní sférou. Chce sjednotit platby daní, sociálního a zdravotního pojištění, zabezpečit propojení jednotlivých izolovaných registrů veřejné správy a zavést centrální kontaktní místa, zjednodušit elektronickou komunikaci mezi podnikateli a finančními úřady prostřednictvím daňového portálu.

Proti trendu snižování administrativy jde ovšem jejich další návrh, a to zavést majetková přiznání. Trvají rovněž na uzákoněném zavedení registračních pokladen. Mimořádně zajímavým je návrh zavést legální platby místo „korupčních obálek“ pro expresní vyřízení některých požadavků na veřejnou sféru.

KDU-ČSL chce postupně snižovat daň z příjmu až na 19 procent v roce 2010 s tím, že ze základu daně si bude možné odečíst zhruba sto tisíc na osobu a po 30 tisících na manželku a rodinu s dětmi. Ti, kdo si ročně vydělají více než 750 tisíc korun, by z částky nad tuto hranici platili daň 25 procent.

Změny navrhují lidovci i u DPH, a to snížení základní sazby na 18 procent v roce 2007 plus postupné zvyšování pětiprocentní sazby až na devět procent v roce 2010.

PLAŤTE ZA LUXUS NEBO ZA SUROVINY

Komunisté chtějí zvýšit přímé daně a také povinnost prokázat původ velkého majetku. Hodlají také zavést daň z luxusu, která by se vztahovala na nákup drahých aut, domů a uměleckých předmětů. Plánují rozšířit rozsah položek zboží a služeb zařazených do snížené sazby DPH.

Zelení slibují provést ekologickou daňovou reformu, kterou charakterizuje přesun od zdanění lidské práce ke zdanění surovin a energií a užití motorových vozidel. Navrhují proto postupný náběh sazby spotřebních daní z uhlí a zemního plynu. Do roku 2012 by tak v cenách těchto energií měly být zahrnuty veškeré škody způsobené emisemi skleníkových plynů, pevných částic, oxidů dusíku a také poškození zdraví, úmrtí, degradace půdy a koroze budov. Výnosy z ekologických spotřebních daní chtějí použít ke snížení povinných příspěvků na zdravotní a sociální pojištění.

V dopravě panuje shoda

Jsou obory, v nichž jsou postoje jednotlivých politických stran majících reálnou šanci uspět v nadcházejících parlamentních volbách, diametrálně odlišné. Doprava však mezi ně nepatří. Vládní i opoziční strany se shodují na nutnosti urychlit výstavbu dálnic a rychlostních komunikací, hodlají podpořit přesun nákladní dopravy na železnici a zajistit vyšší bezpečnost silničního provozu.

DÁLNICE CHTĚJÍ TÉMĚŘ VŠICHNI

Jednou z priorit ODS je postavit do roku 2010 druhé spojení mezi Čechami a Moravou, tedy rychlostní silnici R35 mezi Hradcem Králové a Olomoucí, respektive Mohelnicí. Tato strana plánuje rovněž zvýšit konkurenceschopnost nákladní železniční dopravy na úkor kamionové, zlepšit kvalitu stávajících komunikací a zajistit vstup soukromých investic do dopravní infrastruktury.

ČSSD má v úmyslu vedle prakticky stejných priorit rozšířit daňovou podporu dopravy zaměstnanců do práce a v rámci modernizace či rozvoje dopravní infrastruktury upřednostňovat trasy podporující dostupnost průmyslových zón a oblastí s vysokou nezaměstnaností. „Naším cílem je preferovat hromadnou dopravu před dopravou individuální a upřednostňovat nákladní kolejovou dopravu a vodní dopravu před dopravou silniční,“ stojí ve volebním programu ČSSD. Cíle lidovců jsou prakticky stejné. Ani plány komunistů v oblasti dopravy se příliš neliší od ostatních stran, snad s výjimkou požadavku podílu na důslednějším rozvoji letectví a kosmonautiky.

KAMIONY TRNEM V OKU ZELENÝCH

Zato Strana zelených si dopravu, zejména silniční, vzala jako „jízdenku do Poslanecké sněmovny“. „Všechny dosavadní vlády téma dopravy podcenily. Silniční doprava ohrožuje naše životy, exhalace překračují normy, trpíme nadměrným hlukem,“ míní zelení.

Jejich absolutní prioritou je výstavba veřejných překladišť (logistických center) pro převedení kamionů na železnici. Chtějí také prosadit zákaz jízdy kamionů o víkendech, důslednější kontrolu přetěžování vozidel či výstavbu nových silnic na úkor dálnic. Zelení by tedy raději investovali do rozvoje dopravy v jednotlivých regionech.

Sociální štědrost nadevše

V sociální oblasti chtějí občanští demokraté voliče nalákat na jednu státem zaručenou měsíční dávku ve výši 6000 korun před zdaněním. Pro každého, kdo pracuje, má být snížena o 15 procent superhrubé mzdy či u živnostníků hrubého příjmu. Zaručený příjem se má vztahovat i na děti, a to ve výši 3600 korun na první a třetí dítě, a 2400 korun na druhé a čtvrté. Tento obnos by si měl každý připočítat ke svému výdělku a následně zdanit. Zatím ani není jasné, zda by tento příjem živnostníci dostávali pravidelně měsíčně, jako tomu má být u zaměstnanců, nebo zda by se „ukládal“ u finančních úřadů a zúčtoval jednou do roka v daňovém přiznání při platbě daně.

Sociální pojištění má být podle ODS sníženo z dnešních 34 procent na 15 procent a zdravotní pojištění ze 13,5 procenta na 10 procent. Odvody z pojištění by rovněž měly být opatřeny stropem, jako je tomu ve většině civilizované Evropy. K tomu nabízí ODS i možnost společného sociálního pojištění manželů, kdy se nárok na plnění ze sociálního pojištění rozloží mezi oba manžele bez ohledu na výši příjmů. Slibuje i zvyšování rodičovského příspěvku, na konci roku 2010 má dosáhnout poloviny průměrné mzdy.

PODPORA PORODNOSTI

Podle sociálních demokratů by stát po volbách zvýšil porodné na 60 tisíc korun za první dítě, 90 tisíc korun za druhé dítě a 120 tisíc za třetí ratolest. Vyplácet by se mělo tři roky po třetinách. Dalším propopulačním opatřením má být navýšení a změna systému dětských přídavků. ČSSD navrhuje, aby se vyplácely až do pětinásobku životního minima, a všem, kdo mají nárok, by se vyplácela stejná částka. Tedy od tisícikoruny pro dítě do 6 let do 1500 korun na studenty mezi 18. a 26. rokem věku.

KOMUNISTICKÉ PRÁVO NA PRÁCI

Komunisté ve svém programu slibují právo na práci a postupné zkracování pracovní doby na 35 hodin týdně při zachování výše platů. Chtějí další posilování role odborů a podnikových rad zaměstnanců. Tuzemské průměrné mzdy hodlají dotáhnout na úroveň v Evropské unii tempem minimálně šest až osm procent ročně, tedy do roku 2010 zhruba o 40 procent. Navrhují zavést institut minimální mzdy ve výši poloviny průměrné mzdy.

RODINNÉ MINISTERSTVO

Lidovci navrhují vznik ministerstva pro rodinu. Na tuto instituci by přešly kompetence, které jsou dnes v oblasti rodinné politiky svěřeny do působnosti ministerstva práce a sociálních věcí, zdravotnictví, školství a spravedlnosti: Chtějí především změnit finanční systém podpory rodiny, který je nyní postaven na státní sociální podpoře, ve prospěch daňových opatření. Plánují daňově podpořit rozšiřování služeb péče o děti - rozvoj mateřských center, systém au pair nebo babysitting. Křesťanští demokraté slibují i zásadní změny ve výši rodičovského příspěvku a výrazné zjednodušení systému sociálních dávek. Navrhují rovněž vytvořit takzvaný rodinný pas, tedy systém rodinných slev uplatňovaných v různých oblastech, např. na nákup spotřebního zboží, služby v oblasti gastronomie, kultury, sportu, cestování a dalších.

Zelení chtějí usilovat o větší dostupnost placeného hlídání dětí nerodičovskou osobou, proto iniciovat novelu živnostenského zákona tak, aby placené hlídání dětí nepodléhalo podmínce pedagogického vzdělání a stalo se volnou živností. Současně navrhují, aby náklady na placené hlídání byly zahrnuty mezi položky odečitatelné od základu daně.

Zemědělství - stejná hesla, jiná náplň

Pouze letmý pohled na obecné priority tedy voliče v oblasti zemědělství nijak nezorientuje. Rozdíly jsou ale již o patro níž, totiž v metodách, jak zemědělský rezort podporovat v praxi. Komunisté mají například ve svém programu „vyhlášení moratoria na přímý a nepřímý prodej půdy cizincům nejméně na 15 let,“ což je v rozporu s podmínkami vstupu republiky do Evropské unie. V jejich programu je i slib „obnovení převahy vývozu zemědělských a potravinářských produktů nad jejich nezbytným dovozem“. Trend je ale právě opačný a bez nějaké formy ochrany trhu nelze očekávat zásadní obrat.

ZDRAŽÍME VÁM NAFTU

Naopak program Strany zelených by přinesl restrukturalizaci zcela zásadní, patrně až neúnosnou. Zemědělský lídr Tomáš Zídek otevřeně hovoří o zdanění neobnovitelných zdrojů energie, akcentu na energetické suroviny a podpoře bioprodukce mimo jiné prostřednictvím programu biopotraviny do škol. Celá řada opatření navrhovaná zelenými nicméně v praxi zdraží zemědělské náklady a ve svém důsledku omezí konkurenceschopnost rezortu jako celku.

Na druhou stranu mají zelení zřejmě nejlépe zpracovanou produkci alternativních energií. Zídek například zcela správně navrhuje jiné než stávající technologie při produkci biolihu a také vytvoření časového harmonogramu při čerpání peněz z evropských strukturálních fondů tak, aby byly peníze využity co nejefektivněji. V souladu s trendy v Unii chtějí zelení cíleně k produkci energií využívat zemědělských a potravinářských odpadů.

TŘI MINISTERSTVA V JEDNOM

Za sociální demokraty mluví především vývoj v zemědělském rezortu za posledních osm let, kdy bylo zemědělství plně pod kontrolou jejich ministrů. Zvláště, když šéf zemědělského parlamentního výboru Ladislav Skopal potvrzuje, že ČSSD by pokračovala ve své dosavadní politice. Sociální demokraté ze všech nejhlasitěji hovoří o maximálním využití sjednoceného fondu pro rozvoj venkova EAFRD, avšak především ve prospěch zemědělství, tedy na úkor obcí. Skopal avizuje také zeštíhlení státní správy, a to ustanovením ministerstva pro venkov, spojujícího v sobě aktivity ministerstev zemědělství, životního prostředí a místního rozvoje.

PAPEŽ SOUHLASÍ S LIDOVCI

Nejen podnikatelský, ale i společenský rozvoj venkova je základním pilířem politiky lidovců. Podle svého lídra Miroslava Kalouska hodlá KDU-ČSL podnítit potřebné aktivity prostřednictvím urychlení prodeje státní půdy a restitučních procesů či posílením peněz na identifikaci pozemků formou pozemkových úprav. Lidovci také hovoří o změně zákona o rozpočtovém určení daní. Chtějí přidat peníze obcím tak, že zruší daně z převodů zemědělské půdy a dotacemi pojištění zemědělských rizik. Program prevence před povodněmi spojují s produkcí biomasy v záplavových oblastech.

Ačkoli všechny strany obecně hovoří o snížení administrativy a byrokracie, má o tomto procesu ucelenou představu patrně jen ODS. Stínový ministr Jiří Papež avizuje totiž nejen systémovou legislativní revizi, ale i restrukturalizaci stávajícího vysokého počtu institucí, které souvisejí se zemědělským rezortem. Také Papež mluví o jediném ministerstvu pro venkov, přičemž pojem rozvoj venkova vnímá nejen jako rozvoj zemědělství, případně zemědělské energetiky. ODS stejně jako lidovci hodlá rušit některé daně spojené se zemědělským podnikáním a obecně výrazně liberalizovat zemědělské podnikání.

Penzijní reforma

Všech pět politických stran se ve svých návrzích na penzijní reformu shoduje na zachování současného průběžného systému jako základního pilíře. Všechny rovněž počítají s individuálním spořením na penzi. Jen dvě z nich - křesťanští demokraté a Strana zelených - ale navrhují to, co může připomínat skutečnou penzijní reformu.

Lidovci počítají se zachováním silné role státního systému důchodového zabezpečení, do kterého by bylo odváděno minimálně 20 procent z vybíraného pojistného. Zároveň by lidé mohli dalších až osm procentních bodů sazby odvádět do soukromých systémů úspor na stáří. Pro ženy s dětmi chtějí zachovat dřívější odchod do penze.

Zelení navrhují systém velmi podobný jako křesťanští demokraté, jen s jiným poměrem rozdělení pojistného mezi dílem odváděným povinně státu (25procentní sazba) a do soukromého spoření (3procentní sazba).

O DŮCHOD SE POSTAREJ SÁM

ODS chce přenést na každého člověka vyšší díl zodpovědnosti za svůj budoucí důchod. Od státu by totiž každý - ročníky 1976 a mladší - měl dostat důchod na úrovni státem zaručeného příjmu. Těmto ročníkům se mají rovněž snížit povinné odvody na pojistné tak, aby jim čistá mzda stoupla o osm procent. Jak kdo s těmito penězi naloží, ovšem ponechávají na rozhodnutí jednotlivce. Stát by měl současně více motivovat lidi ke spoření na důchod vyšší podporou penzijního připojištění a životního pojištění.

Sociální demokracie je ke stávajícím i budoucím důchodcům velmi štědrá. Slibuje pravidelně zvyšovat důchody nad rámec povinné valorizace a takzvaný NDC systém, odrážející výši příspěvků na pojistné do výše budoucího důchodu. Zdrojem udržení vysokých důchodů má být kromě jiného výnos z dividend od společnosti ČEZ a následně z její privatizace. Průběžný systém má pouze doplňovat dobrovolné připojištění, s výhodou možnosti daňového odpočtu.

Komunisté hodlají zachovat dnešní státem garantovaný průběžný systém, možnost dobrovolného spoření na důchod, a také chtějí postupně prodlužovat věk odchodu do důchodu. *

POLITIKA NEBO CHANSONY? Strana zdravého rozumu se zatím „proslavila“ hlavně svým zakladatelem a předsedou - skladatelem pop-music Petrem Hannigem. Jejím lídrem pro nadcházející volby je však známý bojovník proti korupci při veřejných zakázkách Petr Czasch, majitel stavební firmy z Bruntálu. Strana má nyní v provozu dva weby. Na tom starším (www.stranazdravehorozumu.cz) mimo jiné najdete podrobný životopis předsedy strany. „Dnes se již Hannig rozhodně nechce věnovat objevování nových talentů, protože až na výjimky se vděku nikdy nedočkal. Věnuje se zpívání chansonů,“ píše se v něm mimo jiné. Novější web (www.szrozumu.cz) se více zaměřuje na volební program. * EURO ZA PĚT KORUN Strana Folklor i Společnost kandiduje pouze v Jihomoravském kraji. Jako jediná nemá svou internetovou stránku (nebo ji nelze prostřednictvím běžných metod najít). „Chceme přijetí eura ne k určitému datu, ale až po vyrovnání ekonomické úrovně naší země s ostatními zeměmi EU, například jedno euro za pět korun,“ uvádí strana mimo jiné ve volebním programu. Dále požaduje uzákonit povinnost komunikace v českém jazyce ve firmách podnikajících na českém území. * DVACET PROCENT PRO KOALICI Koalice pro Českou republiku sdružuje hned sedm miniaturních neparlamentních stran, mimo jiné také Strany drobných živnostníků a podnikatelů (rozhovor s jejím předsedou jsme přinesli v Profitu č. 10/2006). Jelikož jde o koalici více než čtyř subjektů, musela by tedy pro vstup do sněmovny překonat dvacetiprocentní hranici. „Malý je ten, kdo má jen malý cíl,“ uvádí se na jejím webu. Dalšími členy jsou Demokratická unie ČR, Hnutí na podporu dobrovolných hasičů a dalších dobrovolníků, Klub angažovaných nestraníků, Masarykova demokratická strana, Nezávislá iniciativa a Strana práce.

KDO KANDIDUJE

(seřazeno podle vylosovaných čísel)

1. Strana zdravého rozumu www.szrozumu.cz

2. České hnutí za národní jednotu www.chnj.wz.cz

3. Balbínova poetická strana www.balbinka.cz

4. Liberální reformní strana www.liberalnistrana.cz

5. Právo a Spravedlnost www.pas-strana.cz

6. Nezávislí www.hnutinezavisli.cz

7. Česká pravice (odstoupila) www.ceskapravice.cz

8. Koruna Česká www.korunaceska.org

9. Občanská demokratická strana www.ods.cz

10. Česká strana sociálně demokratická www.cssd.cz