Svět není připraven na skutečně globální pohromu
Dvojí chrlení převrátilo během pár dní kus světa vzhůru nohama. V porovnání s černým peklem, které rozpoutal ropný vrt Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, bylo ještě několikadenní sopečné ticho na evropském nebi úsměvnou kapitolou. Rozsah americké havárie lidé ještě vůbec nedocenili. Představa, že podmořské ložisko bude chrlit svých 800 tisíc litrů ropy denně po celý další rok, je děsivá. A to už pak nebudou v ohrožení jen želvy a aligátoři, ale lidé celého Karibiku… Mexiko, Kuba, Bahamy. Zóna smrti.
Havárie firmy BP, jejíž budoucnost v rubrice What’s Next raději předjímat nebudeme, ukazuje na dvě věci. Člověk stále a dál vrší nezamýšlené důsledky svých činů, a vůbec není schopen svým katastrofám čelit. A to, prosím, protéká jediná „díra“! Podle údajů National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) bylo v roce 2006 jen v oblasti Mexického zálivu 3858 ropných a plynařských plošin… Jak směšně pak znějí slova Baracka Obamy, nejmocnějšího člověka planety a bojovníka proti přírodnímu živlu: „Jakožto prezident Spojených států amerických učiním vše pro to, abychom krizi zvládli.“ Týdeník EURO sestavil přehled katastrof, jež by mohly v budoucnu postihnout USA.
Průmyslové havárie
Nejen úniky ropy do moře, ale též havárie v chemičkách či elektrárnách. I po třiceti letech zůstává mementem pro Ameriku případ z Three Mile Islandu, kde v březnu 1979 málem vybuchl jaderný reaktor. Pár dnů nato vyšel magazín Time s titulkem „Nukleární noční můra“ a s dvojicí chladicích věží z Harrisburgu na obálce. Od té doby se Státy neodhodlaly vybudovat jadernou elektrárnu. Teprve letos v únoru poskytla Obamova vláda záruky osmi miliard dolarů na výstavbu dvou rektorů v Georgii, což bude dle deníku New York Times „první vybudovaná atomová elektrárna v USA od 70. let.“
Hurikány a tornáda
Věčná americká můra. Katrina, Andrew, Ike… To jsou tři nejničivější jména americké historie. Škody? Pěkně popořádku: 81, 41 a 32 miliard dolarů. Hurikány, tropické cyklony ve tvaru obřího víru s charakteristickým okem ve středu, způsobí dle listu The Sunday Times každoročně Spojeným státům americkým škody v průměrné výši deseti miliard dolarů. Není divu, že se nejen tamní vědci snaží těmto přírodním živlům zabránit. Nedávno přispěchal s nápadem, jak chladit svrchní vodu a předcházet vzniku cyklon, též miliardář Bill Gates (EURO 48/2009). Zatím vynález nefunguje, bude-li vůbec někdy; dalším tornádům se USA dozajista nevyhnou.
Zemětřesení a tsunami
V ohrožení je nejen Kalifornie. Vědci předvídají, že otřesy o síle devíti stupňů Richterovy škály jsou v oblasti mezi západním pobřežím USA a Kanadou jen otázkou času. Poslední takové zemětřesení zasáhlo oblast rozhraní dvou tektonických desek asi v roce 1700, předtím kolem roku 1500. „Lidé by měli vědět, že něco takového může nastat,“ řekl Brian Atwater z Americké geologické služby. Souvisely by s tím i vlny tsunami podobné těm slabším, jež se přehnaly přes Havaj v dubnu 1946. Zahynulo 159 lidí. Podle serveru LiveScience.com by jen vodní smršť v oblasti Los Angeles zničila majetek o hodnotě 42 miliard dolarů.
Výron supersopky
Nečekaným útočníkem, který nejenže zastaví lety aeroplánů, ale znehodnotí půdu široko daleko, se může stát sopka. Vulkanologové našli potenciálního ničitele v Yellowstoneském národním parku. Nikdo neví, kdy mohou erupce nastat – za pár dekád nebo milion let? Jak vyplývá z devět let staré počítačové simulace, činná megasopka by zasypala polovinu území USA až metrovou vrstvou popela. „Výbuchy takového rozsahu se v Yellowstonu dějí každých 600 tisíc let. A nyní je to 620 tisíc let od doby, kdy nastala poslední supererupce,“ odkazuje geolog Chuck Wicks na studii v časopise Earth and Planetary Science Letters.
Extrémní horka
Ani záplavy, ani vichr; horko spolu s požáry je ze všech přírodních spouští největším zabijákem Američanů. V uplynulých dekádách si připsaly desítky tisíc životů a miliardové škody. Zvláště v letech 1980 a 1988 bylo území pod patronátem Bílého domu sežehnuto paprsky a plameny, které si vyžádaly 48, respektive 62 miliard dolarů. A čím jsou města obydlenější, rozvody elektřiny zatíženější a populace starší, rizik přibývá.
Zásah asteroidem
Před pár lety si redaktor serveru Space.com vyzkoušel „asteroidickou kalkulačku“, jíž vědci z University of Arizona vystavili na web. Neumožňuje nic menšího než simulaci střetu Země s cizím tělesem. „Začal jsem svržením planetky o velikosti patnácti kilometrů, která zřejmě mohla za vyhynutí dinosaurů, na San Francisco. Výsledkem byl kráter o průměru 181 kilometrů. A to, co přetrvalo, bylo následně smeteno zemětřesením o síle, jakou lidstvo nepamatuje,“ píše novinářský hračička na téma, jež jitří filmařské fantazie. Naštěstí by se příběh, který známe z filmu Drtivý dopad, neměl za našich životů udát. I když: kdo mohl v roce 1998 tušit, že svět bude opravdu zachraňovat černý prezident USA.
*
BOX:
Deset nejhorších katastrof**
Nejhorší ekologické pohromy všech dob sestavené časopisem Time:
1. ČERNOBYL – Datum, na které svět nezapomene. Dne 26. dubna 1986 došlo k výbuchu reaktoru v ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl. Radiokativní mrak se šířil Evropou, tisíce dětí se narodilo s vážnými poškozeními.
2. BHÓPÁL – Koncem roku 1984 uniklo z továrny na pesticidy v indickém Bhópálu asi 45 tun methylisokyanátu. Výsledkem byly tisícovky mrtvých během pár hodin; celkem bylo zasaženo zdraví půl milionu lidí.
3. KUVAJTSKÉ ROPNÉ VRTY – „Když ne moje, tak ničí,“ řekl si roku 1991 Saddám Husajn a nechal zapálit asi 600 vrtů v Kuvajtu. Černé pochodně hořely sedm měsíců, pršelo černě a dobytek umíral s kamennými plícemi.
4. LOVE CANAL – V oblasti Love Canal nedaleko Niagarských vodopádů začal probublávat toxický odpad, který tam v 50. a 60. letech zahrabala místní firma. Přes 20 tisíc tun chemikálií donutilo obec v roce 1978 k evakuaci.
5. EXXON VALDEZ – Dosud nejhorší ropná havárie v dějinách USA (1989), jež bude hravě překonána… Tanker Exxon Valdez u břehů Aljašky „rozlil“ jedenáct milionů galonů smrti; zahynuly tisícovky ptáků, ryb a tuleňů.
6. ELEKTRÁRNA TOKAIMURA – V úpravně urania severozápadně od Tokia došlo roku 1999 k vážnému úniku radiace. Pár dělníků ihned skonalo, celkově bylo radioaktivitě vystaveno několik stovek Japonců.
7. ARALSKÉ JEZERO – Od 60. let minulého věku se Aralské „moře“ mění před očima. Kdysi čtvrté největší jezero světa se vinou sovětských zavlažovacích experimentů smrsklo na desetinu. V širé poušti, která zabíjí vše živé.
8. DIOXINY V SEVESU – „Má kočka se překotila, a když jsem ji chtěl zvednout, upadl jí ocas. Dva dny nato z ní zbyla jen lebka,“ uvedl farmář v italském Sevesu. Roku 1976 z továrny unikly dioxiny; město bylo opuštěno.
9. MINAMATSKÁ NEMOC – Podivné věci se děly v Minamatě na japonském ostrově Kjúšú: kočky tam dobrovolně končily život skokem do moře. Mohly za to úniky rtuti do vody, jež postihly od roku 1956 i tisícovky obyvatel.
10. THREE MILE ISLAND – V březnu 1979 se v pennsylvánské elektrárně Three Mile Island jaderný reaktor skoro roztekl. Ameriku zachvátila protijaderná hysterie, ale paradoxně se nic tak strašného nestalo: nikdo nezemřel.
Pramen: Time, týdeník EURO
