HISTORIE Pojem brownfield se poprvé objevil v sedmdesátých letech. V řadě zemí začal sloužit pro označení zchátralých, nevyužívaných a funkčně odumřelých budov a další objektů, s nimiž je obvykle spjata nějaká ekologická zátěž.
**HISTORIE
Pojem brownfield se poprvé objevil v sedmdesátých letech. V řadě zemí začal sloužit pro označení zchátralých, nevyužívaných a funkčně odumřelých budov a další objektů, s nimiž je obvykle spjata nějaká ekologická zátěž.
V Česku se slovo brownfields stalo frekventovanějším pojmem před několika lety. Ekonomická transformace totiž řadu průmyslových výrobních objektů odsoudila k zániku. Jejich uživatelé je opustili, ale budovy samozřejmě stojí dál a postupně chátrají. V poměrně masivním rozsahu postihl stejný osud i řadu zemědělských objektů (kravíny, seníky, silážní jámy apod.), takže brownfields už dávno nejsou jen problémem městským. Specifickými venkovskými brownfields jsou gigantické betonové krychle - kulturní domy postavené v éře socialismu, kde dnes funguje maximálně pohostinské zařízení a jinak pro ně obce nemají využití. K tomu časem přibyla řada dalších objektů, například vojenská zařízení (kasárna, letiště, hangáry, bunkry), nemovitostní fond redukují také železniční dráhy a jiné organizace. Itakto se u nás výskyt „nových“ proluk výrazně rozšířil. Jde o celosvětový problém, jemuž je zejména ve vyspělých zemích věnována poměrně velká pozornost. Pro revitalizaci či eliminaci brownfields jsou ve světě používány různé nástroje. Mezi nimi jde zejména o podporu investic z veřejných rozpočtů či daňová zvýhodnění, v některých zemích je dokonce zakázáno stavět mimo městská území, takže investorům nezbývá než využívat i brownfields. Pro ně jsou totiž staré areály samy o sobě ekonomicky málo lákavé - obvyklé stavební náklady totiž zvyšují částky, které padnou na demolice a ekologické práce. Na druhou stranu se brownfields často nalézají v atraktivních lokalitách, kde se volné pozemky už vůbec nevyskytují. Regeneraci českých brownfields odstartovali soukromí investoři - za zmínku stojí třeba pražský Karlín, kde byl rozsáhlý průmyslový komplex dílem přestavěn, dílem odstraněn. Podobných projektů přibývá - například v pražských Vysočanech, začala také revitalizace areálu plzeňské Škodovky. Podle odborníků se v budoucnosti stane jedním z největších projektů oživení kladenských brownfields - podle hrubých odhadů jde o 500 hektarů pozemků. Před nedlouhým časem se problémem začala zabývat i státní správa - především ministerstvo pro místní rozvoj, ministerstvo průmyslu, agentura CzechInvest, vedle nich pak samozřejmě místní samospráva. Vznikl také systém dotací a podpůrných programů, z nichž za zmínku stojí přinejmenším program Reality v gesci CzechInvestu (viz rozhovor na straně 61). Z podpůrných programů se hradí především takzvaná nákladová mezera, tedy již zmíněné zvýšení nákladů v důsledku odstraňování ekologických zátěží a podobně.
