Co zbývá jiného?

Většina manažerů se domnívá, že EU by měla zaujmout k jádru vstřícný postoj

Myslíte si, že plynová krize přiměje Evropskou unii přehodnotit svůj postoj k jaderné energii?

• Ano 70,2 %

• Ne 23,4 %

• Nevím 6,4 %

Současná plynová krize vyvolává otázku budoucí energetické bezpečnosti Evropské unie a nahrává stoupencům jaderné energie. Jádro bylo dříve sice spíše v nemilosti, ale rusko-ukrajinský spor o plyn dal podnět k diskusi o jaderné energetice. Ze zemí EU otvírá letos novou jadernou elektrárnu Finsko a plánují se ve Francii, Polsku či v Maďarsku. Také návrh nové české energetické koncepce spoléhá na rozvoj jaderné energetiky. S přístupem těchto zemí v rámci EU souhlasí 70,2 procenta manažerů.
Pochybnosti má tento respondent: „To samozřejmě nevím. Spíše si myslím, že nikoli. Především proto, že tato dramatická situace nebude dlouhodobá. Část obyvatel a národních ekonomik, zejména na Balkáně, si sice asi při výpadku užila své a utrpěla i reálné škody, ale ani to nemusí být důvod k obavám z recidivy. Jsem zastáncem jádra, a proto bych si přál, aby EU svůj postoj přehodnotila. Hlubší rozbor však nabídnout nemohu. Nejsem totiž detailně seznámen s politikou EU vůči zdrojům a už vůbec ne s jejím hodnocením aktuálního ,stavu plynu‘.“
Naděje je také součástí odpovědi: „Doufám, že tomu tak bude – nejen v souvislosti s aktuálním problémem s dodávkami plynu z Ruska. Samozřejmě, že je třeba v energetické politice nejen EU, ale i jednotlivých zemí pracovat s více variantami výroby energie a s jejím rozložením do širšího portfolia. Pak nenastane převážná závislost na jednom zdroji a velké problémy jako v současnosti, když ,vyschne‘. Spoléhat se pouze na alternativní energie, jako jsou vítr, slunce nebo biomasa, je nerealistické, protože nemohou krátkodobě ani střednědobě nahradit klasické zdroje. Jaderná energie je jednoznačně jednou z nejčistších a nejefektivnějších energií. Při její výrobě vzniká mnohem méně emisí než u některých druhů alternativní energie – například při spalování biomasy.“
Reálný pohled vnáší další respondent: „Neřekl bych EU, protože například Francie má k jaderné energii kladný vztah. Doufám, že ,plynová krize‘ přiměje unii k zamyšlení, na kom je energeticky závislá. Pak se možná bude zdát jaderná energie lákavou alternativou ve srovnání s tím, že ve směru hodinových ručiček otočí kohoutem Rusko, pokud bude EU odporovat jeho mocenským ambicím, či arabští ropní magnáti, nabudou-li dojmu, že mešity v zemích unie nerostou dostatečně rychle. Skutečností je, že pro EU představuje jaderná energie jedinou možnost, jak se zbavit energetické závislosti na zemích, jejichž jednání nelze dle evropských měřítek a hodnot předvídat.“
Jiný názor má manažer: „Evropská unie zůstane u současného mírně pozitivního přístupu a z krize se poučí pouze největší státy. Ty totiž nikdy společný postup EU vůči Rusku nechtěly. Jen o něm mluví.“
Souhlasí s ním jiný respondent: „Nemyslím si to, protože racionální argumenty už dávno nikdo neposlouchá.“
Tento pesimismus s nimi nesdílí manažer: „Evropská unie v posledních letech potichu přehodnocuje svůj vztah k jádru. Nejvíce je to vidět na zemích, jako jsou Finsko nebo Francie. Plynová krize se stane významným argumentem, který budou moci použít i další země ke znovuobnovení nebo rozšíření výroby elektrické energie z jádra. Pro příklad nemusíme chodit daleko – do této skupiny zemí patří například Slovensko. Dnes máme téměř jistotu, že lidstvo se bez určitých komodit neobejde. Ať se nám to líbí, nebo ne, také pro Českou republiku jsou jaderné elektrárny jedinou reálně možnou alternativou ke starým uhelným elektrárnám.“
Stejný postoj se objevuje v odpovědi: „Jaderná energie je pro EU jedinou reálnou alternativou. Jako předsedající země bychom měli využít současnou situaci k zahájení vážné diskuse o energetické politice EU. Ohromné částky, které platíme nespolehlivým a nepříliš přátelským dodavatelům plynu a ropy, by měly být přesměrovány do výzkumu a vývoje nových technologií, jako jsou bezpečnější a levnější atomové elektrárny, regenerace vyhořelého jaderného paliva, jaderná fúze a tak dále. Ceny plynu a ropy začnou po odeznění současné krize opět rychle růst a alternativní zdroje energie ještě dlouho nebudou schopné pokrýt ani dvacet procent spotřeby. Co tedy zbývá?“

Odpovídalo 141 manažerů