FRANTIŠEK MARŠNER Mezi nejznámější české sladkosti patří čokoláda značky Orion. Její výroba je nerozlučně spojena s pražskými Modřany. První čokolády s tímto názvem se však vyráběly již za první republiky na Královských Vinohradech v továrně Františka a Albíny Maršnerových.
První česká akciová společnost továren na orientální cukrovinky a čokoládu na Královských Vinoradech.
FRANTIŠEK MARŠNER Mezi nejznámější české sladkosti patří čokoláda značky Orion. Její výroba je nerozlučně spojena s pražskými Modřany. První čokolády s tímto názvem se však vyráběly již za první republiky na Královských Vinohradech v továrně Františka a Albíny Maršnerových. Historie čokolády sahá do druhého tisíciletí před naším letopočtem, kdy tuto pochoutku začaly vyrábět jihoamerické kmeny Aztéků a Mayů. Základy moderní produkce položil Holanďan Conraad Van Houten, který v roce 1828 vynalezl způsob, jakým oddělit z kakaové hmoty kakaové máslo. O necelých dvacet let později pak vyrobila anglická firma Frys z Bristolu první tabulkovou čokoládu na světě. V českých zemích se do historie výroby čokolády nejvýrazněji zapsal pražský podnikatel František Maršner. Z malé firmy na výrobu tureckého medu vybudoval továrnu, která se do druhé světové války stala největší svého druhu v Československu. ORIENTÁLNÍ CUKROVINKY František Maršner pocházel ze středočeského Buštěhradu. V sedmdesátých letech 19. století byl majitelem koloniálního obchodu v Kladně, v další dekádě pak vydavatelem Obchodních listů a časopisu Český Lloyd. Větších úspěchů paradoxně dosáhla jeho manželka Albína, která začala roku 1886 vyrábět levné orientální cukrovinky. První experimenty s vařením tureckého medu prováděla na primitivním ohništi ve sklepní dílně na pražských Vinohradech. Manželčina podnikání se roku 1891 chopil také František Maršner a výroba se začala postupně rozšiřovat o další druhy cukrovinek, jakými byly například sultánský chléb, halva, rahat či sučuk. Dílna přestávala manželům brzy stačit, proto roku 1896 začali jednat o stavbě nové budovy. Povolení získali hned v následujícím roce a za měšťanským pivovarem na Korunní třídě tak vznikla nová výrobní hala. Firma byla zapsána do obchodního rejstříku pod názvem „První česká továrna na orientálské cukrovinky na Královských Vinohradech, A. Maršner“. V KONKURENČNÍM BOJI
František Maršner záhy rozšířil výrobu také o zpracování kakaových bobů a firma začala vedle orientálních cukrovinek vyrábět i čokoládu. Opravdovou specialitou se přitom staly vánoční čokoládové kolekce, které jsou dodnes v Evropě svým způsobem ojedinělé. První vznikly již v roce 1897 a v dalších letech se jejich produkce neustále zvyšovala.
Firma dobře prosperovala, konkurence však byla v té době velmi silná. Vedle Lidky v Kutné Hoře a Zory v Olomouci konkurovaly vinohradské továrně především menší pražské podniky U Vondráčků, František Myšák či Berger. Aby Maršner umožnil rozvoj podniku, rozhodl se roku 1901 přeměnit firmu na akciovou společnost s názvem „První česká akciová společnost továren na orientálské cukrovinky a čokoládu na Královských Vinohradech“. Počet zaměstnanců vzrostl na 850 a firma tak byla počátkem 20. století schopna zpracovat již více než 350 tisíc kilogramů kávových bobů ročně.
Roku 1912 odešel František Maršner na odpočinek a o pět let později zemřel. Ironií osudu se tak stalo v době, kdy české čokoládovny prožívaly kvůli zastavení dovozu kakaových bobů své nejhorší období.
ČOKOLÁDA S HVĚZDIČKOU Po první světové válce a rozpadu RakouskaUherska bylo nutné vinohradskou firmu více zviditelnit. Tehdejší vedení podniku se proto rozhodlo pro velkou reklamní kampaň a začalo pro ni hledat vhodného výtvarníka. Volba nakonec padla na malíře-samouka, talentovaného studenta dějin umění Zdeňka Rykra. Ten sice zpočátku odmítal spojit svou tvorbu s reklamou, po osobním telefonátu ředitele továrny však práci přijal. Ústředním motivem kampaně se stala známá čtyřcípá hvězda, kterou Rykr navrhl hned první den, kdy se s firmou dohodl na spolupráci. Využil také značku Orion, kterou měla čokoládovna registrovanou již od roku 1914, avšak používala ji pouze pro jeden typ čokolády. Výsledkem bylo nové logo továrny, zobrazující vedle sebe jména Maršner a Orion v kompozici připomínající kornoutek bonbonů. Kampaň měla obrovský úspěch a přestože podoba loga Orionu ještě nebyla úplně ustálená, začala se čtyřcípá hvězda objevovat na obalech od čokolád, tyčinek, pečiva i bonbonů. Obliba této značky způsobila, že byla roku 1928 celá firma přejmenována na Orion, továrny na čokoládu, a. s. DVOJITÉ STĚHOVÁNÍ Nová společnost se i nadále rozrůstala. Do provozu uvedla další továrnu v Uherském Brodě a do začátku druhé světové války se tak stala největší svého druhu v Československu. Měla třetinový podíl na produkci české čokolády a její roční obrat dosahoval šedesáti milionů korun. Válečné období i následný hospodářský vývoj však znamenaly utlumení výroby. Po roce 1945 byla firma znárodněna a spolu s modřanskou továrnou Rupa byla začleněna do nově vzniklé společnosti Pražské čokoládovny. Ústřední stranické orgány následně rozhodly o tom, že se veškerá výroba přesune do Modřan. Vinohradská továrna byla proto roku 1952 uzavřena. Značka Orion však díky dobrému jménu nezmizela a byla přenesena na nový závod, který v padesátých letech vyráběl téměř polovinu české produkce čokolády. Také po roce 1993 a vstupu švýcarské firmy Nestlé do společnosti Čokoládovny, a. s., byl vybrán Orion jako značka, která zastřešuje celý sortiment čokolády a čokoládových cukrovinek. Hlavním výrobním závodem se však místo Modřan stala olomoucká Zora, kde se dnes vyrábí veškeré čokolády značky Orion. Modřanský závod byl zpočátku určen pro zpracování kakaových bobů, v roce 2004 byl však v rámci restrukturalizace podniku uzavřen. FRANTIŠEK MARŠNER (1857-1917) Český průmyslník František Maršner se narodil 29. dubna 1857 v Buštěhradě u Kladna. Vystudoval reálku a obchodní školu v Praze a roku 1879 se stal majitelem koloniálního obchodu v Kladně. V podnikání však nebyl úspěšný, podobně jako ve vydávání Obchodních listů a časopisu Český Lloyd. S nápadem vyrábět orientální cukrovinky přišla v roce 1886 jeho manželka Albína, na jejíž jméno byla o čtyři roky později registrována první ochranná známka. V roce 1891 se do výroby zapojil také Maršner a sortiment se z tureckého medu rozšířil i na další cukrovinky. Firma fungovala nejdříve jako veřejná obchodní společnost s názvem „První česká továrna na orientálské cukrovinky na Královských Vinohradech, A. Maršner“, v roce 1901 se změnila na akciovku. František Maršner se kromě vedení firmy věnoval také modernizaci výroby. Vynalezl nový, mezinárodně patentovaný způsob výroby kokosového másla a podílel se rovněž na rozvoji potravinářské chemie. Jako národohospodářský publicista pravidelně přispíval do Obchodních listů, Hlasu národa i Národních listů. Koncem života zakoupil velkostatek ve Svatém Janu pod Skalou, kde renovoval místní zámek i klášter a zřídil zde také malé lázně. Zemřel 28. července 1917. ZDENĚK RYKR (1900-1940)**
Malíř, grafik a reklamní návrhář Zdeněk Rykr se narodil 26. října 1900 v Chotěboři na Českomoravské vrchovině. Vystudoval dějiny umění, klasickou archeologii a od roku 1919 se jako samouk věnoval malbě. Za život stihl vystřídat velké množství stylů, mezi jeho nejznámější díla však patří užitá grafika pro čokoládovny Orion. S firmou Františka Maršnera začal spolupracovat v roce 1921, kdy navrhl nový znak továrny - čtyřcípou hvězdu.
Je autorem desítek obalů, plakátů, reklamních tisků či vánočních papírů (v roce 1935 vytvořil známou kolekci s motivy Betléma). Jeho dílem je rovněž motiv sedícího mouřenína na tyčinkách Kofila, který zůstal po více než sedmdesát let téměř beze změny.
Profesně se mu dařilo, v osobním životě však šťastný nebyl. Ve třicátých letech se oženil se spisovatelkou Miladou Součkovou, které stihl ještě ilustrovat dvě básnické sbírky. Poté se však projevila jeho vnitřní samota, které následně podlehl. Život ukončil dobrovolně 15. ledna 1940 pod koly vlaku.
Prameny: Český biografický slovník XX. století; Historie a současnost podnikání v Praze; Městská část Praha 12.
Olomoucká Zora, počátek 20. století.
Současná podoba olomoucké Zory.
Vyobrazení továrny Orion v Uherském Brodě.
Ukázka reklamních materiálů.
Interiér olomoucké Zory, počátek 20. století.
