Česká republika je v oboru compliance oproti anglosaským zemím ještě nováčkem, jeho role a vliv ale budou stále více nabírat na důležitosti
Pro firmy jakékoli velikosti i zaměření je už v současnosti přítomnost compliance opatření nutností. „Jde vlastně o svědomí společnosti,“ uvedla členka výkonné rady České Compliance Asociace (ČCA) Zlata Kunešová. Efektivní řízení podniků se podle ní bez etických principů a dodržování právních norem, tedy compliance, neobejde.
Klíčovým důvodem, proč se téma compliance dostalo do popředí, je legislativní zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, které se týká jak podnikatelských subjektů, tak i institucí.
Efektivně nastavený compliance management systém v případě hrozby trestního postihu rozhoduje mimo jiné o tom, zda se daná právnická osoba dokáže vyvinit z případného trestného činu nebo ne. Propracované a fungující compliance systémy jsou nedílnou součástí řízení jak velkých českých společností, tak i nadnárodních korporací působících na českém trhu. Postupně si nacházejí cestu i do středních a menších podniků nebo rodinných firem. Podle velikosti společnosti se může o program compliance starat jak celé specializované oddělení, tak třeba jen jediný člověk. Podle člena výkonné rady ČCA Rolanda Jaroše má ale stále ke compliance mnoho menších a středních společností ambivalentní přístup.
„Vedení těchto společností si uvědomuje, že compliance je potřebné v nějaké formě mít, ale na druhé straně tomuto nástroji nedůvěřuje natolik, aby pak došlo k nastavení efektivního programu compliance, v rámci kterého je ustaven compliance útvar a taktéž jsou jasně vymezeny kompetence zaměstnanců tohoto útvaru,“ upozornil Jaroš. Největší výzvou dobře fungujícího compliance systému je podle něj to, že se může zaměstnanec na někoho konkrétního s důvěrou obrátit, pokud narazí v praxi na nekalé jednání. „Stále ještě nejsme tam, kde jsou vyspělé státy,“ poznamenal.
Člen výkonné rady ČCA Juraj Szabó k tomu uvedl, že to, jestli se program compliance naplňuje, či nikoliv, závisí zejména na firemní kultuře. „ I ten nejlepší compliance program by se znehodnotil tím, když by ho management ignoroval a choval se jinak než podle hodnot, které deklaruje,“ konstatoval Szabó. Dodal, že typickým příkladem, jak se to nemá dělat, je systém hodnocení a odměňování manažerů a zaměstnanců, který je agresivně zaměřen jen na výkon, přičemž zaměstnavatele nezajímá způsob, jakým jsou výsledky dosahovány. V krajním případě takový systém v podstatě nepřímo nutí zaměstnance, aby předpisy nerespektovali, byť zaměstnavatel formálně trvá na jejich dodržování.
Prevence, kontrola, reakce
Aby byl compliance systém funkční, musí protnout tři oblasti, preventivní, zjišťovací a reakční. „Preventivní oblast sdružuje všechny aktivity, které předcházejí činnostem, jež by nebyly v souladu s interními předpisy nebo legislativou. Zjišťovací část obhospodařuje kontrolní mechanismy a reakční část – bez odezvy firmy na prohřešky by to celé nemělo smysl. Firma musí adekvátně reagovat,“ konstatovala členka výkonné rady ČCA Veronika Sedlářová. V současnosti asi nejlépe nastavené compliance útvary mají banky a společnosti kotované na zahraničních burzách. „Tyto společnosti pochopily, že efektivní compliance management systém nelze provozovat bez specializovaného compliance útvaru, kterému poskytnou dostatečné kompetence a nezávislost,“ zdůraznila Sedlářová.
Když chybí „člověčina“
Podle Jaroše je absolutně nutné navíc vnést do celého systému „člověčinu“.
Aby byl compliance program jako nástroj skutečně účinný a předcházel neetickému jednání ze strany zaměstnanců, měl by podle něj fungovat přirozený soulad mezi top managementem a tím posledním organizačním článkem společnosti. Hodně tedy záleží na tom, kdo společnost řídí a kdo je v ní zaměstnaný. „Můžeme to v podstatě chápat jako takový živý nástroj,“ konstatoval Jaroš. Smyslem compliance útvaru je zajistit soulad všech činností společností s obecně závaznými právními předpisy a principy etického podnikání. Klíčové jsou trestněprávní normy a další předpisy závazné pro právnickou osobu, z nichž hrozí při jejich porušení citelné sankce. Compliance se tak stává nedílnou součástí systému řízení rizik firmy, přispívá k prevenci a eliminaci primárně trestněprávních postihů. A také finančních ztrát vyvolaných jednáním v rozporu s legislativou i ztrát v důsledku poškození pověsti a dobrého jména společnosti. „Compliance je něco jako síto, které pomáhá definovat firmě pravidla tak, aby se nedostala do problémů se zákonem nebo byla široce považována za neodpovědnou, neetickou. Může vykonávat exekutivní i operativní činnosti anebo jen nastaví pravidla,“ zmínila Sedlářová. Jakou funkci a pravomoc bude přesně představitel compliance mít, stanoví sama firma.
ČCA jako nezávislá platforma
Téma etického podnikání, řízení rizik a porušování právních předpisů neměla podle Juraje Szabóa v podmínkách českého trhu dosud žádné formální zastřešení a nebylo cíleně propagované. Nejhlouběji zasahuje finanční sektor, a to z toho důvodu, že už z minulosti existuje rozsáhlá legislativa, která upravuje řízení právních a finančních rizik v oblasti finančních trhů a klade na něj důraz.
Compliance ale zasahuje svou působností všechna odvětví soukromého sektoru a rovněž i veřejné instituce, neboť povinnost chovat se slušně, dodržovat ve své činnosti právní a etické standardy se dotýká skutečně všech. ČCA má ambici spolupracovat při kultivaci právního prostředí České republiky jako nezávislá konzultační platforma působící jak v procesu přípravy legislativních norem, tak při jejich aplikaci.
Compliance program by měl podle člena ČCA Vladimíra Valenty také předcházet narušení hospodářské soutěže nebo ho odhalit, například v podobě kartelových dohod, které mohou spočívat i jen ve výměně citlivých informací mezi firmami nebo v dohodách o účasti v řízení o zadávání veřejných zakázek.
Měl by pokrývat i další oblasti, jako je zneužití dominance, dohody o dodávkách či odběru, spolupráce se soutěžními úřady, a podporovat účinná řešení případných problémů. „Jsme potěšeni, že koncem loňského roku Nejvyšší státní zastupitelství oslovilo ČCA s konzultací při tvorbě metodiky aplikace trestní odpovědnosti právnických osob a toho, jak by měly orgány činné v trestním řízení v praxi posuzovat efektivnost compliance systémů v případě, že právnická osoba usiluje o vyvinění z odpovědnosti,“ konstatoval pak Juraj Szabó. „Dostali jsme rovněž prostor podílet se na vzdělávání soudců, státních zástupců a dalších osob působících v justici, pořádaném Justiční akademií v Kroměříži,“ dodává.
ČCA plánuje spolupráci jak poradní, tak i vzdělávací s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy a Vysokou školou ekonomickou v Praze. Jedním z cílů asociace je do budoucna i vybudování uceleného systému vzdělávání compliance profesionálů. Compliance přístup se podle Vladimíra Valenty uplatňuje i v oblastech zajištění ochrany osobních údajů, kybernetické bezpečnosti či regulace praní špinavých peněz a prevence financování terorismu. „Cílem asociace jako nezávislé platformy je působit jako zprostředkovatel nebo tlumočník,“ konstatovala Zlata Kunešová. Velkou výhodou profesní asociace podle Kunešové je, že dokáže poskytnout pohled a zkušenosti z praxe.
V roce 2010 díky skupině nadšenců z podnikatelské i veřejné sféry vzniklo občanské sdružení Český Compliance Institut. K zprofesionalizování a transformaci na profesní platformu došlo začátkem roku 2016 pod taktovkou Rolanda Jaroše, Zlaty Kunešové, Veroniky Sedlářové, Juraje Szabóa a Vladimíra Valenty. Česká Compliance Asociace si klade za cíl šířit osvětu a stát se autoritou v oblasti compliance jako součásti systémů řízení a kontroly organizací a institucí. Asociace vytvořila Etický kodex compliance profesionála, jehož profil sestavila na základě tuzemských i zahraničních zkušeností. Mezi prvními korporátními členy asociace byly společnosti jako ČEZ, Moneta Money Bank, Bureau van Dijk, Komerční banka či Kinstellar.
www.czech-ca.cz http://konference.czech-ca.cz
Co ČCA nabízí:
• Odborné konference, semináře a workshopy zaměřené na compliance
• Organizaci systematického profesního vzdělávání
• Zprostředkování zkoušek k získání mezinárodně uznávaných certifikátů dosažené úrovně odbornosti v compliance vzdělávání
• Platformu pro komunikaci se zástupci tuzemských i evropských regulátorů a s významnými domácími i zahraničními odborníky z oboru compliance
• Organizaci pracovních a odborných skupin compliance profesionálů a zprostředkování vzájemné komunikace i získávání podnětů k tvorbě legislativy
• Zpřístupnění odborných publikací z oblasti compliance, osvědčených nástrojů a postupů pro výkon praxe
O autorovi| Tereza Čapková capkova@mf.cz
