Se zdravým životním stylem u nás po roce 1989 začal Otakar Jiránek jako jeden z prvních. V Melantrichově ulici v Praze tehdy spolu s přáteli otevřel první obchod se zdravou výživou a biopotravinami, vegetariánské občerstvení a později i vegetariánskou restauraci. Dnes už pod značkou CountryLife funguje několik obchodů a restaurací, velkoobchod, ekofarma, biopekárna, ale také osvětový institut.
Foto: Zuzana Šmajlerová
S biopotravinami se setkal už v 80. letech. Jeho sestra, která žila ve Francii, je sama prodávala. Právě ve Francii se pak Jiránek seznámil s podnikateli, kteří zakládali CountryLife v Paříži. Myšlenka zdravého životního stylu v harmonii s přírodou, s níž přišli tvůrci CountryLife už zhruba před sto lety, tou dobou dorazila i do země galského kohouta. Také Jiránka ihned zaujala, a tak Francouze pozval do Československa. Bylo to na podzim 1989. Oni měli čas až v lednu 1990. Mezitím se situace v zemi obrátila naruby a porevoluční euforie jeho chuť podnikat ještě více podpořila. Nejprve proto odjel na stáž do USA, později strávil rok i s rodinou a několika mladými přáteli ve Francii, kde se učili práci na farmě i v obchodu a restauraci CountryLife v Paříži.
Romantiky prosluněných francouzských strání si ale příliš neužili. Mezitím se totiž podařilo získat do pronájmu obchod v Melantrichově ulici, který bylo nutné rekonstruovat. Otakar Jiránek tou dobou s přáteli zakládal občanské sdružení Společnost Prameny zdraví, současně vznikal CountryLife, a tak mnoho nocí strávil na cestách mezi Prahou a Francií. První úspěch se dostavil hned s otevřením obchodu. V den otevření stála před dveřmi fronta a plno měli pak v obchodě i v dalších dnech. Z prodeje se podařilo včas vydělat i na zaplacení prvních faktur. Že dali zahraniční dodavatelé své zboží na fakturu firmě, která teprve začínala, a navíc ještě někde na divokém východě, to považuje Otakar Jiránek za malý zázrak. Přispěly k tomu zejména dobré vztahy právě s CountryLife v Paříži.
Když se dveře netrhnou
Dařilo se. Proto CountryLife otevřel další pobočky velkoobchodu v Karlových Varech, Frýdku-Místku, Hranici na Moravě nebo prodejnu, restauraci a pekárnu v Lounech. Cesta k úspěchu měla ale i dobrodružné odbočky. Hektický vzestup firmy například v roce 1995 srazila zpronevěra jednoho ze zaměstnanců. Pět milionů, které postupně vytuneloval, způsobilo firmě doslova existenční problémy. Opět pomohli dodavatelé, kteří počkali se splátkami. Problémy měl CountryLife i s odběrateli, kteří neplatili. V té době došlo k radikálnímu řezu. Společnost se zbavila poboček mimo Prahu. Soustředila se na obchody a restaurace v Melantrichové a Jungmannové.
Úspěch vidí Jiránek hlavně v tom, že obchody nabízely to, co tu dosud nebylo. Tedy například cizrnu, fazole mungo, adzuki, kuskus, mořské řasy, mořskou sůl nebo sójové produkty. Část z toho v biokvalitě. K tomu byly v nabídce ekologické čisticí produkty nebo přírodní kosmetika. Od roku 1992 měl CountryLife i vlastní ekologické hospodářství v Nenačovicích u Berouna. Jiránek vzpomíná, jaké problémy s prodejem biozeleniny v obchodě dělali tehdy hygienici. Až kuriózní se zdá příběh z roku 1998, kdy CountryLife dostal pokutu 200 tisíc od pražského hlavního hygienika za to, že nechává lidi, aby si v restauraci sami nabírali saláty. Hygienik trval na tom, že se tak jídlo kontaminuje.
| Téma: Česko prožívá BIOBOOM |
- Bio dobývá pole i supermarkety
- Rakousko: evropská biovelmoc
- Ratibořický biozázrak nesází jen na chov koz
- Tom Václavík: Biopotraviny si může dovolit prakticky každý
- CountryLife: Životní filozofie jako byznys
- Petr Krogman: Srazili jsme ceny biokuřat na polovinu
Od importu k vlastnímu pěstování
Období let 1997 a 1998 nebylo pro firmu založenou na importu jednoduché. Kvůli Klausovým úsporným balíčkům byl podle Jiránka dovoz zboží velmi nevýhodný, a tak se firma začala více orientovat na české dodavatele. V Nenačovicích kousek od 80 hektarů polí, na kterých hospodaří, koupila a opravila starý kravín a seník. Teď tam sídlí velkoobchod, jedna z prodejen i biopekárna. Zeleninu, kterou tu vypěstuje, na místě také zpracuje. Pokud jde o obilí, rovnou ho umele a upeče z něj výsledný produkt – odpadá tak převážení, které zatěžuje životní prostředí.
Tuzemský CountryLife nyní zaměstnává 120 lidí, poslední roční obrat firmy byl zhruba 230 milionů korun. Mnoho zisku ale nezbývá, protože společnost ho dále reinvestuje a dává do dalších nevýdělečných programů. Pořádá kurzy, školení i ozdravné pobyty. Otakar Jiránek a společnost pomáhají i české pobočce humanitární organizace Adra, kterou on sám spoluzakládal. Vedle toho se CountryLife podílí také na projektu, který zavádí biopotraviny do škol a jednotlivcům nabízí odběr biobedýnek s čerstvou sezónní zeleninou.
V tom, kam dál pokračovat, má Jiránek jasno. Více obchodovat na Slovensku a v Polsku, případně vytvořit vlastní frančízu obchodů se zdravou výživou. Chce také pokračovat v tom, co pro českou pobočku CountryLife udělali kdysi francouzští kolegové. Už teď proto tuzemský CountryLife předává své zkušenosti i vědomosti o zdravém životním stylu partnerům na Ukrajině, v Rusku, Lotyšsku nebo třeba Moldávii.
