Česká republika trvale víc uhlí vyváží, než dováží. Stejně jako ostatní těžařské země se vývozem pokouší elimino- vat klesající poptávku. Zatímco vývoz černého uhlí se ustálil zhruba na úrovni 6,7 milionu tun (42,4 procenta produkce), export hnědého uhlí rychle klesá - v roce 1995 bylo vyvezeno 6,9 milionu tun hnědého uhlí, loni o tři miliony méně (7,6 procenta produkce).
Export uhlí je efektivní pouze na co možná nejmenší dopravní vzdálenosti. Z toho vyplývá i skladba odběratelů českého černého uhlí, kterými jsou sousední státy Rakousko, Slovensko, Německo, Polsko a Maďarsko. Do těchto zemí loni směřovalo devětadevadesát procent veškerého černouhelného vývo- zu. Hlavním zahraničním odběratelem našeho hnědého uhlí je Německo (loni 62 procent celkového exportu), následované Slovenskem (29 procent).
Z dovozů jsou významné pouze importy černého uhlí, které loni představovaly téměř 1,6 milionu tun, o polovinu méně než v rekordním předloňském roce. Jedná se prakticky výhradně o dovoz uhlí z Polska, jehož těžařská kapacita zhruba desetkrát převyšuje úroveň České republiky. Polsko, přední světový exportér černého uhlí, se v poslední době soustřeďuje právě na střední Evropu a dotační politika tamní vlády umožňuje vyvážet polské černé uhlí za bezkonkuren- ční dumpingové ceny.
V zájmu ochrany vnitřního trhu platí v České republice pro dovozy černého uhlí množstevní omezení, které letos činí 1,223 milionu tun. Obdobné opatření ovšem vydalo i polské ministerstvo hospodářství a pro letošní rok nastavilo kvótu na dovoz českého černého uhlí na 500 tisíc tun. Možná i proto, že loni jsme v černouhelné válce s Polskem poprvé těsně uspěli: na polském trhu bylo umístěno 1,604 milionu tun českého černého uhlí, zatímco dovozy z Polska činily 1,572 milionu tun.
