Na úvod si dovolím pár statistik. V rámci rozvíjejících se evropských trhů došlo za posledních pět let k 750procentnímu nárůstu investic do startupů. Ty v roce 2023 dosáhnou hodnoty necelých šesti miliard eur. Inovační centra ve velkých městech ve střední Evropě a na Balkáně vykazují nejsilnější růst ze všech měst v Evropě – příkladem jsou Bělehrad a Sofie, kde investice rizikového kapitálu za posledních pět let vzrostly dvacetkrát. Máme 44 jednorožců, tedy společností s hodnotou přesahující jednu miliardu dolarů. Kvalita těchto místních startupů je navíc zřejmá, protože téměř čtvrtina uvedených jednorožců historicky neměla žádné externí investice rizikového kapitálu, zatímco v západní Evropě na něj spoléhalo více než 95 procent firem, jež se tímto označením mohou rovněž chlubit. A to se jedná pouze o výchozí pozici, která bude každým rokem narůstat.
Tempo, jakým dnes rozvíjející se evropské trhy postupují, je podle nám dostupných údajů předurčuje k silnému růstu startupů a stabilizaci jejich postavení, a to i přes zjevné nevýhody. Silnou stránkou tohoto regionu jsou však především lidé. A to nejen jako kvalifikovaná pracovní síla, nýbrž zejména coby lokální vývojářský talent.
I když v minulosti byla Evropa využívána pouze jako vývojové epicentrum a montovna, postupem času se tato pozice mění a mnoho startupů začíná přizpůsobovat vývoj softwaru novým trendům, jako je umělá inteligence a strojové učení. Daří se také silným technologickým oblastem budoucnosti – vesmírnému výzkumu, gamingu či virtuální realitě. Příkladem mohou být startup Solargis pomáhající s výstavbou solárních panelů pomocí analýzy zeměpisných oblastí nebo offline navigace Sygic. Růst mobilním hrám pomáhá například slovenský Superscale, s využitím VR v medicíně zase proráží bratislavský startup Virtual Medicine. Řečeno jinak, s přibývajícím počtem podobných projektů se ekosystém stále více propojuje a vytváří aktivační prostředí pro nové zakladatele, kteří chtějí integrovat své podnikatelské nápady právě tu. Talent není třeba lákat, stačí jej aktivovat.
Ačkoli v absolutních číslech jde stále o menší trh, potenciál růstu tohoto regionu je z makroekonomického hlediska obrovský. Vychází to z podnikatelských příležitostí, které se stupňují, i když se zdejší inovační ekosystém začal rozvíjet o několik cyklů později než na Západě. Nárůst úspěšných exitů i role ,model founders‘ a vypuknutí ,pobaltského efektu‘ po vzoru velkých hráčů, jako je Estonsko, je však jen otázkou času.
Region rozvíjejících se evropských trhů navíc může čerpat ze svého historicky bohatého průmyslového dědictví a expertízy v oblasti důležitých rychle se inovujících oblastí. V Česku máme silný sektor kybernetické bezpečnosti, kde vznikají nové místní startupy díky úspěšným hráčům, jako je Avast nebo Eset. Na Slovensku je to také například automobilový průmysl a odborné znalosti v oblasti mobility. Inovace pocházející z různých evropských zemí a jejich průmyslová historie usnadňují průnik na globální trhy a otevírají další cesty pro nové byznysové příležitosti a k jejich integraci do globální ekonomiky.
Navzdory výše zmíněnému jsou do startupů z rozvíjejících se evropských trhů alokována stále jen tři procenta evropských investic rizikového kapitálu. Což je trestuhodné, neboť vzhledem k celosvětově klesajícím valuacím bude v příštích několika letech právě pro takové investice – aniž by za ně musel člověk přeplácet – doba doslova ideální. Zároveň je to samozřejmě i příležitost pro místní fondy, které mají v Evropě zkušenosti, zázemí a jsou zde doma.
