ČSSD navrhuje ve svém volebním programu zavést čtyři daňové sazby pro daň z příjmu fyzických osob. Sazba by rostla s výší výdělků. Do hrubého měsíčního příjmu 30 tisíc korun by daň měla být 12 procent, naopak u výdělků nad 50 tisíc korun měsíčně by daň měla být 32 procent. Progresivní zdanění navrhuje ČSSD i u firem. Sazby daně by podle výše zisku měly být 14, 19 nebo 24 procent.
Podle představitelů ČSSD by měly klesnout daně více než 90 procentům zaměstnanců a 99 procentům firem. V současnosti je v Česku u zdanění firem jednotná 19procentní sazba a u příjmů fyzických osob 15procentní.
„Tato daňová reforma je rozpočtově neutrální, tedy nezatíží české veřejné rozpočty. Daňová progrese je pro nás nástrojem solidarity mezi bohatšími a chudšími a mezi velkými a malými,“ uvedl předseda ČSSD, premiér Bohuslav Sobotka. Upozornil, že 21 zemí EU má u zdanění zaměstnanců daňovou progresi.
Progresivní zdanění znamená, že existují rozdílné sazby daně z příjmu, které se odvíjejí od výše příjmů. Lidé nebo firmy s vyššími výdělky v takovém systému odvádějí na daních více peněz. V Česku je nyní daň z příjmu fyzických osob 15 procent ze základu daně. U zaměstnance je základem daně superhrubá mzda. To je hrubá mzda navýšená o povinné sociální a zdravotní pojistné placené zaměstnavatelem. Navíc ještě lidé s měsíčním příjmem zhruba 113 tisíc korun měsíčně platí ještě sedmiprocentní tzv. solidární daň.
Sobotka vždycky všechno jen vyseděl a přežil, to je jeho program. Přečtěte si komentář Petra Holce:
ČSSD na stránkách k daňovým změnám uvádí, že lidé s průměrnou hrubou mzdou si vydělají měsíčně o 1000 korun více. O stovky korun měsíčně si pak podle propočtů strany polepší lidé až do platu 48 955 korun měsíčně hrubého.
ČSSD tak navrhuje u fyzických osob s hrubým příjmem do 30 tisíc korun měsíčně daňovou sazbu 12 procent počítanou ze superhrubé mzdy. Pro hrubou mzdu 30 tisíc až 40 tisíc korun navrhuje ČSSD sazbu 15 procent, pro mzdu od 40 do 50 tisíc 25 procent a nad 50 tisíc daň 32 procent. Daňové slevy, bonusy a odečitatelné položky hodlá ČSSD zachovat. Průměrná hrubá mzda byla loni ve třetím čtvrtletí zhruba 27 tisíc korun.
Neznamená to ale, že celý výdělek spadá do jedné sazby daně. Například mzda ve výši 45 tisíc korun by podle návrhu ČSSD byla do 30 tisíc zdaněna 12 procenty, dalších 10 tisíc korun by podléhalo dani 15 procent a zbylých 5000 sazbě 25 procent.
| S návrhem nesouhlasí ODS, TOP 09 i KDU-ČSL |
|---|
| Pravicová opozice i vládní KDU-ČSL odmítají návrhy ČSSD na zavedení daňové progrese. Podle ODS, TOP 09 i lidovců by sociálnědemokratický návrh způsobil zvýšení daní. To by snížilo motivaci pracujících lidí a mohlo by to ohrozit i českou konkurenceschopnost. „Český daňový systém potřebuje hlavně zjednodušení a stabilitu. Návrhy ČSSD jdou úplně opačným směrem. Daňová politika ČSSD zaměřená proti lidem se středními a vyššími příjmy je zcela chybná. Daně mají klesnout všem, nejenom někomu,“ uvedl v tiskové zprávě předseda ODS Petr Fiala. Plány sociálních demokratů podle něj komplikují daňový systém a jdou proti aktivním lidem. „V podstatě ten návrh říká: Nedělejte, nebo budete muset platit více daní,“ řekl novinářům předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Zavedení progrese by také podle něj zkomplikovalo situaci jak daňovým poplatníkům, tak daňové správě. Dopady by to podle něj mělo i na celou českou ekonomiku. „Pro bohatnutí a konkurenceschopnost země je nesmírně důležité, zda tady budou příznivé podmínky pro produkci s vysokou přidanou hodnotou. Tenhle návrh výrazným způsobem zdražuje cenu vysoce kvalifikované práce, a tím v podstatě posílá celou zemi do chudoby,“ uvedl. Proti sociálnědemokratickým návrhům se staví i lidovci. Návrhy ČSSD v daňové oblasti jsou populistické a především nemají ratio, uvedl na twitteru místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka. Lidovci podle něj chtějí zvyšovat daňové slevy na děti a zrušit příjmovou hranici 68 tisíc korun pro daňové bonusy na děti a na poplatníka. |
U firem sociální demokraté navrhují tři daňová pásma. U ročního zisku do pěti milionů korun by to mělo být 14 procent. U zisku pět až 100 milionů korun by zůstala 19procentí sazba. V případě firem se ziskem nad 100 milionů korun, chce ČSSD daňovou sazbu 24 procent.
Minulý týden již ČSSD informovala, že ve svém volebním programu navrhuje zavedení zvláštní bankovní daně. Návrh počítá se zavedením čtyř sazeb podle výše aktiv. Daň je myšlena jako odvod z celkových aktiv banky a nebyla by závislá na výši zisku banky v daném roce. Rozpočet by tak měl podle propočtů ČSSD získat 11 miliard korun ročně. Podle analytiků taková daň dopadne na klienty bank zdražením služeb. Navíc opatření nemá podle nich ekonomické opodstatnění a je čistě politickým aktem.
Sobotka dnes upozornil, že ČSSD již nenavrhne žádné jiné typy sektorových daní, než je bankovní daň. „Chceme, aby byly volby pro lidi zajímavé, aby si lidé mohli vybrat. Proto tady nabízíme naši alternativu daňové politiky a očekáváme, že i další strany, zejména na pravici, představí své návrhy,“ uvedl premiér.
Sociální demokracie s komunisty chce a potřebuje spolupracovat. Přečtěte si komentář Petra Weikerta:
| Analytici: Došlo by ke zkomplikování už tak složitého daňového systému |
|---|
Jak se změní Vaše čistá mzda při progresivním zdanění?
„Návrh sociální demokracie míří mimo terč,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda. Míra progresivity daně z příjmu v Česku nevybočuje ze standardu zemí EU. Je vyšší než v Německu nebo v zemích, jako je Polsko nebo Maďarsko. Daňový systém v České republice je podle něj navíc poměrně dobře nastaven z hlediska redistribučního tlumení nepříznivých dopadů příjmové nerovnosti. Ukazatel míry nerovnosti, tzv. Giniho koeficient, je po zohlednění daní a sociálních transferů nižší než ve všech zemích EU kromě Slovenska a Slovinska. Míra ohrožení chudobou je pak v Česku vůbec nejnižší ze zemí EU, dodal.
Navržené změny v daních je podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška třeba hodnotit v kontextu ekonomického programu ČSSD, o němž se toho zatím moc neví. Zabývat se daněmi, aniž byl definovaný cíl změn v daních, je jako stavět dům od střechy. „Budeme podporovat zaměstnanost v montovnách, nebo znalostní ekonomiku? Je cílem nastavit pro malé firmy daňovou bariéru, aby se jim nevyplatilo růst? Nebo daňové změny žádný ekonomický cíl nemají a jde jim jen o návrat k rovnostářské společnosti, jaká zde existovala před 30 lety,? dotázal se. |
Dále čtěte:
