Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 2,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně než předpokládal předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se hrubý domácí produkt zvýšil o 1,0 procenta; předběžně se uváděl růst o 1,1 procenta.
Foto: Martin Siebert
K růstu přispěla zejména odvětví zpracovatelského průmyslu, tržních služeb a obchodu. Uvedl to dnes Český statistický úřad.
“Předběžný odhad meziročního vývoje HDP zveřejněný 12. listopadu byl zejména v důsledku změny odhadu vývoje nepřímých daní snížen o 0,2 procentního bodu,“ uvedl ČSÚ. Bez očištění o sezónní a kalendářní vlivy byl HDP ve třetím čtvrtletí meziročně vyšší o 2,5 procenta při nižším počtu pracovních dní než ve stejném čtvrtletí roku 2009.
“I přes revizi byly původní odhady trhu překonány. Růst české ekonomiky tak ve třetím čtvrtletí považujeme za stále solidní a zvyšujeme náš odhad na letošní růst české ekonomiky z 1,7 procenta na 2,2 procenta,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Příští rok je ovšem nutné kvůli úsporným opatřením počítat s nižším růstem ekonomiky.
V mezičtvrtletním srovnání rostl HDP nepřetržitě již pět čtvrtletí. Oproti dnu ekonomiky ve druhém čtvrtletí 2009 byl HDP v letošním 3. čtvrtletí vyšší o 3,3 procenta. Po prudkém poklesu v loňském prvním čtvrtletí o 3,6 procenta se tak HDP podle statistiků postupně zotavoval. Do absolutně nejvyšší dosažené úrovně z 3. čtvrtletí 2008 mu zatím chybí 1,8 procenta.
Na nabídkové straně ekonomiky se ve třetím čtvrtletí na meziročním zvýšení hrubé přidané hodnoty (HPH) reálně o 3,7 procenta podílela především objemově významná odvětví zpracovatelský průmysl (růstem o 10,7 procenta), tržní služby (růstem o sedm procent) a obchod růstem o 5,3 procenta.
V rámci zpracovatelského průmyslu se výrazně dařilo automobilovému průmyslu, strojírenství a výrobě elektrických a optických přístrojů a zařízení, u činností obchodního charakteru přispěl k růstu zejména velkoobchod. Naopak v odvětví zemědělství HPH klesla vlivem nepříznivých klimatických podmínek téměř o čtvrtinu, pod loňskou úrovní zůstaly též stavebnictví a netržní služby. Ve srovnání s druhým čtvrtletím HPH vzrostla o 1,5 procenta, tahounem ekonomiky byla stejně jako v meziročním srovnání zejména odvětví obchodu a zpracovatelského průmyslu.
Jednotlivé složky poptávky přispěly ve třetím čtvrtletí k růstu HDP rozdílně, když klíčovou roli měla stejně jako v předchozím čtvrtletí tvorba kapitálu a v jejím rámci zvýšení zásob. Výdaje na konečnou spotřebu byly v úhrnu o 0,7 procenta vyšší než ve stejném čtvrtletí minulého roku a přispěly tak k růstu HDP v rozsahu 0,5 procentního bodu. Přírůstek zabezpečily domácnosti meziročním růstem výdajů o 1,2 procenta, zatímco výdaje vládních institucí meziročně klesly o půl procenta.
Meziroční růst tvorby hrubého kapitálu o výrazných 14,4 procenta přispěl ke zvýšení HDP v rozsahu 3,1 procentního bodu. Tvorba hrubého fixního kapitálu byla meziročně vyšší o 1,7 procenta. Zásoby, bez očištění o sezónní a kalendářní vlivy, se v průběhu 3. čtvrtletí zvýšily v běžných cenách o 19,9 miliardy Kč (zatímco ve 3. čtvrtletí roku 2009 naopak o 5,2 miliardy Kč klesly).
Mezičtvrtletní růst tvorby hrubého fixního kapitálu o 3,7 procenta byl nejvyšší za tři roky, když se v něm promítly mimo jiné investice do fotovoltaiky. Přebytek zahraničního obchodu zbožím a službami byl o 22,9 miliardy Kč nižší než ve stejném čtvrtletí roku 2009, a to zčásti vlivem výrazného zhoršení směnných relací o 2,3 procentního bodu. V reálném vyjádření vzrostl vývoz o 14,1 procenta, zatímco dovoz o 16,6 procenta. Zahraniční obchod tak vývoj HDP ovlivnil negativně v rozsahu 0,9 procentního bodu.
V běžných cenách HDP ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostl o 2,5 procenta na 925,4 miliardy korun. Takzvaný implicitní deflátor HDP meziročně klesl o 0,3 procenta především vlivem vývoje směnných relací v zahraničním obchodu. HDP zemí evropské sedmadvacítky očištěný o vliv sezónnosti vzrostl podle odhadu Eurostatu ve 3. čtvrtletí 2010 meziročně o 2,2 procenta. Ze zemí hlavních obchodních partnerů ČR vzrostl v tomto období HDP v Polsku o 4,7 procenta, na Slovensku o 4,2 procenta, v Německu o 3,9 procenta a v Rakousku o 2,5 procenta.