Euroskeptický europoslanec je v bezvýchodné situaci. Když asistenty platí z unijních peněz, je pokrytec. Kdyby měl soukromé sponzory, byl by zkorumpovaný. A bez asistentů zase nemůže pořádně plnit závazky voličům.
Lidové noviny minulou sobotu jako hlavní zprávu nabídly text o tom, že „euroskeptik Petr Mach živí z unijních peněz 14 asistentů“. Mach si podle Kateřiny Šafaříkové „nabral unijního komfortu, co to jde“ a svým asistentům nabízí „příjemné kapesné“, protože „peníze se hodí“.
Co mohla být chytrá polemika o tom, nakolik člověk může využívat služeb veřejných institucí, které kritizuje, to skončilo jako jeden z nejtrapnějších pokusů o sestřel v živé paměti. Ani Šafaříková totiž nezastírá, že europoslanci mají na dlouhodobé asistenty i jednorázové expertízy rozpočet 21 tisíc eur měsíčně. Peníze můžou rozdělit poměrně volně a Mach dal prostě přednost většímu, volněji spolupracujícímu týmu. Graf, který vedle článku srovnává počty asistentů — Machových rekordních čtrnáct je zde zvýrazněno černým sloupcem mezi modrými – je proto nefér. Dítě, které si za dvacku v cukrárně koupí pět karamel, přece není rozhazovačnější než to, které stejné peníze utratí za jeden zákusek.
Článek sice zmiňuje, že Mach z 21 tisíc eur využije víc než jeho kolegyně Olga Sehnalová nebo Kateřina Konečná, ale ani to ještě není důkaz dojení. Aniž bych Machovi v jeho tažení proti údajným euronesmyslům fandil, kritická opozice k evropské komisi může být nákladnější než přitakávání. Navíc je Mach jediným českým europoslancem v už tak dost malé a názorově různorodé frakci, takže má na rozdíl od kolegyň menší možnost se s někým podělit o výstupy a náklady analýz.
Pravice ve vlastní pasti
Na obecnou otázku, jestli je pokrytecké, když euroskeptik používá „evropské“ peníze, neexistuje jednoduchá univerzální odpověď. V tomhle případě ale Macha za pokrytce nepovažuju. Důvody mám dva:
Za prvé, Evropský parlament pracuje pro všechny Evropany, včetně euroskeptiků. Ti od Macha čekají co nejlepší možná rozhodnutí. Unijní příspěvek na asistenty a konzultace je nejčistší způsob, jak si k něčemu takovému může pomoct. Sice se s lobbingem nevylučuje, ale je tu díky němu o fous větší šance, že bude Mach svoje hlasování probírat dřív s asistentem Martinem Pánkem než Vladimírem Putinem.
Za druhé, odmítnout peníze by bylo frajerské gesto, ale právě jenom to: gesto. Omezení evropských výdajů je jedním z těch kroků, u kterých nezáleží na tom, jak se rozhodne jeden člověk nebo třeba desetina lidí. Smysl mají jenom obecně závazná pravidla, která se Mach aktivně snaží změnit, ne dobrovolné sebeznevýhodnění osamělého světce.
Celý komentář si můžete přečíst na webu Peníze.cz
Čtěte také:
Euroskeptici v evropském parlamentu nekončí, na poslední chvíli získali nového člena
Euroskeptici v europarlamentu skončili, nemají dostatek členů