Jestli se potvrdí dobrá výtěžnost DPH v časech recese, čekají budoucího ministra financí sladká léta
Když se loni ministerstvu financí výrazně nepovedlo naplnit plánované inkaso daně z přidané hodnoty, dával k dobru vysvětlení kdekdo. Někdo si vzpomněl na „průsaky“, které zvýšení spodní sazby DPH způsobilo prostřednictvím nákupní turistiky. Jiný oprášil koncept Lafferovy křivky a tvrdil, že čtrnáctiprocentní snížená sazba DPH se nezvratně nachází na její pravé, klesající straně, a že tedy vláda zákonitě musí vybírat na DPH s rostoucími sazbami čím dál méně. Co na tom, že Lafferova křivka se původně týká daně z příjmů a výnosové maximum je podle četných akademických propočtů v USA v pásmu daleko za současnou mezní sazbou daně z příjmů v Česku.
Kritika ekonomů Českomoravské konfederace odborových svazů byla zdrcující: „Inkaso této daně, této,vlajkové lodi‘ vládních reforem, skončilo fakticky fiaskem. V roce 2012 měla totiž zvýšená sazba daně u základních životních potřeb o čtyři procentní body přinést do státního rozpočtu dodatečných 23 miliard korun (ty se měly stát rezervou pro takzvanou důchodovou reformu). Ve skutečnosti byla vybraná daň oproti plánované nižší o 22 miliard (199,7 mld. místo 221,6 mld.). K nepříjemnému faktu, že,rozpočtová rezerva na důchodovou reformu‘ se v minulém roce někam,vypařila‘, se už nikdo nehlásí. Pan premiér již,zapomněl‘, že veřejně tvrdil, že tyto peníze se neprojedí, ale budou v rozpočtu evidovány na zvláštním účtu.“ Vzkaz Kalouskovi zněl: „Běž se oběsit, chemiku!“
O to větší je překvapení vývoje daňových příjmů z DPH v prvních třech měsících letošního roku. Co vzkážeme chemikovi teď, když se v absolutních číslech inkaso DPH zvýšilo meziročně o čtrnáct miliard? V porovnání s prvním čtvrtletím roku 2011, kdy snížená sazba činila deset procent, je rozdíl 16,7 miliardy. Trochu lépe lze pochopit nárůst inkasa spotřební daně o 3,65 miliardy, tedy o 9,9 procenta. V tomto případě se na výběru mohl podepsat třeba efekt předzásobení u tabákových výrobků, které přihodilo 5,5 miliardy, a snížení vratek u zelené nafty. Inkaso u daně z příjmů fyzických osob mírně stouplo a zřejmě souvisí se zavedením sedmiprocentní „solidární“ přirážky u příjmů překračujících čtyřnásobek průměrné mzdy.
Zastánci Lafferovy křivky musejí být z vývoje příjmů z DPH naprosto perplex. Snížená i základní sazba stouply letos o jeden procentní bod, a tak bychom měli být ještě víc vpravo, a tedy „konzistentně s argumentem“ vybrat ještě méně než loni. Český statistický úřad navíc přispěl do záhadného kadlubu zveřejněním tržeb v maloobchodu za leden až únor, přičemž žádné oživení poptávky z jeho statistik není patrné. Právě naopak, tržby včetně prodeje a oprav aut podle předběžných údajů meziročně klesly v běžných cenách o 3,6 procenta. Pečlivě jsem prohledával všechny obvykle chytré zdroje a meziroční nárůst inkasa DPH o více než čtvrtinu nikdo ani nekomentuje, natož aby podal přijatelné vysvětlení, jež by nebylo v rozporu s tím, co titíž lidé tvrdili loni. ČSSD nejspíš nová čísla o výběru DPH přijímá s mimořádným povděkem a potichu se modlí, aby je potvrdila další čtvrtletí.
Oživení jednou přijde, pravděpodobně již ve volebním roce. Jestli se potvrdí dobrá výtěžnost DPH v časech recese, pak s růstem poptávky čekají budoucího ministra financí sladká léta. V Bruselu být za kozáka a doma navyšovat užitečné kapitálové výdaje, to je snová kombinace.
Saldo státního rozpočtu v přebytku za první kvartál o čtrnáct miliard, což je meziroční zlepšení o 36,7 miliardy korun, je nejlepším výsledkem od vrcholně konjunkturního roku 2006, kdy ještě seděl v Letenské 15 Bohuslav Sobotka. Stínem na rozpočtu je nižší čerpání kapitálových výdajů, meziročně o 5,1 miliardy korun. Pokud by měl tento trend pokračovat, při průměrném multiplikátoru veřejných výdajů v případě investic řekněme 0,6, ubírá vláda ekonomickému růstu nějaké desetinky procenta.
Je to natolik divné číslo, že i vláda Petra Nečase glosuje výsledek zdrženlivě. Ministr financí Miroslav Kalousek se nechal slyšet, že „vedle úpravy DPH se na výběru daně pozitivně projevuje transformace daňové správy a vyšší efektivita její práce“. Že by tak rychle a tak hodně? K autorovi tohoto článku byl však pan ministr do telefonu upřímný: „Nevím, čím to je. Máme asi čtyři hypotézy, ale nevěřím ani jedné z nich.“
O autorovi| Miroslav Zámečník, zamecnik@mf.cz
