Právě o tolik zvedla minulý čtvrtek americká centrální banka svoji klíčovou úrokovou sazbu (na půl procenta). Je to první zvýšení od prosince 2006 a znamená to, že vedení Fedu v čele s Janet Yellenovou si myslí, že americká ekonomika je po recesi z let 2008 až 2009 a vleklém zotavování konečně z nejhoršího venku.
Klíčová úroková sazba (v %)
1971
Šéf Fedu Paul Volcker zvyšuje sazby v boji s inflací
Fed sazby snižuje v reakci na recesi začátku 90. let
Fed snižuje sazby v reakci na recesi po prasknutí internetové bubliny.
ZIRP, politika nulových úrokových sazeb (zero interest rate policy)
Zvýšení sazby po devíti letech
2015
Zdroj: Federal Reserve, Quartz
Nezaměstnanost prudce klesla… Podíl amerického obyvatelstva, jež neúspěšně žádá o práci (v %)
… ale inflace je stále příliš nízko Meziroční tempo zvyšování spotřebitelských cen vyjma energie a potravin(v %)
Zdroj: US Bureau of Labour Statistics, US Bureau od Economic Analysis, Quartz
O kolik oslabily za rok 2015 měny uvedených zemí vůči USD (v %)
Rusko
14,4
Mexiko
14,8
Chile
15,0
Kanada
15,4
Malajsie
19,4
Turecko
21,7
Jižní Afrika
23,3
Kolumbie
28,6
Brazílie
31,7
Sílící dolar. Jedním z důsledků zvyšování úrokových sazeb (ačkoli dosud očekávaného) je sílící dolar. Pro země s dluhy denominovanými v USD to znamená špatnou zprávu, pokud své příjmy generují v domácí měně.
Zdroj: FactSet
Za jak vysoký úrok půjčují centrální banky komerčním jinde ve světě
14,25 Brazílie
11,00 Rusko
7,50 Indonésie
6,75 Indie
4,35 Čína
3,00 Mexiko
2,00 Austrálie
1,50 Jižní Korea, Polsko
1,35 Maďarsko
0,75 Hongkong, Norsko
0,64 Singapur
0,50 Británie, Kanada
0,10 Izrael
0,05 Eurozóna, Česko
Zdroj: tradingeconomics.com